Před příchodem do Uzbekistánu Andersson šéfoval severoamerickým a evropským aktivitám dodavatelské společnosti Yazaki, která působí mj. i v Česku. V březnu letošního roku ale odstoupil a nedávno si pětašedesátník založil investiční firmu Ivanhoe IV.
V Česku je Bo Andersson nejvíce známý díky svému působení na vedoucí pozici v ruské automobilce Avtovaz mezi roky 2013 a 2016, kterou mapuje zmíněný dokument Petra Horkého. Z Lady byl nakonec vyhozen, oficiálně kvůli tomu, že automobilka skončila v roce 2015 ve ztrátě jedné miliardy dolarů, a také kvůli své velice tvrdé personální politice.
V zákulisí se však mluvilo o tom, že se jeho přístup nelíbil místním dodavatelům automobilových součástek. Andersson tlačil na nízkou cenu a vyšší kvalitu, a tak začal odebírat součástky i ze zahraničí. Když se to spojilo s propadem rublu, vedlo to k obrovské ztrátě, kterou Avtovaz zaznamenal v roce 2015. Anderssonův odchod byl také spojen s obviněním z korupce vůči českým manažerům, které do firmy přivedl.
Andersson proslul svým tvrdým jednáním již ve své dřívější pozici šéfa nákupu koncernu General Motors, kterou zastával mezi roky 2001 a 2009. Server Automotive News Europe píše o tom, že jeho agresivní vyjednávání s dodavateli ušetřilo koncernu miliardy v době, kdy mu hrozil bankrot. V době finanční krize ale z automobilky odešel.
Právě vyjednávací schopnosti Anderssona mají být důvodem, proč míří do Uzbekistánu. "Jeho zkušenosti na vedoucích pozicích několika automobilek a dodavatelů jsou důležité, abychom se dokázali vypořádat s celosvětovým nedostatkem polovodičů nebo problémy v dopravě," píše UzAuto ve své tiskové zprávě.
Od byznysmena, který vystudoval mj. Švédskou vojenskou akademii a svoji automobilovou kariéru začínal v roce 1987 v Saabu, si v Uzbekistánu slibují i nastavení nového směru vývoje a modernizace výroby.
Uzauto Motors a Uzauto Powertrains jsou dceřiné společnosti státem ovládaného konglomerátu Uzautosanoat, který má v Uzbekistánu pod palcem výrobu osobních i nákladních aut a jejich součástek.
