Hlavní příčinou, proč auto zůstává bezmocně stát na německé krajnici, je prázdná baterie. Tak je tomu ostatně už od roku 1967, kdy ADAC zveřejnil první výsledky svého šetření. Pozoruhodné však je, jak časté jsou problémy akumulátoru zejména v posledních několika letech.
Vrcholu dosáhly v pandemickém roce 2020, kdy závada postihla 46,3 % aut volajících o pomoc. Tak vysoké číslo bylo přičítáno skutečnosti, že auta během lockdownů více stála, než jezdila, což u nich mohlo vést ke ztrátě elektrického napětí. Avšak v aktuálních výsledcích za rok 2021 si baterie coby příčina závady polepšila jen o zanedbatelnou jednu desetinu procenta.
Důvody je tedy třeba hledat jinde. Jedním z podezřelých jsou přibývající komfortní funkce v autě, které se čím dál častěji spouštějí automaticky, jakmile řidič usedne za volant - například navigace či rádio.
Ani alternátor však není tím, čím býval dříve. Zatímco u starších aut dobíjel baterii během jízdy nepřetržitě, dnes tak v rámci úspory paliva činí až poté, co napětí v akumulátoru klesne pod kritickou mez. Moderní baterie s nárazovým režimem dobíjení sice počítají, ale rozhodně jim neprospívá.
Příklad BMW však ukazuje, že se výrobci dokážou z dřívějších chyb poučit. Řada 3 vyrobená v letech 2000 až 2007 kvůli baterii pravidelně ovládala čelo žebříčků problematických aut, ještě o něco hůře na tom byla řada 5 z let 2000 až 2010.
Po roce 2010 však přišel obrat k lepšímu. Za změnou přitom stojí zdánlivá maličkost - nově přidaná kontrolka stavu baterie, která řidiči signalizuje problém s nízkým napětím v dostatečném předstihu.
Jindy se mohou výrobci dostat do problémů nikoliv vlastní vinou. V aktuálním žebříčku zaujme nápadně špatné umístění Toyoty C-HR z let 2017 až 2019 a Toyoty Corolla z roku 2019. Automobilka k tomu uvádí, že problém s akumulátory zaznamenává od roku 2019 a letos kvůli tomu změnila jejich dodavatele. V rámci servisních prohlídek pak postižené akumulátory bezplatně mění.
Tak slabý výsledek, jaký letos zaznamenala Toyota, je u mladších aut ve statistice spíše výjimkou. Problémy s baterií začínají obvykle kolem sedmého roku jejího života.
Ještě o něco později se o slovo hlásí benzinová pumpa, která selhává nejčastěji u desetiletých aut. Závady alternátoru zaznamenává ADAC již u čtyřletých vozů, přičemž s přibývajícím věkem jeho poruchovost lineárně narůstá. Porucha snímače otáček klikové hřídele pak zaměstnává mechaniky nejčastěji u aut jedenáctiletých a starších.
Zapalovací svíčky a cívky dokážou zradit i relativně mladá auta ročníků 2013/2014. Vadný EGR ventil se naopak objevuje nejčastěji u aut ročníků 2007 až 2013, kdy automobilky ještě neměly s recirkulací výfukových plynů dostatek zkušeností.
Žlutí andělé z ADAC vyjíždějí v průměru k 9000 nepojízdným autům denně. Vedou přesnou statistiku o typu auta a příčině poruchy, přičemž v žebříčku hodnotí pouze modely, které si ročně koupí alespoň 10 000 motoristů. Letos je takových aut 132, z nich 46 hodnotí ADAC jako velmi spolehlivá.
U pěti modelů by se naopak měli podle autoklubu jejich výrobci zamyslet. V hodnocení se objevily vozy s rokem výroby 2012 až 2019, zdaleka ne všechny ale byly v nabídce prodejců po celé sledované období. Výsledek neovlivňují ani závady, které se spolehlivostí auta nesouvisí; například defekt pneumatiky.
Statistika je rozdělena podle tříd, nejlepší a nejhorší auta z každé kategorie najdete ve fotogalerii pod článkem. Kompletní tabulku s popisem v němčině si pak můžete prohlédnout zde.
