Foto: Fortepan / Bojár Sándor

Bulgaralpine

Poměrně různorodou automobilovou výrobu má ve své historii i Bulharsko, ze kterého nelze začít ničím jiným než automobily se jménem Bulgaralpine. Nečtete špatně, ani nejde o nějakou nelegální kopii, v bulharském Plovdivu mezi lety 1967 a 1969 skutečně vznikaly originální licenční kusy kupé Alpine, a navázaly tak na modely Bulgarrenault, o nichž ještě bude řeč. Pomohla k tomu i návštěva šéfa Alpine Jeana Rédélého v roce 1966. Ten se seznámil s jezdcem Iljou Čubrikovem, který později s francouzskými vozy závodil v rallye.

Bulhaři, konkrétně obchodní organizace Bulet spolu s firmou Metalhim, zaměřující se na zbrojní výrobu, nakoupili v Dieppe technologie na výrobu laminátové karoserie, která tak z dovážených surovin vznikala přímo v Plovdivu. Mimochodem ve verzi A108 jen s jedním párem předních světel. Technika včetně motoru už ale byla kompletně dovážená z Francie. Základní verze měla jedenáctistovku z Renaultu 8 Major o výkonu 48 kW, silnější pak třináctistovku o výkonu 76 kW z Alpine A110. Vedle kupé se Bulgaralpine dělala i jako kabriolet.

Ačkoliv šlo o vozy zajímavé a v socialistickém bloku prakticky bezkonkurenční, moc se jich nevyrobilo. Za tři roky jen několik desítek, píše Jan Tuček v knize Auta východního bloku. Andy Thompson v knize Cars of Eastern Europe: The Definitive History dodává, že cena byla na bulharském trhu v přepočtu vyšší, než kolik chtěl Jaguar v roce 1969 ve Velké Británii za kultovní model E-Type.