Zvenčí to je obyčejný Superb. Při bližším pohledu se ale začnou vyjevovat odlišnosti. Zpětná zrcátka mají na spodní hraně velké plastové kapsy, v nichž se ukrývají kamery. Z mřížky uprostřed čelního nárazníku trčí lesklá krabička laserového skeneru. A když se otevře víko rozměrného zavazadlového prostoru, už nemůže pochybovat ani naprostý laik: místa v něm moc nezbývá, všude se proplétají kabely různých barev.
"Tohle už je fakt počítač na kolech. Ani výkonný herní notebook by na to nestačil," usmívá se třicetiletý Jan Linhart, který má technologiemi nabitou modrozelenou limuzínu ve své péči.
Vlastně ještě jeden detail by tu byl - vůz sice vypadá jako Škoda Superb, ovšem jmenuje se Cesar. To aby abecedně zapadal do testovací samořiditelné flotily koncernu Volkswagen mezi dvojčata Artem a Bertram (jinak VW Passaty) a španělské Diego čili Seat Ateca.
Linhart, který do mladoboleslavské Škodovky nastoupil v roce 2010 hned po ukončení studia na plzeňské elektrotechnice, je takovým Cesarovým pěstounem. Nepostavil ho, ale má jej na starosti, vyhodnocuje data, která senzory sbírají, dohaduje se s dodavateli, co a jak upravit, obstarává testování. Takže někdy sedí za počítačem, jindy za volantem a občas pobíhá také s klíčem v ruce. Třeba když na střechu upevňuje rotační senzor zvaný lidar.
"Cena tohoto modelu? Samotné auto stojí přes milion. Ale prototypová technika, kterou na něm zkoušíme, má podstatně vyšší hodnotu, asi 300 tisíc eur," vypočítává mladý konstruktér, že cena Cesaru se blíží 10 milionům korun.
Technologie, které se na autě testují, jsou o několik let napřed oproti tomu, co je k dispozici v sériových výbavách. "Cesar umí sám zaparkovat a také jej lze ovládat pomocí mobilního telefonu," vysvětluje Jan Linhart s tím, že aplikaci pro jeho služební Samsung vyvinula přímo dceřiná firma Volkswagenu, aby se k citlivým datům nedostal nikdo zvenčí.
Telefonem lze vůz sice rozpohybovat jen do rychlosti dva kilometry za hodinu a pouze vyjede či zajede z kolmého parkovacího stání, to je ovšem záměrné omezení - pomocí telefonu a patřičně upravené aplikace by jej šlo rozjet rychleji a do stran, jak to dělal už před lety se svým BMW James Bond.
Linhart a další konstruktéři se nyní zaměřují na dvě oblasti. Jednak aby k dokonalosti dotáhli parkovací dovednosti auta, jednak aby dokázalo samo spolehlivě jezdit po dálnici. "Mělo by to být tak, že se na dálnici zapne autopilot a ten pak upozorní před sjezdem, že se zase máme začít věnovat řízení," popisuje. To bude ale ještě přinejmenším několik měsíců trvat.
To, co se testuje na Škodě Cesar, je určeno pro budoucí škodovky, volkswageny či seaty. Prémiovější vozy Audi nebo Porsche si vyvíjejí vlastní samořídící technologie, jež mají víc odpovídat jejich sportovnímu charakteru i vyšší ceně.
