V devadesátých letech patřila Zafira k průkopníkům sedmimístného uspořádání na co nejmenším půdorysu. V tom ji později někteří předběhli. Popisovaná třetí generace naopak zřetelně ztloustla a uvnitř nabídla místa méně, než to zvenku vypadá.
Většina konkurentů té doby také nabízela dvě délky karoserie: standardní a prodlouženou jako Grand Scénic a Grand Picasso. Opel určil jednu kompromisní velikost, s níž působí pětimístná verze celkem velkoryse, sedmimístná spíše nouzově.
Obojí bylo výsledkem pragmatického přístupu Opelu, pro který se v Německu vžilo hanlivé úsloví "hodně železa a málo techniky". Zafira si ho užila hned dvakrát. Původní konstrukci poznamenaly škrty minulé hospodářské krize. A když na přelomu let 2016 a 2017 přicházely všechny automobilky s novými modely, musel Opel počkat, protože měnil majitele. Tak se Zafira dožila roku 2019.
Pro dnešního zájemce o ojetinu je to výhoda, v bazaru najde i tříleté kusy. I mezi nimi je však namístě pečlivě vybírat, protože Opel to tehdy nepřeháněl ani s dimenzováním a důmyslností některých mechanických skupin.
Z benzinových motorů přináší nejméně rizika atmosférická osmnáctistovka. Prodávala se však jen ve střední a východní Evropě, takže mezi daleko početnějšími dovozy ze západu chybí. Jezdí jen za benzin, olej a včasné výměny rozvodového řemenu. Při vyšším nájezdu se mohou hlukem přihlásit nastavovače proměnného časování ventilů, za oba dáte kolem šestnácti tisíc.
Častější agregát 1.4 Turbo spoléhá na jednoduché vstřikování MPI, což se odráží ve vysoké spotřebě kolem devíti litrů. Očekávaná protiváha ve spolehlivosti však nepřichází. Opraváři se častěji než ojediněle setkávají s předčasně vytahaným rozvodovým řetězem a hlavně s písty poškozenými detonačním spalováním. To znamená bludný kruh: nejprve nákladnou rozborku motoru a poté návrat do původního - detonujícího - stavu.
Výkonnější 1.6 Turbo SIDI používá přímé vstřikování. Detonace a poškozené písty zde byly od počátku ještě častější. U vozů vyrobených od podzimu 2017 je zmírnilo zavedení lepšího motorového oleje. Přesto zůstával doporučený drahý vysokooktanový benzin. V roce 2018 motor přešel na přísnější emisní normu se sníženým výkonem, standardním 95oktanovým palivem a výfukovým filtrem pevných částic.
V roce 2015 uvedená dieselová šestnáctistovka má moderně odlehčenou mechaniku. Někdy se jí proto vytahá řetěz rozvodů, umístěných ovšem na straně spojky. Při opravě tedy musí ven převodovka. U turbodmychadla se jako v jiných autech dají levně repasovat vydřená ložiska, ne však teplem prasklá skříň. Opravit nejde, nové originální turbo stojí pětačtyřicet tisíc.
Malý diesel se také neobejde bez AdBlue, což je metla všech stárnoucích aut. Opelům této generace odcházejí kontrolní čidla ve výfuku, která stojí v originále po patnácti tisících. A někdy selže čerpadlo v nádržce za pětadvacet. Už proto se při závadě vyplatí důkladná diagnostika. Vyměňování dílů nazdařbůh tu vyjde draho.
K tomu všemu jsou uvedené motory spojeny s nechvalně proslulou převodovkou řady M32. Pro nezasvěcené dodejme, že to je jediná převodovka na světě, která má vlastní webové stránky.
Ve skutečnosti je samozřejmě provozuje jeden obchodně zdatný německý opravář, ovšem zvolená adresa odpovídá tomu, co lidé na internetu hledají nejčastěji. Melodicky "zpívající" ložiska jdou včas vyměnit asi za patnáct tisíc korun. Zanedbání problému však vůle a vibrace roznese po celém mechanismu a cena opravy se rázem vynásobí čtyřmi.
Po tom všem je snadné pochopit, že nejšťastnější variantou Opelu Zafira je dvoulitrový diesel. Nejenže jde o starý a poctivý kus železa, ale navíc je spojený s robustnější převodovkou.
I tento motor skrývá jednu zradu, ale dobře známou a preventivně léčitelnou. Jde o těsnění před čerpadlem oleje: když ztvrdne a zkřehne, čerpadlo přisává vzduch, v oleji se dělají bubliny a špatně mazaný motor se zadře na klice. Zkušení opraváři proto s výměnou rozvodů po 150 tisících kilometrů demontují olejovou vanu a těsnění vymění.
Jako u jiných dieselů i zde po letech dojde na běžné starosti kolem vstřikování, recirkulace spalin a od roku 2016 i AdBlue. Na ty si ale auto vydělá rozumnou spotřebou kolem 6,5 litru, s automatem mezi sedmi a osmi.
Ojetý Opel Zafira III. generace
Na trhu: 2011 až 2019
Ceny ojetin: 280 000 až 600 000 Kč
Vnější rozměry: 4655 x 1880 x 1689 mm
Rozvor: 2760 mm
Kufr: 152/650/710 l dle počtu míst
Motory benzin: 1.8 16V (85 kW), 1.4 Turbo (88 a 103 kW), 1.6 Turbo SIDI (125 a 147 kW, později 100 a 125 kW)
Motor diesel: 1.6 CDTi (81 a 100 kW), 2.0 TDCi (96 a 121, později 125 kW)
Kvality dieselového dvoulitru jsme vyzkoušeli v exempláři vypůjčeném z Autocentra AAA Auto. Šťastný kus spojoval český původ a jasnou historii se "zápaďáckým" životem: za pět let najel sto tisíc kilometrů a pak ho majitel poslal do světa, aby si další motorista ještě užil pár let bez starostí.
Z takové velkorysosti v dnešních poměrech plyne cena 430 tisíc korun. To je odraz nedostatku aut a obzvlášť vymírání menších MPV. Za kombinaci prostoru a silného dieselu se holt platí čím dál víc. Opel Zafira ve správné specifikaci ovšem představuje zajímavý tip, neboť podobně jetý Volkswagen Touran vyjde i o sto padesát tisíc dráž.
