Na podzim by se mělo rozhodnout o chystané přísnější emisní normě pro osobní i nákladní automobily. Česko spolu s několika dalšími evropskými zeměmi se zasadily o to, aby se původní podoba chystané normy zmírnila.
"Platí, že původní podoba Euro 7 je mrtvá, na ni nedojde. Kompromisní návrh znamená obrovský posun, je to pozitivní zpráva pro celý autoprůmysl," říká pro Aktuálně.cz ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Nejzásadnější změnou je, že hodnoty vypouštěných emisí ve výfukových plynech by měly zůstat na úrovni emisní normy Euro 6. Přehodnotily se rovněž okrajové podmínky testování v reálném provozu, což znamená, že vozy nebudou muset splňovat emisní limity i v nejextrémnějších případech, jak bylo uvedeno v původním návrhu přísnější verze nařízení. Snížily se i nároky na monitorování emisí ve voze po celý jeho životní cyklus a jedná se také o limitech produkce částic z otěru z brzd a pneumatik.
"Platí shoda, že norma limitů pro tyto částice by měla být pevně daná. O jakých hodnotách se bavíme, je zatím předčasné diskutovat, je ale zásadní, aby byly výrobci dosažitelné. Jinak bychom autoprůmyslu v Evropě jen uškodili. Automobilky musí být konkurenceschopné i v této době, kdy investují do elektromobility," vysvětluje Kupka.
Nyní budou probíhat jednání o finální podobě návrhu nařízení, nejdříve na neformální úrovni na radě ministrů zodpovědných za konkurenceschopnost, 9. listopadu se má zahájit vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem. Snahou je, aby byl finální text kompletní do února příštího roku.
Podle europoslance Alexandra Vondry, který má při projednávání normy Euro 7 v evropském parlamentu roli zpravodaje, je žádoucí, aby se jednání o normě uzavřelo co nejdříve.
"Ideálně během španělského předsednictví, které je kompromisu nakloněnější než Belgie, která se ho ujme potom. Tak radikální původní podoba normy by ohrozila celý autoprůmysl, který už teď není v ideální kondici. Kdyby se Euro 7 schválilo bez úprav, automobilky by do dvou let skončily s výrobou spalovacích vozů. Přitom zatím nemáme cenově dostupné elektromobily, které by je nahradily," dodává Vondra.
Zásadní ale bude podle něj dojednat realistickou lhůtu, během které budou mít automobilky čas na to se na splnění norem připravit.
Evropská komise v původním návrhu požadovala, aby norma vešla v platnost už v červenci 2025 pro osobní vozy. Po kritice se počítá s návrhem, kdy by nařízení nabylo platnosti 24 měsíců od vstupu normy pro nové osobní vozy a 36 měsíců u už stávajících vozů.
Podle Zdeňka Petzla, výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu, který kompromis vítá, je ale zejména potřebné, aby tu byl zajištěn dostatečný časový prostor, kdy autoprůmysl bude moci včasně zareagovat na nové podmínky.
"Původní návrh počítal s tím, že by norma vešla v platnost v roce 2025, automobilkám obvykle trvá tři čtyři roky, než se vyvinou technologie, vše se otestuje a stačí zajistit homologace. Proto to bylo naprosto nereálné. Čekat 12 měsíců na prováděcí předpisy je také mimo realitu," dodává. Na přípravu změn proto autoprůmysl požaduje delší dobu.
Ministr Kupka na setkání s novináři také dodal, že skupina osmi evropských států, které s původním změním normy Euro 7 nesouhlasily, bude na jednáních podpořena dalšími, například Portugalskem, debata o podpoře také probíhá s Chorvatskem.
Věří, že kompromisní kroky povedou k tomu, aby se racionálně snížily negativní dopady na životní prostředí, zároveň ale nebyly spíše kontraproduktivní. Autoprůmysl zajišťuje jen v Česku téměř deset procent HDP a zaměstnává asi 15 procent obyvatel.
