Když byl ještě mladý, jak říká s úsměvem, jezdil na motorce i řídil auto. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu a stal se pedagogem na střední škole strojnické v Kolíně i v Praze a také na pražské chemické průmyslovce. Jenže kvůli dědičné pigmentózní chorobě sítnice postupně začal ztrácet zrak, až musel nejen oželet řízení, přestože auta miluje. Viktor Dudr se musel naučit žít s tím, že zrak ztratil nadobro.
"Tak jsem se místo pedagogiky naplno vrhl na osvětu a aktivity, jak pomoci nevidomým v začlenění se do života. Já jsem to měl jednodušší v tom, že jsem dřív viděl, nemusel jsem se to učit," popisuje dnes jedenaosmdesátiletý muž.
Před téměř 35 lety spoluzakládal Společnost nevidomých a slabozrakých, stal se členem komise pro odstraňování architektonických bariér, vymýšlel například pomocné prvky jako speciální dlažbu a akustické majáky, které nevidomým pomáhají k orientaci v dopravě.
V osvětě pokračuje i dnes, ve spolupráci s ministerstvem dopravy a Asociací autoškol natočil klip, který má připomenout, jak se mají řidiči k nevidomým v provozu chovat. "Chceme být co nejvíc soběstační, a tak se spousta z nás v provozu pohybuje sama. Nevidomí se ale musí nejdřív sami naučit chodit, aby nezabloudili, a pak je také důležité, aby prostředí bylo co nejvíce přátelské, bezbariérové a bezpečné," popisuje Viktor Dudr.
S problémy v dopravě se prý přitom lidé jako on setkávají denně. "Odhadem je v Česku asi 60 tisíc nevidomých a zhruba něco mezi 300 až 400 tisíci osob těžce zrakově postižených. Ačkoli policie nemá statistiku, víme, že k velice vážným úrazům nevidomých, a to hlavně na přechodech, dochází, jsme malá komunita a o takových případech si řekneme. Právě to mě vedlo k tomu, že jsem tento spot inicioval," dodává Viktor Dudr s tím, že ho těší, že se na tuto problematiku bude víc upozorňovat už v autoškolách.
Součástí v pořadí už šesté sady nových otázek, které se objeví v závěrečných testech pro žadatele o řidičské oprávnění, jsou takové, které se zaměřují právě na handicapované, především nevidomé osoby. Ale nejen ty, hlavním tématem je, jak se chovat k "zranitelným účastníkům provozu", tedy k chodcům, cyklistům, motorkářům. Celkem jde o 35 statických a jedenáct animovaných otázek.
"Stává se například, že řidiči na nevidomé chodce blikají, čímž jim dávají najevo, že mohou přejít. Jenže to samozřejmě nevidomí nevidí. Řidiči občas tápou, nevědí, co znamená, když nevidomý nebo slabozraký u krajnice mává holí. Přitom to je právě znamení, že bude přecházet. Nebo na ně zatroubí, ale tyto osoby to spíš mate. Na tyto případy se nové otázky zaměřují, aby řidičům byly jasné signály, které nevidomý vysílá," dodává Jiří Novotný z Asociace autoškol.
Šéf dopravní policie Jiří Zlý pak apeluje především na ohleduplnost řidičů. "Pro nevidomé je pohyb v dopravním prostoru opravdu složitý. Na mnoha místech stále chybí vodicí čáry, setkávají se s různými nástrahami, jde o velkou problematiku a je dobře, že se víc takových otázek objeví v závěrečném testu jak pro nováčky, tak ty, kteří se musí nechat přezkoušet," dodává.
Klidně i 1500 otázek
Otázky se do finálních testů zařadí 9. července. Jedná se v pořadí už o šestou řadu nových otázek. S touto novou se už počet otázek, které se mohou v závěrečném testu objevit, rozrostl na tisícovku.
Ministerstvo chce, aby se je řidič nemohl nabiflovat nazpaměť, ale aby pochopil, jak se má v provozu chovat. "Stále je čemu se věnovat a budeme zpracovávat a přidávat další a další. Zatím nemáme strop, kolik otázek by mohlo být, myslím, že je reálné, že se dostaneme na počet 1500 otázek," říká Milan Janda z ministerstva dopravy.
"Nyní ale jednáme i o celkové nové formě závěrečných testů. Žadatel o řidičský průkaz by v rámci otázky mohl například i aktivně zasahovat do projektovaného videa a označovat možná rizika," popisuje Janda.
