Celkem devětatřicet přihazujících hlásí stránka Classic Car Auctions, kde aukce Tatry 87 z roku 1948, tedy už po modernizaci se zapuštěnými předními světlomety, v minulém týdnu skončila. Odhad síně byl někde mezi 140 a 220 tisíci eury, tedy asi 3,31 až 5,2 milionu korun. A z tohoto pohledu kopřivnická aerodynamická limuzína rozhodně nezklamala. Nejvyšší příhoz totiž dosáhl 175 tisíc eur, v přepočtu asi 4,14 milionu korun.
Tatrovka se tak stala také jedním z nejhodnotnějších kusů celé sbírky více než 230 aut, známé jako Palmen Barnfind Collection - podle majitele Ada Palmena -, která byla 40 let schovaná v kostele a dvou skladištích a teprve nedávno se ji povedlo objevit.
Cena přes čtyři miliony korun kontrastuje s jinou Tatrou, která se letos objevila v zahraniční aukci. V březnu se v Americe dražila o něco starší a sběratelsky cennější T77, která navíc byla na první pohled v pečlivě zrenovovaném stavu (na ten druhý ale měla plno dobových nepřesností). I přes vysoké odhady se nakonec modrá limuzína prodala "jen" za 390 tisíc dolarů, tedy asi 8,64 milionu korun. "Myslím si, že na rozdíl od prodeje T77 je cena tohoto vozu v zásadě správná a možná i očekávatelná," říká k vydražené T87 architekt Pavel Kasík, sběratel a majitel několika unikátních vozů z Kopřivnice.
"Vůz byl na různých fórech tatrováků i dalších sběratelů komentován, sdílen, a šlo tedy o docela významnou událost. Ač nejsem úplně fandou modernizované verze se zapuštěnými světly a považuji ji stále za sběratelsky i hodnotově o něco méně ceněnou, jedná se o velmi původní intaktní vůz s dobrou historií," pokračuje Kasík.
"Ačkoliv vyžaduje úplnou renovaci, jde o velmi dobrou substanci a prakticky nic už k autu není třeba shánět a dokupovat," popisuje stav šedé T87 s tím, že kvalitně zrenovovaný vůz této řady už před časem svou cenou překročil hranici sedmi milionů korun.
Renovaci bude nizozemský kousek jistě potřebovat, především při pohledu do interiéru, který je na fotkách plný starých novin. Aukční síň pak dodává, že ačkoliv motor nastartovat nezkoušela, původní majitel tak pravidelně činil.
Tatra samotná byla poprvé zaregistrovaná poslední červnový den roku 1948, o šest let později ji pak někdo přihlásil v Nizozemsku. Dodnes má auto stejné registrační značky, jaké dostalo už kdysi: prozrazuje to jedna z dobových fotografií, na níž je nizozemská T87 zachycená. Podle aukční síně pak stihla najezdit 62 581 kilometrů.
Kromě zmíněné aukce T77 z letošního března můžeme připomenout i některé starší aukce typu T87. V říjnu 2020 se v Americe prodal kousek po renovaci také z roku 1948 za 302 tisíc dolarů - podle tehdejšího kurzu necelých sedm milionů korun. Před osmi lety se jiná T87 z roku 1948 prodala za 132 tisíc dolarů, podle tehdejšího kurzu asi 3,2 milionu korun. Ve stejném roce se v únoru prodala další T87 z roku 1947, tedy ještě před modernizací, za 115 tisíc eur, podle tehdejšího přepočtu také asi 3,2 milionu korun. A v roce 2012 se T87 z roku 1941 prodala v Americe za 280 tisíc dolarů, podle tehdejšího kurzu asi 5,68 milionu korun.
Jedno z nejvýznamnějších československých aut
Tatra 87 byla představená na pražském autosalonu v roce 1937 jako nástupce Tatry 77 / 77 A. Vývoj vedl konstruktér Hans Ledwinka a podobně jako předchůdce se i T87 pyšnila špičkovou aerodynamikou, pro modely Tatra vlastně tolik typickou. Třílitrový, vzduchem chlazený osmiválec byl podle tradice uložený vzadu a měl maximální výkon 55 kilowattů v kombinaci se čtyřstupňovou ručně řazenou převodovkou. Poháněná byla zadní kola.
V porovnání s předchozí T77 byla T87 výrazně kratší, o 430 kilo lehčí a nabídla celokovovou karoserii - dřevěné byly jen rámy dveří. Základem pak zůstal vzadu rozvidlený páteřový rám. Druhá světová válka výrobu zastavila, v roce 1945 se však už zase rozběhla, jakkoliv v omezeném režimu, a o dva roky později se ukázalo zmodernizované provedení se zapuštěnou trojicí předních světel.
Nejen v Československu auto proslavili cestovatelé Hanzelka se Zikmundem, kteří T87 projeli mezi lety 1947 a 1950 Afriku a Jižní a Střední Ameriku. Koncem roku 1950 pak výroba Tatry 87 skončila. Včetně prototypů a vozů z ověřovací série údajně dohromady v Kopřivnici vzniklo jen 3023 automobilů, některé zdroje uvádějí o pár desítek kusů vyšší číslo.
