John Bowers poznal sílu zvuku ještě ve službách britské armády. Za druhé světové války sloužil jako radiospecialista na špionském velitelství v anglickém Bletchley Parku. A bylo to právě za války, kdy se ještě jako dvacátník seznámil s Royem Wilkinsem. Když zbraně utichly, někdejší známí se dali znovu dohromady, aby do světa vykřičeli svou zálibu v křišťálově čistém zvuku.
Nějakých 60 let poté, v těchto týdnech, vstupuje na český trh nové BMW X5. Od britských kamarádů ve zbrani má soustavu dvacítky reproduktorů s celkovým výkonem až 1508 wattů. Cena se vyšplhala na 150 tisíc korun. Důvod? Dva centrální subwoofery, systém pro trojrozměrný efekt zvuku anebo výškové reproduktory z čistého syntetického diamantu.
"Diamant má tu vlastnost, že dokáže velice čistě přenést vysoké kmitočty a posunout poslech hudby na vyšší úroveň," uvádí David Haidinger z českého zastoupení mnichovské automobilky.
Výrobci si uvědomili, že nemohou myslet na všechno, a protože spojení se známými jmény je marketingově zajímavé, svěřily uchu lahodící mechanické vlnění odborníkům. Bowers & Wilkins přitom nejsou výhradními nástrojáři bavorské automobilky, zkrášlují také interiéry vozů švédského Volva, britského McLarenu nebo italského Maserati.
Jsou tu samozřejmě i "solitéři" jako Mark Levinson, společnost Canton (která dodává reproduktory například škodovkám) nebo firma JBL - ti všichni mění soudobá auta v pojízdné koncertní sály.
Pamatují na harmonické zkreslení nebo aktivní řízení šumu, které zvuk čistí rušením určitých frekvencí protifázovým vlněním. Třeba zmíněný Mark Levinson takhle vystřihl Lexusu LS 500 na míru sestavu s 2400 watty výkonu. To je už pořádný zvukový cirkus.
Když nemáte dost
Dát dohromady perfektně složenou aparaturu je věda. Experti na zvuk mají tu výhodu, že konstruktéři aut jim jdou v posledních letech na ruku dokonale odhlučněnými kabinami svých nejmodernějších modelů, takže se interiérem nenese rušivé echo a zvuk z reproduktorů je i přes okolní dopravu dobře slyšet.
"Akustika v automobilech je většinou velmi dobrá, v členitém - mnohdy látkovém - interiéru nevznikají disharmonické odrazy zvuku," uvádí Miroslav Mlčůch, technický ředitel společnosti Voix, která se na prodej high-endových audiosoustav specializuje.
"Pokud má vůz dobře odhlučněný interiér, v lepším případě i vytlumené vzduchové kapsy uvnitř dveří, a jsou použity kvalitní pevné materiály, vnitřek nebude nijak rezonovat," dodává Mlčůch s tím, že čím blíž se reprodukce přiblíží skutečnému hudebnímu nástroji, rockovému koncertu, symfonii, nebo dovádivé diskotéce, tím větší uspokojení řidič pociťuje.
To je i vědecky dokázané. Na montrealské McGill University před lety zjistili, že už jen očekávání příjemného poslechu hudby v mozku uvolňuje dopamin a aktivuje obdobná centra jako euforie z jídla, sexu nebo drog. Takoví jsou lidé požitkáři.
Z prémiových reprobeden se proto stal slušný byznys. Podle průzkumu společnosti IHS Markit prodej kvalitních aparatur pořád roste a přesahuje 12 milionů prodaných soustav v autech za rok.
Značkové bedny jsou zhruba v každém šestém až sedmém novém autě a ne nutně stojí vyšší desetitisíce. Na trhu figurují vedle superdrahých značek také zaběhnutí a kvalitní výrobci jako Sony, Panasonic, Pioneer, Bose a další.
Podle už citovaného průzkumu tři čtvrtiny oslovených respondentů uvádějí, že značka prémiového audiosystému ovlivní nákup jejich příštího auta. Zhruba polovina z nich chce, aby kvalitní reprosoustavy se jmenovkou byly v novém autě samozřejmostí. Analytická společnost IHS Markit proto odhaduje, že trh s tímto luxusním automobilovým příslušenstvím dál poroste.
Hudba od podlahy
Doba poslechu hudby z kazet nebo cédéček je už i v autech minulostí. Moderní rádia jsou zpravidla standardně vybavená digitálním přijímačem DAB a umožňují poslech hudby z USB flashek nebo mobilu přes bluetooth.
Na displeji infotainmentu vidíte název přehrávané stopy nebo titulní obrázek a můžete si bohatě vyhrát s nastavením basů, výšek a dalších parametrů. Na to už si řidiči zvykli. Zkraje textu zmiňované BMW jde ještě dál, její informační systém iDrive dokáže rozpoznat přehrávání hudby třeba v aplikaci Spotify a upravit na základě toho interface multimediálního centra.
Z průzkumů i samotných prodejů jednoznačně vyplývá, že se teď řidiči zajímají o reprosoustavy v autech mnohem víc než dříve. Je ale otázka, jak dlouho prémiovým značkám stoupající popularita vydrží. Do budoucna by totiž mohli reproduktory z aut úplně zmizet.
Ne však na úkor hudby. Americký list The New York Times letos v březnu upozornil na novou technologii německé společnosti Continental. Ta vyvinula "audiosystém", který velmi zjednodušeně řečeno umí rozvibrovat jednotlivá části auta - sloupky, palubní deska, rámy sedadel, okna nebo podlahu - tak, aby dokázala reprodukovat zvuk.
Stejně jako auta přicházejí o zpětná zrcátka (Audi je u modelu e-tron vyměnila za kamery) nebo tradiční budíky a tachometry (většina automobilek už nabízí digitální přístrojový štít), může za pár let neúprosné tempo technologického rozmachu dát sbohem i zdánlivě nenahraditelným reproduktorům. Auta už tehdy zřejmě nebudou řídit lidé, ale roboti, a tak s interiéru zmizí například i volant nebo pedály - dlouhověká esence vynálezu jménem automobil.
Hudba v té či oné podobě ale bude dál sehrávat důležitou roli a laskat receptory dopaminem. Obdobně jako zmíněný sex, dobré jídlo nebo pocit z rychlé jízdy. "Koní a basů není nikdy dost," shrnuje Miroslav Mlčůch z Voixu, a vyzdvihuje díla mistra zvuku Johna Bowerse a jemu podobných, o kterých je v automobilovém průmyslu - alespoň prozatím - čím dál víc slyšet.
