Ústředí Volkswagenu leží uprostřed zoufale nudné roviny Dolního Saska. Do tak plochých končin - typicky na sever Nizozemska - nás novináře dříve zvali na předvádění hybridních a elektrických aut. Při jízdě po rovině bývá nejnižší spotřeba, a tak zelené modely vypadaly úsporněji, než jaké byly ve skutečnosti.
Tak tomu ale bylo před deseti lety. Dnes je Volkswagen v opačné situaci. Na svém nejsilnějším elektromobilu chce předvést dynamiku, rychlost a obratnost. V konvoji ohnivě rudých ID.4 míříme po dálnici přímo na jih, do národního parku v pohoří Harz.
Nejrychlejší ID.4 se jmenuje GTX a poznáte je podle černé střechy, nicméně jeho hlavní zbraní jsou silnější motory a pohon všech kol. Dokonce i proti nedávno představené Škodě Enyaq Sportline přidává ještě dalších 25 kW na celkových 220. Nejvyšší rychlost posouvá na 180 km/h a stovku pokoří za 6,2 vteřiny.
Většina z nás si takové tempo v elektromobilu mohla na dálnici legálně vyzkoušet poprvé. A nutno uznat, že to je kuriózní zážitek, dosud vyhrazený luxusním limuzínám. Krajina kolem se míhá bláznivě rychle, ostatní auta uhýbají z levého pruhu, v kabině přitom není slyšet nic než svist proudícího vzduchu. Okamžitá spotřeba ovšem dosahuje rabiátských 50 kilowatthodin na 100 kilometrů. Začínáme chápat, proč má elektrické Porsche Taycan dvoustupňovou převodovku - vysoké otáčky motorů žerou elektřinu jako Otesánek.
Za čarovným středověkým městem Goslar se silnice začíná vinout a stoupat do turistického ráje s divokou přírodou, jezery, vodopády i starobylými sídly. Za vidění by tu stálo leccos, ale času není nazbyt a organizátoři vybrali trasu, na níž se žádnému řidiči nechce zastavovat. Povrch se plynule vlní, do táhlých oblouků je dobře vidět, utažených zatáček poskrovnu. Tady se dá snadno jezdit rychle.
Zejména ve Volkswagenu ID.4. Síla motorů ve stoupáních exceluje a výchozí pohon zadních kol auto na výjezdu ze zatáček hezky usazuje. Na svou velikost si počíná obratně a pohotově. Snad až lehce sportovně, což také bylo úmyslem tvůrců.
Jenže to je právě ono - na svou velikost. Těch několik málo ostřejších zatáček zároveň ukazuje, že váhu přes dvě tuny nelze zamaskovat a navzdory nízkému těžišti má ID.4 k atletice Golfu GTI přece jen daleko. Pneumatiky pískají, karoserie se sune ke svodidlům a stabilizace musí tvrdě zakopnout brzdy, čímž nás připraví o rychlost. Je to sice čestné, ale nesportovní.
Proto se také ve Wolfsburku neopovážili písmena GTI použít a vymysleli zkratu GTX. Co vlastně znamená, nám nechtěli říct, ale symboliku má jasnou - rychlé auto, něco na způsob GTI. Se sportem by se to nemělo spojovat příliš doslovně, což ostatně u Volkswagenu vědí už léta. Donedávna vyráběli rodinný minibus, který se jmenoval Sportsvan.
Každopádně je GTX po zásluze technickým i cenovým vrcholem modelu ID.4. Česká cena startuje na 1 384 900 Kč, připlácí se pak už jen drobné za prosklenou střechu, průhledový displej nebo parádní diodový proužek mezi předními světly.
