Když jsem chodila do školky, učitelky nás za trest zavíraly "na hanbu" do černého kumbálu. Ve vězeňském autobuse je taky prostor pro ty největší potížisty. Zamřížovaná železná kukaň je těsná a nepříjemně jasně osvětlená. "Jmenuje se bezpečnostní komůrka a tady převážíme vězně, kteří by mohli při přepravě dělat problémy," vysvětluje mi Lukáš Borek, který má v ostravské vazební věznici na starosti vězeňský vozový park.
Sedám si do ní, příslušník mě zamyká. Je to přesně ten typ reportáže, kterou si člověk sice ze zájmu vyzkouší na vlastní kůži, ale je rád, že jen na chvilku. I já tu mám místa na kolena zoufale málo, a to se sem musí často nasoukat více než stokilový chlap. Jet na tvrdé plastové studené sesli v šedivém oplechovaném autobusu není nic moc, ostatně, proč by také mělo.
Ostravský vozový park se po věznici na pražské Pankráci a v Brně řadí mezi největší v Česku. Služebních aut je celkem 19, z toho deset s fialovým pruhem. Mimochodem, fialová je pro českou vězeňskou službu typická už po desítky let, najdete ji i v jejím logu. V církevní liturgii totiž symbolizuje pokání, prosbu o odpuštění hříchů… na Slovensku mají eskortní auta pruh zelený, jinde v Evropě prý vězně převáží často pouze policie.
Mezi nejnovější vozy v Ostravě patří Iveco Crossway, autobus celkem pro 48 osob včetně řidiče. Nastupuje se pravými dveřmi, sedačky pro ostrahu jsou polstrované, na podlaze je klec pro psa, zafixovaná obří vyprošťovací sekera a dál už jen velká mříž, od níž je zadní část autobusu zaplechovaná, bez oken. Sedačky jsou plastové z důvodu lepší údržby. Úplně vzadu se po stranách nachází dvě zmíněné komůrky a v novém autobusu dokonce i toaleta s okénkem, jaké mají dveře v celách, aby se dalo vězně případně zkontrolovat.
Na spoustu otázek, které mám, mi Vlastimil Šugar, první zástupce ředitele Vazební věznice Ostrava, nesmlouvavě odpovídá: "To vám nemůžeme říct." Třeba na to, jestli vězni jezdí s pouty na rukách vpředu, nebo za zády, či jak se přesně postupuje, když by vozidlo s vězni havarovalo nebo mělo nehodu. "Na vše máme přesné postupy, také provádíme výcviky i za asistence Integrovaného záchranného systému. Detaily ale z taktických a bezpečnostních důvodů nezveřejňujeme," vysvětluje Šugar.
Vězeňská auta z Ostravy jezdí denně. Vozí odsouzené především k jedenácti okresním soudům v rámci regionu i ke krajským soudům, převáží je i mezi věznicemi. Vedle zmíněného nového Iveca mi ukazují Irisbus Crossway, ovšem bez toalety. Ptám se ze zájmu, kam vězni chodí vykonat potřebu, zastaví na benzince? I na to se mi dostává lakonické odpovědi, že postup nemohou z bezpečnostních důvodů zveřejnit.
Když se zrovna jede jen s malým počtem vězňů, typicky k soudu, vyráží na cesty nový Volkswagen Crafter nebo Transporter s pohonem všech kol. Jeden z řidičů, který mi ale nechce sdělit své jméno, přiznává, že s nimi jezdí nejraději, protože jsou velmi komfortní a obratné. U soudu jsou na jednoho odsouzeného přiřazeni dva lidé z ostrahy, i tady se sedí v režimu příslušníci proti směru, aby měli přehled o vězních, v Crafteru je místo celkem pro 18 lidí. Ve vozovém parku nechybí fialová ambulance, tedy převozní sanitka. Od běžné se moc neliší, jen tu musí být víc míst pro ostrahu, aby vězněné na cestě pohlídala.
"Auta jsme v posledních čtyřech letech velmi proměnili. Pryč jsou doby, kdy se jezdilo v hranatých Karosách nebo Škodách 1203. V zimě v nich byla zima a v létě hrozné horko, dnes je naprostým základem v našich vozech klimatizace a nezávislé topení," vypočítává výbavu aut pro vězně Borek. Mají také majáky, používají se ale zřídka. "To jen když by mělo kvůli nenadálým kolonám dojít k prodlení při převozu k soudu," vysvětluje Šugar.
Všichni příslušníci ostrahy svorně tvrdí, že z moderních vězeňských aut utéct nelze, nebo se jim to za dobu, kdy tu pracují, což je i více než 20 let, nestalo. Když v televizních kriminálkách vidí situace, jak se odsouzenci dostanou na svobodu, prý je to vždy rozesměje.
"Nejvtipnější jsou americké akční filmy, kdy se auto po nehodě s těmi, co je přijeli osvobodit, převrátí na bok a vězni vylezou ven," směje se Šugar. Pro převoz opravdu nebezpečných obviněných se používá i speciální pancéřované auto. Každopádně jezdit ve fialovém autobusu na sedadle pro odsouzence není nic příjemného. Ještě že je to pro mě jenom "jako".
