věznice

Soud zamítl Rathův návrh na zařazení do mírnějšího typu věznice

Teplický soud zamítl návrh bývalého hejtmana a ministra zdravotnictví ČSSD Davida Ratha o umístění do výkonu trestu do oddělení s nižším stupněm zabezpečení. Rath loni v říjnu nastoupil k sedmiletému výkonu trestu za korupci do vazební věznice v Teplicích.

Jeho obhájce Roman Jelínek uvedl, že s klientem zváží podání ústavní stížnosti. Rath se dnešního veřejného zasedání nezúčastnil. Jedním z důvodů, proč žádal o přeřazení, podle advokáta bylo, že by rád pracoval jako lékař nebo zdravotník, což nyní nemůže.

Soud dospěl k závěru, že návrhu nelze vyhovět, rozhodnutí ředitele teplické věznice do umístění zařízení s vysokým stupněm zabezpečení odpovídá zákonu.

"Na rozdíl od odsouzeného (soud) nemohl odhlížet od vysoké společenské závažnosti trestné činnosti, pro kterou mu byl nyní vykonávaný citelně dlouhý trest uložen," uvedla soudkyně Lucie Yakut.

"Vězeňská služba rozhodla správně, rychle, nicméně šlo to poněkud na úkor kvality, a to z toho důvodu, že neměla dostatek podkladů," uvedl Jelínek. "Zdravotníků je ve vězeňské službě velký nedostatek," zdůraznil.

Návrh na přeložení do oddělení s nižším stupněm zabezpečení podal Rath 25. listopadu. Obhájce v předneseném návrhu zdůraznil, že při rozhodování o zařazení do konkrétního typu věznice nelze hodnotit pouze délku trestu. Rath nebyl doposud soudně trestán, nebyl odsouzen za násilný trestný čin a během osmnáctiměsíční vazby nebyl nikdy kázeňsky trestán, naopak několikrát byl kázeňsky odměněn.

Evropské státy se chystají převzít své občany ze syrských věznic

Belgie se chystá využít příměří v Sýrii a evakuovat své občany podezřelé z terorismu z táborů na severu Sýrie. Podle britského listu The Guardian se chystají podobný krok učinit i další evropské země. Turecko zahájilo 9. října ofenzívu na severu Sýrie a ve čtvrtek ji po dohodě s USA na 120 hodin pozastavilo s podmínkou, že se kurdští bojovníci musejí stáhnout z dohodnutého prostoru u hranice. Právě Kurdové střeží tábory se zajatými členy Islámského státu (IS) a jejich příbuznými.

Mezi zajatci je podle odhadů 2000 až 3000 cizinců. Belgické úřady už informovaly rodiny belgických zajatců, že se Brusel pokusí využít pětidenního příměří a belgické občany z táborů repatriovat.

O podobném kroku uvažuje také Francie a Německo. Británie, která dosud odmítala řešit osud asi 30 britských zajatců, se podle The Guardianu možná vzhledem k postupu ostatních Evropanů zachová podobně jako oni.

Zdroj: ČTK
Pokračovat