Česká stopa

Obojživelná auta pro armádu nevznikala jen v Sovětském svazu, ale také v Československu. Na takzvaném MOŽ - malém obojživelném automobilu - nejprve počátkem 50. let pracovala Tatra, její prototypy ale armádním požadavkům nevyhovovaly, takže se vývoj přesunul do Mladé Boleslavi. Tam v letech 1951 a 1952 postupně postavili pět prototypů Škoda 972, které navazovaly na zmíněnou Tatru 801. Byly lehčí, používaly totiž samonosnou ocelovou karoserii, o pohon všech kol se staral ve většině prototypů sériový motor ze Škody 1200 o výkonu 33 kilowattů. Testovala se ale i stejná jednotka s větším objemem a dvěma karburátory, u níž stoupl výkon na 38 kilowattů.

Škodovka uvádí, že po souši jezdilo auto s pohonem všech kol až 85 km/h a po vodě se díky lodnímu šroubu plavilo asi 10 km/h. Mezi sedadly pak byl lehký kulomet a dvě pušky, řidič měl k dispozici také samopal. Do výroby ale 972, či jiný z výsledků projektu MOŽ, nezamířila. Armádní výzbroj se v rámci Varšavské smlouvy sjednocovala a pro československá vojenská terénní vozidla v nich místo nebylo.