Ford chce využívat ve svých autech odpad z výroby tequily. Vlákna z agáve se prý jeví slibně

Radek Pecák Radek Pecák
20. 7. 2016 7:47
Americká automobilka uzavřela dohodu s výrobcem prémiového destilátu. Nepotřebná vlákna, která zbudou po destilaci šťáv z dužiny agáve, by mohla posloužit k výrobě kabelových svazků v autech, také by se z nich mohly připravit kompozitní materiály využitelné pro ventilační jednotky nebo odkládací schránky.
Pro výrobu tequily se spotřebuje opravdu hodně agáve.
Pro výrobu tequily se spotřebuje opravdu hodně agáve. | Foto: Ford

Princip je to jednoduchý. Výrobce světoznámé a nejprodávanější značky tequily Jose Cuervo z Mexika nejprve využije šťávu pocházející z dužiny rostliny agáve k destilaci a nepotřebná vlákna pak přenechá automobilce Ford.

Právě ta totiž prověřuje možnosti využití nového bioplastu ve výrobě interiérových i exteriérových dílů pro své vozy. Například by se mohlo jednat o kabelové svazky, jednotky ventilace nebo odkládací schránky.

Specialisté značky s modrým oválem ve znaku zatím konstatovali, že předběžně se nový materiál jeví velmi slibně díky své trvanlivosti i estetickým vlastnostem.

Foto: Jose Cuervo

„V běžném automobilu je asi 180 kg plastů,“ řekla Debbie Mielewski, technická vedoucí z oddělení výzkumu udržitelného rozvoje Ford Motor Company. „Naším úkolem je hledat vhodné uplatnění pro ekologické kompozity tohoto typu a pomoci tak snížit náš vliv na planetu. Je to práce, na kterou jsem opravdu pyšná," svěřila se. 

Úspěšný vývoj udržitelného kompozitu by mohl vést ke snížení hmotnosti součástí vozu a následně i spotřeby paliva. Další výhodou je skutečnost, že nový materiál by nahradil látky vyráběné z ropy, a přinesl tak další snížení dopadů výroby automobilů na životní prostředí.

Ford již má se zpracováním agávových vláken určité zkušenosti. Před několika lety totiž experimentoval s výrobou „plastových“ dílů ze sisalu, což je vlákno z listů agáve sisalové.

Foto: Ford

Růstový cyklus agáve trvá nejméně sedm let. Po sklizni se střed rostliny tepelně upraví, poté následuje mletí a extrahování šťáv pro destilaci. Jose Cuervo dosud používal část zbylého vlákna jako kompost na svých farmách. Zbytek využívají místní řemeslníci při výrobě rukodělných výrobků a agávového papíru.

Podle Ekologického programu OSN se na celém světě ročně vyprodukuje pět miliard tun zemědělské odpadní biomasy. Jedná se tedy o velmi hojnou surovinu, která však většinou nebývá dostatečně zužitkována. 

 

Právě se děje

Další zprávy