Evropská unie je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila dnes Evropská komise (EK). Vybírat by je začala patrně v červenci, a to pouze tehdy, že v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti do té doby nenastane žádný průlom. Ty automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo 21 procent.
Komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. Předběžně také stanovila individuální cla, která by v případě čínské automobilky BYD činila 17,4 procenta, u automobilky Geely 20 procent a u automobilky SAIC pak 38,1 procenta. Částka se bude lišit podle výše veřejných dotací, které firmy obdrží.
"Chci zdůraznit, že tato forma protidotačního vyšetřování je typickým případem protekcionismu. Proto Evropou zavedená cla na elektromobily dovážené z Číny narušují principy tržní ekonomiky a mezinárodních obchodních pravidel, poškozují ekonomickou a obchodní spolupráci mezi EU a Čínou a stabilitu globální automobilové výroby a dodavatelského řetězce," cituje agentura Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Čínští vládní představitelé tento krok EK kritizují a požadují jeho zrušení.
Také představitelé automobilek BMW, Mercedes nebo Volkswagen chystané opatření kritizují, protože se obávají odvetných opatření ze strany Číny. Podle odhadů banky HSBC vytvářejí němečtí výrobci automobilů 20 až 23 procent svých globálních zisků právě v Číně. Navíc významná část automobilů dovážených do EU z Číny pochází od evropských výrobců.
"Reakce a následky by mohly spustit obchodní válku, která by byla pro region zničující. Je totiž silně závislý na dodavatelských řetězcích ovládaných Čínou," řekl agentuře Reuters analytik automobilového průmyslu Will Roberts ze společnosti Rho Motion.
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová namítá, že ceny čínských elektromobilů jsou v důsledku státních subvencí zhruba o 20 procent nižší než u modelů vyrobených v EU. Hrozí proto podle ní, že čínské elektromobily zaplaví trh.
Vyšetřování zahájila Evropská komise formálně 4. října loňského roku. Uzavře ho následně až na konci října, kdy definitivně rozhodne o případném uvalení dodatečných cel. Do devíti měsíců od zahájení vyšetřování, tedy do 4. července, má ale EK možnost uložit prozatímní antisubvenční cla.
Až doposud bylo clo na dovoz aut z Číny desetiprocentní, aktuální návrh by se pak k této hodnotě měl přidat. Dotkne se to přitom nejen čínských automobilek, ale třeba i evropských automobilek, které z Číny svá auta do Evropy dovážejí. Volvo proto například patrně přesune produkci elektromobilů EX30 a EX90 do Belgie, elektrická auta pak v říši středu vyrábějí třeba také BMW, Tesla nebo Dacia. Podle Reuters jsou západní značky brány jako spolupracující, spadat tedy mají do nižší sazby.
Mnohé čínské automobilky už před časem začaly chystat výrobu v Evropě. BYD postaví továrnu v Maďarsku, Chery využije někdejší kapacity Nissanu v Barceloně, Leapmotor bude pro změnu montovat svá auta v Polsku u partnerského Stellantisu. Návrat k evropské výrobě zvažuje i MG, nejprodávanější čínská automobilka v Evropě.
Počet registrací elektromobilů vyrobených v Číně se za leden až duben v Evropě navzdory hrozbě vyšších cel zvýšil meziročně o 23 procent. Celkem bylo v západní Evropě, včetně Británie, za první čtyři měsíce zaregistrováno 119 300 elektromobilů vyrobených v Číně. To znamená, že zhruba jeden z pěti dovezených elektromobilů byl z Číny, napsal začátkem tohoto měsíce s odvoláním na údaje společnosti Schmidt Automotive Research deník Financial Times.
