Benzin, nebo diesel. Vyplatí se pořízení naftového kompaktního kombi?

Jan Matoušek Jan Matoušek
17. 1. 2019 6:05
Naftové motory v poslední době dostávají jednu ránu za druhou. Nejprve přišla kauza Dieselgate, při níž koncern Volkswagen pomocí softwaru falšoval výši hodnot vypouštěných emisí oxidů dusíku při homologačních testech a následně v reálném provozu. Podobný problém začaly řešit i další automobilky jako Daimler nebo Fiat-Chrysler. Některá města pak následně zakázala vjezd starších naftových automobilů do svých center. To všechno se podepsalo na klesající poptávce po naftových motorech. Má dnes vůbec smysl si vůz s turbodieselem kupovat? Podívejte se na situaci u devíti kompaktních kombíků.
Nové označení na čerpacích stanicích.
Nové označení na čerpacích stanicích. | Foto: Unipetrol

Nafta, nebo benzin?

Při koupi nového auta je často kladena řada otázek. Jakou značku, model, výbavu, barvu a především - jaký motor vybrat. Nejčastěji se zákazníci stále rozhodují mezi benzinem a naftou. Pohled do statistik Svazu dovozců automobilů za rok 2018 říká, že přes 97 procent nově prodaných aut mělo pod kapotou konvenční spalovací motor. 67 procent z tohoto čísla přitom připadá na zážehové agregáty.

Popularitou naftových motorů otřásla aféra Dieselgate, která se objevila nejen u koncernu Volkswagen, ale i dalších automobilových výrobců. Některá města navíc zakazují starším naftovým vozům vjezd do svých center - podobně jako u Dieselgate jde o vysoké množství vypouštěných škodlivin (o tom, že jsou benzinové motory někdy více škodlivé než diesely si přečtěte zde).

Pořízení naftového motoru také znamená oproti benzinové jednotce většinou vyšší startovací cenu a vzhledem k downsizingu, tedy snižování objemu zážehových agregátů i mnohdy dražší povinné ručení. K tomu se u moderních dieselů přidává vstřikování kapaliny AdBlue (močoviny), což snižuje množství vypouštěných škodlivin, především oxidů dusíku NOx. Benzinové agregáty speciální nádržku na tuto kapalinu nemají, jejich hodnoty NOx nejsou tak vysoké.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Za domy u silnic dvojnásobek nebude. Sněmovna prosadila svou verzi zrychlení stavby dálnic

Sněmovna stvrdila svoji verzi vládní novely takzvaného liniového zákona, která má urychlit přípravu výstavby dálnic a další infrastruktury. Podle vlády by novela měla zkrátit přípravu staveb až o třetinu. Státu má také usnadnit získávání pozemků. V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až jedenapůlnásobek znalecké ceny.

Poslanci odmítli pozměňovací návrh Senátu, který navrhoval mimo jiné, aby vlastníci rodinných a bytových domů v místech budování dopravní nebo energetické infrastruktury dostávali za své nemovitosti, pokud v nich bydlí, až dvojnásobek odhadní ceny. Proti senátnímu návrhu se vyslovil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a podpořil sněmovní verzi. Senátoři chtěli také usnadnit podmínky veřejně prospěšné infrastruktury na ochranu před účinky sucha i povodní.

Zákon zavádí takzvaný polský model, který se má vztahovat pouze na dopravní stavby. Státu umožní stavět dálnice, silnice I. třídy a celostátní železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům ve stavebním povolení. Tento postup budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Správa železnic.

Další zprávy