Dříve se z těchto olivovníků v Apulii vyráběla polovina italského olivového oleje. Mnohé byly staré několik století.
"Největší část území byla zcela zničená," popsal Donato Boscia, rostlinný virolog a vedoucí výzkumný pracovník pro Xylellu v Institutu pro udržitelnou ochranu rostlin v Bari. Farmy přestaly vyrábět, olivové mlýny zkrachovaly a turisté do míst přestali jezdit. Bakterie způsobila škody za přibližně jednu miliardu eur (25 miliard korun).
A situace se dál zhoršuje. V únoru vědci z Apulie objevili další poddruh této ničivé bakterie, který zahubil americké vinice. Do té doby se v Itálii nikdy nevyskytoval.
Bakterie Xylella je jedním z nejnebezpečnějších škůdců rostlin na světě. V minulém století zpustošila vinnou révu v USA, pomerančovníky v Brazílii a hrušně na Tchaj-wanu. Evropská unie má bakterii na svém seznamu prioritních karanténních škůdců, přesto se dostala přes její hranice.
Důkazy ukazují, že bakterie přišla z Latinské Ameriky a s největší pravděpodobností se svezla s kávovníkovými okrasnými rostlinami, které se dál do EU dostávají skrz Nizozemsko, zemí s dlouhou tradicí a zájmem o dovoz rostlin.
Volný obchod
Evropská unie je založená na volném obchodu, přesto právě přes stovky jejích přístavů se na kontinent dostávají škůdci, kteří ničí jeho biodiverzitu i zemědělství. V roce 2016 Evropská unie zpřísnila regulace, které by měly kontrolovat, co do zemí připlouvá a přilétá. Odborníci se ale shodují, že to vzhledem k obrovskému množství hraničních přechodů prostě není možné.
Během parného červnového rána nařizuje Paolo Solmi, rostlinolékařský inspektor v přístavu Ravenna v severní Itálii, svému týmu, aby otevřel první z 28 kontejnerů s egyptskými bramborami, které má toho dne zkontrolovat. Každý z nich naplní pytle 100 bramborami a poté je odveze do laboratoří ke standardizovaným testům EU. "Jakmile tyto kontroly proběhnou, může se zboží volně pohybovat v rámci Evropské unie," vysvětluje Solmi.
EU má otevřený dovozní systém: vše, o čem se ví, že není škodlivé, může být dovezeno. Některé země, například Nový Zéland a Chile, se rozhodly pro uzavřený systém: vše je považováno za škodlivé, dokud se neprokáže opak.
Jasany, citrusy, celer
Podle lesního patologa z italské Národní rady pro výzkum Alberta Santiniho se do tohoto otevřeného systému dostává alarmující množství škůdců a chorob rostlin ze třetích zemí.
Nové bakterie nyní ohrožují například portugalské citrusy, jasany v Polsku nebo mrkve a celer ve většině zemí. Situaci navíc zhoršuje i změna klimatu a měnící se přírodní podmínky.
"Pokud znáte svého nepřítele, můžete se mu pokusit zabránit ve vstupu do země," řekl Santini. To se ale neděje, protože mnohé bakterie nebo škůdci jsou ve svých domovských zemích neškodná. Tamní ekosystém je na ně připraven.
Výzkumníci Wopke van der Werf a Hongyu Sun z nizozemské Wageningen University & Research poskytli Aktuálně.cz údaje, z nichž vyplývá, že v letech 1975 až 2020 bylo v EU zaznamenáno 1720 ohnisek nákazy způsobených hmyzem, patogeny a hlísticemi, přičemž polovina známých ohnisek se vyskytla v Itálii, Francii a Španělsku.
Alternativa neexistuje
Paolo Solmi si uvědomuje, že jde o výzvu. "Evropa se zrodila kolem pohybu zboží, kapitálu a lidí. Naším úkolem je udělat maximum v rámci otevřeného rostlinolékařského systému, protože alternativa v současné době neexistuje," řekl.
Hospodářské náklady, které by EU mohla ztratit v oblasti obchodu, jsou sice značné, ale stejně tak i cena škod způsobených cizokrajnými škůdci a chorobami. "Hlavním problémem v ekonomické oblasti je nedostatek dat," říká Françoise Petterová, bývalá asistentka ředitele Evropské a středomořské organizace na ochranu rostlin.
Důkladnější ověřování rostlin, které přicházejí do Evropy, by zpomalilo obchod. Chybí ale data, která by ukázala, jestli by se to vyplatilo za předpokladu, že budou zemědělství a biologická rozmanitost EU zachovány.
Tento článek vznikl ve spolupráci s deníkem The Guardian, servery Follow The Money a Vert a byl vytvořen za podpory Journalismfund Europe.
