Další automobilka chce vychovat řidiče plug-in hybridů. Volvo jim zaplatí elektřinu

Martin Přibyl Martin Přibyl
6. 12. 2019 9:27
Za určitých podmínek tak budou moci řidiči Volv jezdit se svým autem jeden rok zcela zdarma, nebo mohou dokonce na ježdění na elektřinu vydělat. Volvo se tak připojuje k BMW, které chce pravidelné dobíjení plug-in hybridu rovněž odměňovat.
Volvo XC40 T5 Twin Engine je nejmenším plug-in hybridem v nabídce švédské značky.
Volvo XC40 T5 Twin Engine je nejmenším plug-in hybridem v nabídce švédské značky. | Foto: Volvo

Hybridy do zásuvky jsou jedním z nejrozporuplnějších trendů autoprůmyslu. Na jednu stranu mohou být velice ekologické, díky dostatečně velké baterii a silnému elektromotoru po městě ujedou až 60 kilometrů čistě na elektřinu, a přitom své majitele nijak neomezují v rámci dlouhých cest, protože mají k dispozici i plnohodnotný spalovací motor.

Na tu druhou stranu ale jejich "přátelskost" k životnímu prostředí nemusí být tak jednoznačná. Skutečná spotřeba plug-in hybridů (udávaná se pohybuje i pod dvěma litry na sto kilometrů) do velké míry závisí na tom, jak bude majitel své auto používat. Pokud ho nebude dobíjet ze zásuvky, bude jezdit často jen s lehce nižší spotřebou, než by byl schopný s podobně silným naftovým nebo benzinovým motorem.

Příčinou je to, že komplikovaná technika zvyšuje hmotnost, kterou často jen tak tak vyváží schopnost auta rekuperovat brzdnou energii, uložit si ji do baterie a využít ji třeba při popojíždění v kolonách.

V řadě zemí, kde existovaly nebo stále ještě existují státní pobídky na pořízení hybridu do zásuvky, tak došlo k tomu, že si je lidé pořizovali jen proto, že byly výhodnější než naftová alternativa.

Podle průzkumu britské společnosti Miles Consultancy z loňského roku se spotřeba plug-in hybridů ve Spojeném království pohybuje v průměru okolo 7,2 litru na sto kilometrů. Lidé často ani nevybalili nabíjecí kabel a s autem jezdili jako s dieselem. Životní prostředí se nijak nezlepšilo a státní pobídky se v řadě případů minuly účinkem.

Některé automobilky se teď snaží napravit pošramocenou pověst plug-in hybridů a naučit řidiče je správně používat. Nabídka Volva vypadá velice jednoduše. Stačí si (i v Česku) mezi 16. říjnem letošního roku a 15. říjnem toho příštího objednat jeden z plug-in hybridních modelů značky (a že jich je, nabízí se ve velkém SUV XC90, v rodinném kombi V60 i městském crossoveru XC40 a dalších modelech).

Jakmile pak bude v aplikaci Volvo On Call možné sledování spotřeby a řidič ho povolí, Volvo mu bude jeden rok počítat, kolik spotřeboval při svých jízdách elektrické energie, a tu mu proplatí. V ceně 4,34 koruny za kilowatthodinu.

S řadou sazeb za elektřinu tak na lokálně bezemisním jezdění půjde dokonce vydělávat. Například sazby pro majitele domů s tepelným čerpadlem se pohybují na úrovni 2,60 koruny za kilowatthodinu a elektromobilní distribuční sazba D27d určená rovněž pro majitele plug-in hybridů je v nízkém tarifu také levnější. Cena se pohybuje okolo dvou korun.

Akce Volva připomíná nápad BMW. To chce zase jízdu na elektřinu odměňovat podobně, jako to ve svých věrnostních programech dělají obchodní řetězce nebo aerolinky.

Již příští rok bude v mnichovských plug-in hybridech aplikace BMW Points, která uvědomělé majitele odmění body za pravidelné dobíjení. Využít je bude možné jednak na dobíjení zdarma, v budoucnu by s nimi ale mělo být možné platit i parkování nebo služby sdílení aut. BMW kromě toho plánuje funkci, s jejíž pomocí se auto na elektrický pohon samo přepne v navigaci ohraničeném centru města.

Automobilky podobnými akcemi ale nesledují jen zlepšení pověsti plug-in hybridů, které potřebují kvůli přísným limitům emisí oxidu uhličitého. Na snížení rozdílu mezi udávanou a reálnou spotřebou, který je u plug-in hybridů logicky největší, protože testovací cyklus preferuje jízdu na elektřinu, potřebují zapracovat i kvůli nařízení Evropské unie.

Od ledna příštího roku budou muset být všechny nově k provozu schválené typy aut vybaveny krabičkou s poetickou zkratkou OBFCM, tedy On-board Fuel Consumption Meter, palubní měřič spotřeby, který bude shromažďovat a umožní číst data o apetitu konkrétního vozu. O rok později bude OBFCM povinné pro všechny nové vozy.

Evropská unie bude mít díky OBFCM přehled, kolik auta spotřebují v reálném provozu a jaký je rozdíl oproti udávaným hodnotám. Mezi lety 2021 a 2026 poběží testovací fáze, která má sloužit hlavně ke sběru dat. Do roku 2030 pak EU musí přijít s nařízením, které má určit možné odchylky mezi reálnou a udávanou spotřebou, a stanovit pravidla pro případ překročení nejvyšších možných odchylek.

Kromě spotřeby paliva u spalovacích motorů se bude kontrolovat i spotřeba elektrické energie u elektromobilů a u plug-in hybridů se bude zjišťovat, jak často se dobíjí. Data mají být anonymizovaná, přesto se nabízí i možnost sledovat i chování řidičů. Německý magazín auto motor und sport dokonce spekuluje o tom, že sledování spotřeby by teoreticky mohlo vést k tomu, že bude na základě spotřeby pro každého řidiče individuálně stanovována uhlíková daň.

Něco podobného sice připomíná Orwellova Velkého bratra, majitelé plug-in hybridů by ale měli o to větší motivaci svá auta pravidelně dobíjet.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 41 minutami

Český fyzik Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů oceněných za přínos v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd vyhlásila Norská akademie věd. Křivánek, který se věnuje transmisní elektronové mikroskopii, byl vyznamenán v oboru nanotechnologií.

"Kavliho cena v oblasti nanověd byla udělena čtyřem vědcům za vynález čoček s korekcí aberací (vad zobrazení) v elektronových mikroskopech, které umožnily vědcům na celém světě sledovat struktury a chemické složení materiálů ve třech rozměrech v bezprecedentně malých měřítkách," uvádí se v tiskovém prohlášení akademie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

S růstem platů učitelů ministerstvo počítá i nadále, hlásí Plaga

Ministerstvo školství stále počítá s růstem platů učitelů v příštím roce o devět procent, jak se na tom loni domluvil ministr Robert Plaga (ANO) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Podle úřadu nadále platí závazek programového prohlášení vlády, podle kterého má být průměrný plat pedagogů v příštím roce kolem 47 000 korun. Údaje o průměrných platech ve školství za letošní první čtvrtletí zatím ministerstvo nemá. K dispozici budou asi na konci června. Loni brali pedagogové v průměru 40 111 korun.

"Závazek programového prohlášení vlády platí, a platný střednědobý výhled na rok 2021 tak navýšení platů pedagogických pracovníků o devět procent obsahuje, stejně tak jako navýšení platů nepedagogů," uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Schillerová podle ní sdělí ministerstvu návrh příjmů a výdajů na rok 2021 do 15. srpna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy