Největší automobilový podvod od Dieselgate? Plug-in hybridy se míjí účinkem

Martin Přibyl Martin Přibyl
21. 11. 2018 15:52
Za velký podvod označuje hybridní vozy s možností dobíjení baterie ze zásuvky německý Focus. Automobilky je prodávají jako řešení kombinující výhody elektromobilu (tedy bezemisní provoz po městě) s přednostmi vozu se spalovacím motorem (řidič se nemusí bát, že by mu došla energie v baterii). Kvůli nízké normované spotřebě a malým emisím oxidu uhličitého na ně navíc vlády poskytovaly nebo ještě poskytují štědré dotace. Teď se ale ukazuje, že řada zákazníků dotace využila jen k tomu, aby si koupila levněji auto, a vůbec ho nedobíjela. Jejich emise pak ani zdaleka neodpovídají těm na papíře.
Když se plug-in hybrid pravidelně nenabíjí, ani náhodou nedosáhne proklamované nízké spotřeby.
Když se plug-in hybrid pravidelně nenabíjí, ani náhodou nedosáhne proklamované nízké spotřeby. | Foto: Výrobci

Smutná statistika vyplývá ze zjištění britské společnosti Miles Consultancy. Z dat o spotřebě, které sesbírala na patnácti stech aut flotilových zákazníků, vyplývá, že plug-in hybridy si v průměru řeknou o 7,2 litru na sto kilometrů. To je v přímém rozporu s čísly, která v brožurách udávají automobilky. Například Volvo se u plug-in hybridního sedanu S90 T8 chlubí kombinovanou spotřebou dva litry.

Realita je pochopitelně taková, že spotřeba podobného auta se výrazně liší podle toho, jak často budete dobíjet. Podle britského magazínu AutoExpress i svědomití uživatelé dobíjecích hybridů (tedy ti, kteří je skutečně připojují k nabíječkám) většinou hlásí dvojnásobnou spotřebu, než udávají automobilky.

Podle Miles Consultancy se však většina šoférů, kteří v práci dostali plug-in hybrid přidělený jako služební vůz, ani nenamáhala vybalit dodávaný nabíjecí kabel z ochranného obalu. V autě tedy využívali zejména konvenční spalovací motor.

Výsledky průzkumu tak jen potvrzují rozhodnutí britské vlády, která nedávno zrušila státní dotaci ve výši dvou a půl tisíce liber na pořízení plug-in hybridu. Nově si mohou státní pobídky vysloužit v podstatě jen čisté elektromobily.

Díky vládním subvencím zamířilo v Británii 37 tisíc prodaných plug-in hybridů právě do velkých podnikových flotil. Pro ně jsou tato auta v ostrovním království výhodná i kvůli nižší silniční dani. Pokud je však zákazník nenabíjí, míjí se dotace účinkem. 

Problém pro plug-in hybridy ostatně představuje i přechod na nové měření spotřeby podle cyklu WLTP. V něm vykazují v porovnání s diesely, benziny nebo klasickými hybridy největší nárůst spotřeby a s ní spojených emisí CO2. Často se tak dostanou nad hranici 50 gramů na kilometr, která je v řadě zemí hraniční pro přiznání finančních pobídek k pořízení ekologického auta.

Příkladem je v tomto případě BMW 225xe Active Tourer, u nějž emise vzrostly na 57 g/km, a v Německu už na něj dotaci nedostanete. Automobilky ale již řešení našly, nová plug-in hybridní verze SUV BMW X5 dostane větší baterii. Díky ní by měla ujet na jedno nabití osmdesát kilometrů, což emise sníží na 49 g/km.

Podobně se do limitu vešlo i Mitsubishi s plug-in hybridním Outlanderem PHEV. Podle informací Automotive News Europe zvětšilo kapacitu baterie z dvanácti na 13,8 kWh. S pomocí takových úprav absolvuje nový měřicí cyklus s emisemi 46 g/km.

Zvětšování kapacity akumulátorů bude u plug-in hybridů trendem i v budoucnu. Většina odborníků se totiž shoduje na tom, že budou společně s čistými elektromobily nezbytným předpokladem proto, aby automobilky dokázaly projít přísnými flotilovými limity CO2, které jim předepisuje Evropská unie. V roce 2021 musí dosahovat 95 g/km, v roce 2025 bude ale limit o 15 procent přísnější, v roce 2030 se sníží dokonce o 35 procent.

"Pro splnění stanovených limitů bude potřeba prodávat v roce 2021 zhruba 20 procent bezemisních (přesněji lokálně bezemisních) vozů a v roce 2025 pak zhruba dokonce třetinu," řekl Aktuálně.cz analytik Ernst &  Young, Petr Knap. Do kategorie bezemisních vozů přitom řadí jak elektromobily, tak právě plug-in hybridy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 31 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy