reklama
 
 

Největší automobilový podvod od Dieselgate? Plug-in hybridy se míjí účinkem

21. 11. 2018 15:52
Za velký podvod označuje hybridní vozy s možností dobíjení baterie ze zásuvky německý Focus. Automobilky je prodávají jako řešení kombinující výhody elektromobilu (tedy bezemisní provoz po městě) s přednostmi vozu se spalovacím motorem (řidič se nemusí bát, že by mu došla energie v baterii). Kvůli nízké normované spotřebě a malým emisím oxidu uhličitého na ně navíc vlády poskytovaly nebo ještě poskytují štědré dotace. Teď se ale ukazuje, že řada zákazníků dotace využila jen k tomu, aby si koupila levněji auto, a vůbec ho nedobíjela. Jejich emise pak ani zdaleka neodpovídají těm na papíře.

Smutná statistika vyplývá ze zjištění britské společnosti Miles Consultancy. Z dat o spotřebě, které sesbírala na patnácti stech aut flotilových zákazníků, vyplývá, že plug-in hybridy si v průměru řeknou o 7,2 litru na sto kilometrů. To je v přímém rozporu s čísly, která v brožurách udávají automobilky. Například Volvo se u plug-in hybridního sedanu S90 T8 chlubí kombinovanou spotřebou dva litry.

Realita je pochopitelně taková, že spotřeba podobného auta se výrazně liší podle toho, jak často budete dobíjet. Podle britského magazínu AutoExpress i svědomití uživatelé dobíjecích hybridů (tedy ti, kteří je skutečně připojují k nabíječkám) většinou hlásí dvojnásobnou spotřebu, než udávají automobilky.

Podle Miles Consultancy se však většina šoférů, kteří v práci dostali plug-in hybrid přidělený jako služební vůz, ani nenamáhala vybalit dodávaný nabíjecí kabel z ochranného obalu. V autě tedy využívali zejména konvenční spalovací motor.

Výsledky průzkumu tak jen potvrzují rozhodnutí britské vlády, která nedávno zrušila státní dotaci ve výši dvou a půl tisíce liber na pořízení plug-in hybridu. Nově si mohou státní pobídky vysloužit v podstatě jen čisté elektromobily.

Díky vládním subvencím zamířilo v Británii 37 tisíc prodaných plug-in hybridů právě do velkých podnikových flotil. Pro ně jsou tato auta v ostrovním království výhodná i kvůli nižší silniční dani. Pokud je však zákazník nenabíjí, míjí se dotace účinkem. 

Problém pro plug-in hybridy ostatně představuje i přechod na nové měření spotřeby podle cyklu WLTP. V něm vykazují v porovnání s diesely, benziny nebo klasickými hybridy největší nárůst spotřeby a s ní spojených emisí CO2. Často se tak dostanou nad hranici 50 gramů na kilometr, která je v řadě zemí hraniční pro přiznání finančních pobídek k pořízení ekologického auta.

Příkladem je v tomto případě BMW 225xe Active Tourer, u nějž emise vzrostly na 57 g/km, a v Německu už na něj dotaci nedostanete. Automobilky ale již řešení našly, nová plug-in hybridní verze SUV BMW X5 dostane větší baterii. Díky ní by měla ujet na jedno nabití osmdesát kilometrů, což emise sníží na 49 g/km.

Podobně se do limitu vešlo i Mitsubishi s plug-in hybridním Outlanderem PHEV. Podle informací Automotive News Europe zvětšilo kapacitu baterie z dvanácti na 13,8 kWh. S pomocí takových úprav absolvuje nový měřicí cyklus s emisemi 46 g/km.

Zvětšování kapacity akumulátorů bude u plug-in hybridů trendem i v budoucnu. Většina odborníků se totiž shoduje na tom, že budou společně s čistými elektromobily nezbytným předpokladem proto, aby automobilky dokázaly projít přísnými flotilovými limity CO2, které jim předepisuje Evropská unie. V roce 2021 musí dosahovat 95 g/km, v roce 2025 bude ale limit o 15 procent přísnější, v roce 2030 se sníží dokonce o 35 procent.

"Pro splnění stanovených limitů bude potřeba prodávat v roce 2021 zhruba 20 procent bezemisních (přesněji lokálně bezemisních) vozů a v roce 2025 pak zhruba dokonce třetinu," řekl Aktuálně.cz analytik Ernst &  Young, Petr Knap. Do kategorie bezemisních vozů přitom řadí jak elektromobily, tak právě plug-in hybridy.

autor: Martin Přibyl | 21. 11. 2018 15:52

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama