Dieselový hybrid Mercedesu: nejvíc ekologie bohužel stojí i nejvíc peněz

Dieselový hybrid Mercedesu: nejvíc ekologie bohužel stojí i nejvíc peněz
Foto: Martin Frei
Martin Frei Martin Frei
11. 10. 2019 6:03
Aut kombinujících elektřinu ze zásuvky se spalovacím motorem začíná přibývat. Někoho možná překvapí otázka, jaký typ motoru využít. Většina výrobců dosud sází na benzin, Škoda před časem představila hybridní studii na zemní plyn. Mercedes se drží nafty, kterou umí výborně. Potvrzuje to i testovaný hybrid E 300 de, ovšem špičkové úrovni techniky odpovídá i cena.

Na první pohled by se mohlo zdát, že pod přísnou evropskou regulací emisí CO2 budou nejvíc trpět luxusní značky, jejichž modely jsou velké, těžké, výkonné a rychlé. Ve skutečnosti je to naopak. Prémiového výrobce udrží nad vodou majetný zákazník ochotný připlatit si za současný pokrok lithiových baterií.

Foto: Martin Frei

Cestou k tomu jsou kromě elektromobilů i plug-in hybridní vozy. Elektřina ze zásuvky jim umožňuje pohyb po městě bez lokálních emisí, zatímco do Krkonoš nebo do Berlína už pokračujete na spalovací motor. Výhodou je, že na elektrický dojezd kolem 50 km nemusí být baterie přehnaně velká a do osobního vozu se vejde po boku konvenčního pohonu.

Odvrácenou stranou je samozřejmě cena, jelikož v jednom autě vozíte dvě pohonné soustavy. Právě proto dosud většina hybridů kombinovala elektřinu s motorem na benzin, který není výrobně tak drahý jako diesel. Takový tandem pohání třeba Volkswagen Passat GTE, jehož techniku převezme hybridní Škoda Superb iV.

Díky normovanému způsobu měření, kdy se jeden cyklus na válcové zkušebně projede s nabitou, druhý s vybitou baterií a z obou pokusů se počítá vážený průměr, vychází těmto vozům nádherná spotřeba kolem dvou litrů, což odpovídá emisím CO2 do 50 g/km. Na to konto se v západních zemích rozběhly štědré daňové úlevy a z plug-in hybridů se stala oblíbená služební auta.

Finanční ředitelé se ale záhy nemohli dopočítat nákladů na palivo, protože po vybití baterie si benzinové auto střední třídy vezme svých osm až devět litrů na sto. Což je znatelný rozdíl nejen proti utopickému číslu v technickém průkazu, ale i proti dieselům, které ve firmách sloužily dosud. Uživatelé nenabíjejí zdaleka každých sto kilometrů, a někteří dokonce nenabíjejí vůbec.

Foto: Martin Frei

Dřív nebo později tedy muselo dojít na kombinaci baterie a dieselu. Svého času s ní koketovalo Volvo a Audi, po přechodu na novou emisní normu Euro 6 d-Temp přichází jako první Mercedes-Benz. Elektrifikovanou soustavu s baterií o 13,5 kWh, na niž máme ujet 52 km bez jediné kapky paliva, doplňuje naprosto běžný naftový dvoulitr, který jinak figuruje spíš ve skromnějších verzích modelů střední a vyšší třídy. A měl by i po vybití nabídnout přiměřenou spotřebu.

Testovaný vůz se jmenuje E 300de, což neříká nic o objemu motoru ani zemi původu. Číselně je úmyslně postavený výš než 250d, protože když zaberou oba motory současně, mají vyšší výkon. A malé e na konci mají všechny plug-in hybridní Mercedesy.

Živá zkušenost potvrzuje, že vysoká účinnost dieselu s dostatečnou zásobou elektřiny pro pohyb po městě je zajímavá kombinace. S nabitou baterií se auto chová stejně tiše jako elektromobil a hektický provoz velkoměsta zvládá s nadhledem.

Foto: Martin Frei

Kopcovitou Prahou jsme na proud ze zásuvky ujeli 34 km. To už je použitelný výkon, do loňska prodávané plug-in hybridy zvládly v praxi kolem dvaceti a za tento bonus vděčíme efektivnějším lithiovým článkům. Lze ale čekat, že v zimě část energie spotřebuje topení a dojezd klesne. U veřejné nabíječky se akumulátor nakrmí za 1,5 h, z garážové zásuvky 2,3 kW za pět hodin.

Moderní dvoulitrový diesel je pro pohon velké lodě vyšší třídy akurátní základ. Zvlášť když ho postavíte tak dobře, jak to umí Mercedes. Prostřední verze se 143 kW prokázala v obyčejné, nehybridní verzi 220d schopnost velmi svižného pohybu při spotřebě pouhých 5,3 l / 100 km.

Hybrid s sebou veze elektrický pohon a jeho hmotnost je o 360 kg vyšší. Z toho 170 kg připadá na baterii, hodně váží elektromotor s permanentními magnety, něco ovládací elektronika i nabíjecí "trafo" o výkonu 7,2 kW, které musí být chlazené vodou.

Spotřeba by tedy měla adekvátně stoupnout, ale elektrická výpomoc zase něco vykompenzuje. Při jízdě s lehkou nohou si soustava přebytek výkonu uloží do baterie, stejně jako energii získanou rekuperačním brzděním. Pak může diesel na chvíli ztichnout a elektromotor tlačí auto sám.

Foto: Martin Frei

Výsledná spotřeba záleží na četnosti nabíjení. Po 100 km ujetých po městě se elektřina ze zásuvky rozpustila do 3,7 l nafty, což je na auto této kategorie skvělá hodnota. Po ujetí 450 km ve smíšeném provozu včetně dálnice jsme se dostali na 5,7 litru, což naopak nic zvláštního není.

Když už celý ten Temelín vozíte s sebou, je zkrátka potřeba jeho dovednosti opravdu využít. Jinak se E 300 de vyplatí jen seveřanům, kteří na něj dostanou daňovou úlevu, nebo podnikateli z Londýna, který se s nízkými emisemi CO2 vyhne mýtnému.

Mercedes E 300de

Motor: dieselový čtyřválec, 1950 cm3 + elektromotor
Výkon benzinového motoru: 143 kW při 4000 ot./min
Točivý moment benzinového motoru: 400 Nm při 1800 ot./min
Výkon elektromotoru: 90 kW
Točivý moment elektromotoru: 440 Nm
Nejvyšší rychlost: 250 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 6,0 s
Kombinovaná spotřeba: 1,7 l/100 km
Objem zavazadlového prostoru: 480 l 
Cena: od 1 871 870 Kč

V Čechách si dobíjecí hybrid nejspíš nakoupí pobočky západních firem, které mají emise CO2 nařízené z centrály. U typického domorodého uživatele patrně převáží nevýhody: cena 1 871 870 Kč přesahuje čistě naftovu verzi 220d o 498 000 Kč, hybrid nelze objednat s pohonem všech kol a baterie dělá v kufru mohutný hrb.

Foto: Martin Frei

Z čehož vyplývá logický závěr. I když plug-in hybridní technika Mercedesu funguje velmi dobře, hlavní předností tohoto vozu zůstává skvělý diesel a každý, kdo si ho pořídí I bez velké baterie, pomůže ovzduší ve svém okolí. Nevěřícím Tomášům připomínáme, že právě Mercedes s tímto motorem v letošním testu ADAC vykázal téměř neměřitelnou hodnotu oxidů dusíku mezi nulou a jedním miligramem na kilometr.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 1 hodinou

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy