S motorem uprostřed? Ne poprvé!
Ačkoliv je osmá generace Chevroletu Corvette první sériovou, která dostala motor uprostřed, s myšlenkou na změnu koncepce si inženýři pohrávali již v minulosti. Poprvé v roce 1960, kdy se ukázal koncept CERV I (zkratka pro Chevrolet Experimental Research Vehicle). Ten měl podobu monopostu a poháněl jej benzinový osmiválec. Jeho tvůrcem se stal Zora Arkus-Duntov první šéfinženýr Corvette, který do Chevroletu přišel v květnu 1953 a pomohl do produkčního vozu zabudovat osmiválcový motor namísto původního šestiválce. O čtyři roky později přišel Duntov se svým týmem s otevřeným konceptem CERV II, který byl prvním vozem s motorem uprostřed a pohonem všech kol. V roce 1990 se ukázal CERV III vzniklý ve spolupráci s Lotusem. V útrobách modrého kupé pracoval osmiválec se dvěma turbodmychadly o výkonu 485 kW.
Dlouhá přední kapota je u Chevroletu Corvette po sedmi generacích minulostí. Americká legenda s osmým vydáním, které nosí stejně jako předchůdce přídomek Stingray, přechází na motor uprostřed. Pohon zadních kol však zůstává. "Auta s motorem vpředu již dosáhla svých výkonnostních limitů, proto je potřeba změnit koncepci," komentuje změnu prezident General Motors, kam spadá i Chevrolet, Mark Reuss.
"V otázce zábavnosti a komfortu je to stále Corvette. Řídí se však lépe než kterákoliv verze v historii této řady," dodává Reuss. Jedná se o relativně ambiciózní prohlášení. Chevrolet však hned při premiéře vyjmenovává výhody nové koncepce. Corvette by tak měla být lépe vyvážená, rychlejší v přímce i zatáčkách a mělo by z ní být také lépe vidět.
Přesunutí motoru umožnilo posunout kabinu o 42 cm dopředu. Přední kapota je tak krátká, proto je z auta lepší výhled. Těžiště se navíc přesunulo níže, nyní je přibližně na úrovni pravé kyčle řidiče. Auto se tak kolem něj pomyslně otáčí, což by mělo zlepšit pocit z řízení. To je nyní mimochodem strmější a celkově jinak nastavené, což by opět mělo pomoci zlepšit jízdní vlastnosti.
Samotný motor je stále atmosférický osmiválec s objemem 6,2 litru, který produkuje 369 kW při 6450 ot./min a 637 Nm při 5150 ot./min. V obou případech však jde o hodnoty se sportovním výfukem, který bude, stejně jako třeba lepší chlazení nebo přepracované brzdy, součástí příplatkového balíčku Z51. Skutečně základní Corvette tak bude mít o něco menší sílu.
Připomeňte si historii sedmi generací Chevroletu Corvette:
Jednotka je také vybavená systémem vypínání válců, což přispívá ke snížení spotřeby paliva. Tu, stejně jako přesná dynamická data, ale zatím Chevrolet nezveřejnil. S paketem Z51 ale bude sportovní kupé zrychlovat z klidu na 97 km/h (Američané pracují se zrychlením z nuly na 60 mil za hodinu) za méně než tři vteřiny - rychleji než kterákoliv Corvette v historii.
Oproti současné sedmé generaci přijde novinka o manuální řazení. K dispozici bude jen osmistupňová dvouspojková automatická převodovka, ovšem s možností manuální volby stupňů pádly pod volantem. Rozdělovat točivý moment mezi zadními koly pomáhá elektronicky ovládaný samosvorný diferenciál. Corvette dále dostala i launch control pro hladší starty nebo volitelné magnetické tlumiče.
Klíčovou částí struktury je středový tunel. Zlepšila se tak torzní tuhost karoserie a vůz má i zmíněné nižší těžiště. Karoserie je vyrobena z odlehčených materiálů (například karbon či hmota ze skelných vláken a pryskyřice), důležitou součást tvoří šest panelů z hliníků litého při vysokém tlaku. Suchá hmotnost vozu, tedy bez provozních kapalin a cestujících, tak je 1530 kilogramů.
Vnější design 4630 mm dlouhé, 1934 mm široké a 1234 mm vysoké karoserie, která si zachovala odnímatelný střední díl střechy, se přesunutím motoru výrazně změnil. Přední část i se světly je posazená níže, profilu dominují výrazné nasávací otvory před zadními koly.
Skryté jsou kliky dveří, které tak neruší jednolitost boční části. Zadní partie jsou agresivní s velkými nasávacími otvory a čtyřmi koncovkami výfuku. Přesunutí motoru pak dovolilo konstruktérům nabídnout hned dva kufry - jeden vpředu a druhý vzadu - s celkovým objemem 357 litrů.
Kabina je výrazně orientovaná na řidiče a nechybí jí dvojice obrazovek. Jedna je výstupem infotainmentu, druhá nahrazuje klasické analogové budíky. Dvouramenný volant svým tvarem připomíná ty ze závodních speciálů, novinkou je jeho vyhřívání. Za povšimnutí stojí tlačítka sdružená na úzké konzoli oddělující prostor řidiče a spolujezdce.
Na výběr budou tři typy sedaček od více komfortních až po ty zaměřené spíše na sportovní jízdu, a tedy poskytující větší boční oporu. Chevrolet také zapracoval na materiálech, dekorační plochy tak mohou mít karbonový nebo hliníkový obklad. K dispozici bude dále šest barev interiéru, šest barev bezpečnostních pásů nebo dvanáct laků karoserie.
Výroba v závodě Bowling Green začne na konci roku 2019. Cena základní verze by se měla dostat pod 60 tisíc dolarů, v přepočtu méně než 1,4 milionu korun. To je v Česku na úrovni dobře vybavených manažerských sedanů střední či vyšší střední třídy.
Cena v Evropě, kam by se vůz měl oficiálně také dostat, bude nicméně o něco vyšší, pořád však níže než u potenciální konkurence. Vůbec poprvé pak bude Chevrolet Corvette nabízen v provedení s levo- i pravostranným řízením. Vedle kupé v blízké budoucnosti opět přijede také kabriolet.