"Rozjeďte se na čtyřicet a udržujte tempo," slyším pokyn z vysílačky. Čtyřicítka není zrovna závratná rychlost, přesto se s autem rychle blížíme vstříc plachtě, na které je fotografie zadních partií jiného vozu. Z pohledu řidiče vše vypadá až příliš realisticky, už dávno by dupl na brzdu. Kia však jede dál, jako by se nechumelilo. Teprve když se srážka s fotografií zdá nevyhnutelná, auto zareaguje prudkým brzděním. Od překážky nás ve finále dělí dva tři metry…
"Tahle zkouška je pro auto docela výzva," říká k pokusu technický expert Kii Tomáš Hampl. Za normálních okolností totiž prostor před autem hlídají dvě zařízení současně: kamera snímající siluety a radar, jehož vlny se odrazí od pevné překážky. V případě plachty je však radar mimo hru, protože papír, igelit či textilní látka pro něj nepředstavují překážku.
Stačilo dát blinkr
Systém autonomního nouzového brzdění, který u Kii označují zkratkou FCA, je sériovou součástí všech větších modelů značky. Zařízení dokáže zaznamenat jiná vozidla, ale také cyklisty a chodce. Když něco z toho zkříží autu cestu, umí samo zastavit.
Elektrická Kia EV6, kterou v den nehody řídil Jaromír Jágr, byla vedle systému FCA vybavena ještě doplňkovým zařízením s označením JX. Jde o příplatkovou výbavu, která dokáže určit, zda se v dráze, kam se auto chystá odbočit, pohybuje jiný vůz.
Pro asistent JX představuje Jágrova nehoda přímo modelovou situaci: slavný hokejista odbočoval do protisměru přes tramvajový pás, zařízení tak mělo detekovat tramvaj, která se blížila zezadu. Podle zákulisních informací z automobilky však jeden z nejlepších střelců v historii NHL před samotným manévrem opomněl spustil blinkr. Kdyby to býval udělal, auto by vědělo, jakým směrem má namířeno, a před tramvají by ho varovalo.
Asistent, který přeperete
I systém nouzového brzdění však lze obelstít, když se objeví situace, na kterou není naprogramován. Tomáš Hampl uvádí případ, kdy při stejné nárazové zkoušce na mosteckém polygonu schválně před plachtou s fotografií auta pobíhal člověk, který ale na poslední chvíli z dráhy jedoucího vozu zmizel. Kamera, která se původně zaměřila na "chodce", už nestačila identifikovat novou překážku stojící těsně za ním.
Také za druhým případem selhání, které Tomáš Hampl na dráze zažil, byl lidský faktor. Navzdory pokynům instruktora totiž řidič sešlápl plynový pedál až k podlaze a držel jej tam po celou dobu zkoušky. "Tím ten systém vlastně přepral," zhodnotil nastalou situaci expert.
Systémy kolizní ochrany tedy ani v roce 2022 nejsou úplně dokonalé: bdělý řidič stále umí reagovat o něco rychleji a dokáže i lépe vyhodnotit situaci, kterou vidí před sebou.
Jenže většina podobných asistentů je naprogramovaná tak, že má zastat funkci řidiče nepozorného. Typickým příkladem je asistent jízdy v pruhu - udržet se mezi čarami na silnici by neměl být pro příčetného šoféra problém. Pokud ovšem nedrží v ruce mobil a nepíše textovku.
Ruku v ruce s pokrokem v oblasti umělé inteligence se však i elektronické bezpečnostní asistenty průběžně zlepšují. Předchozí generace těchto zařízení například nedokázala auto před překážkou zcela zastavit, náraz do ní pouze zmírnila. Ta nejnovější už nehodu odvrátit dokáže. Na nepředvídatelné řidičovy zkraty je však stále krátká.