Vyrábění aut je stále těžší řemeslo. Konkurence houstne, bezpečnostní i ekologické předpisy stále zpřísňují. Zejména od aféry Dieselgate evropská exekutiva přichází s dalšími a dalšími požadavky, co všechno se na novém modelu musí vyzkoušet.
Nejlépe to je vidět na emisích. Jejich laboratorní zkoušky přešly na přísnější metodiku WLTP, která simuluje ostřejší jízdu než dosud. Výsledky navíc ověřuje doplňkový test v reálném provozu RDE, kdy auto jezdí po veřejných silnicích s batohem měřicí aparatury na zádech.
Letos se zostřily i testy na únik uhlovodíků ze zaparkovaného auta. Dosud ověřovaly, zda je dobře utěsněné odvětrání palivové nádrže. Současná podoba je už tak přísná, že ji mohou ovlivnit i výpary lepidel z interiéru. Nové nařízení platí od 1. září.
Vývojáři z automobilek mimo záznam přiznávají, že příval nových předpisů stíhají sotva administrativně zpracovat, natož podle nich vyvíjet auta. Schvalování prototypů se protahuje, podzimní termín se u některých modelů prostě nestihl. A to se stejná situace odehrála už před rokem.
Když musíte každý prototyp testovat důkladněji, potřebujete nejen víc času a zkušených lidí, ale také víc zkušeben. A to je pro všechny evropské automobilky tvrdý oříšek.
Této příležitosti využívá nezávislá emisní laboratoř, kterou v Roztokách u Prahy provozuje certifikační a zkušební společnost TÜV-SÜD Czech společně s Centrem udržitelné mobility ČVUT. Nákladem 38,5 milionu korun rozšířila stávající kapacity a instalovala nejmodernější zařízení.
Prvním z nich je přesně kalibrovaná "lednička na auta", tedy kondiciační hala s konstantní teplotou. Standardní zkouška na válcové zkušebně probíhá při 23 °C. Temperování trvá podle typu vozidla 12 až 36 hodin, takže pro rychlejší rytmus zkoušek bylo potřeba halu rozšířit.
Nová metodika předepisuje ještě doplňkovou zkoušku při 14 °C. Na tu se vozidlo předem nechladí, naopak musí přijet rozehřáté, aby se ověřily jeho vlastnosti při prudší změně podmínek. Chování vozidla při tomto chladnutí je ovšem potřeba také vyzkoušet, a tak v Roztokách přistavěli ještě klimatickou komoru.
Což ukazuje důležitou věc: nedělají se tu jen certifikační testy hotových aut "na ostro", zkušebna naopak pomáhá automobilkám s předběžnými zkouškami a přímo se tak podílí na vývoji prototypů.
Probíhají zde například motorové zkoušky pro ladění řídicího softwaru. Ten musí vyvážit jednotlivé složky emisí - hlavně oxidy dusíku a pevné částice - s celkovou účinností motoru v zájmu nízké spotřeby paliva.
Specialitou jsou také certifikovaná opatření pro testování prototypů ve fázi utajení. Tato auta nesmí nikdo nepovolaný vidět. Vozí se v uzavřených náklaďácích, žádné snímky samozřejmě nesmějí uniknout ani ze zkoušek.
S tímto rozpětím dovedností mají v Roztokách co nabídnout všem evropským automobilkám. Zatím je využili především domácí hráči, ale jednání probíhají i s ostatními. Kapacity emisních zkušeben totiž chybí všem.
"Touto investicí jsme schopni testovat a schvalovat nejmodernější vozidla současnosti. Splňujeme nejnovější požadavky evropské legislativy a jsme také připraveni na éru hybridních i elektrických vozidel," potvrzuje Jiří Socha, ředitel divize mobility TÜV-SÜD Czech.
Že je do těchto pokročilých úkolů zapojené Centrum udržitelné mobility ČVUT, je oboustranně výhodné. Zkušebně i jejím zákazníkům poskytuje zázemí výzkumného pracoviště a zároveň umožňuje studentům, aby si nejnáročnější výzvy svého oboru osahali na živo.
Právě tím emisní zkušebna v Roztokách naplňuje cíle Národní výzkumné a inovační strategie, známé pod zkratkou RIS3. Ta určuje významné vývojové oblasti a automobilový výzkum jednoznačně zdůrazňuje. K čemuž specialisté TÜV-SÜD Czech dodávají, že za spalovací motor zatím neexistuje vhodná a masově použitelná náhrada.
