Účet za intervence proti koruně: Nejsou lidi, firmy je nemohou zaplatit, Česko zůstává montovnou

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
8. 6. 2017 7:17
Během měnových intervencí od listopadu 2013 do dubna 2017 nakoupila ČNB eura za více než dva biliony korun. Konečnou bilanci včera zveřejnila centrální banka. Pomohlo umělé oslabování koruny české ekonomice, nebo bylo zbytečné, případně příliš dlouhé? Projděte si čerstvou anketu mezi ekonomy.

Jiří Cihlář, analytik finančních trhů Next Finance

Foto: Next Finance

Jak s odstupem dvou měsíců od jejich konce hodnotíte intervence? Pomohly podle vás české ekonomice, nebo ne?

Stále se nemůžeme zbavit pocitu, že intervence trvaly příliš dlouho. Asi je potřeba připomenout, že umělým oslabením koruny ČNB bojovala proti slabé inflaci. Jenže tu se podařilo nastartovat po více než třech letech intervencí až ve chvíli, kdy už ceny ropy a pohonných hmot nebyly meziročně extrémně nízké. Zásluha ČNB na nastartování inflace je více než sporná. Navíc u nás režim slabé koruny vytvořil umělý stav. České zboží bylo díky slabé koruně v zahraničí levné. Nebylo proto potřeba inovovat, investovat do modernějších technologií.

Intervence ČNB tak u nás de facto zakonzervovaly stav levné montovny. Právě to nám může nyní uškodit. Po posílení koruny totiž už české zboží nebude v zahraničí extrémně levné. V kvalitě nám však může ujel vlak. A to za to drobné vylepšení ekonomického růstu během intervencí rozhodně nestálo.

ČNB díky nákupu eur během intervencí zvýšila devizové rezervy až na 70 procent HDP. Jak velký problém to podle vás je - zejména ztráty ČNB, které z nich do budoucna mohou vznikat?

My si stále myslíme, že když znamenají pohyby kurzu koruny pro jednu stranu zisk, pro druhou jsou ztrátou. Je jedno, zda jste malý investor v důchodu nebo centrální banka. Nabobtnalé devizové rezervy v cizí měně po posílení koruny jednoznačně zatíží hospodaření České národní banky.

 

Právě se děje

Další zprávy