Účet za intervence proti koruně: Nejsou lidi, firmy je nemohou zaplatit, Česko zůstává montovnou

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
8. 6. 2017 7:17
Během měnových intervencí od listopadu 2013 do dubna 2017 nakoupila ČNB eura za více než dva biliony korun. Konečnou bilanci včera zveřejnila centrální banka. Pomohlo umělé oslabování koruny české ekonomice, nebo bylo zbytečné, případně příliš dlouhé? Projděte si čerstvou anketu mezi ekonomy.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská | Foto: Raiffeisenbank

Jak s odstupem dvou měsíců od jejich konce hodnotíte intervence? Pomohly podle vás české ekonomice, nebo ne?

Intervence měly své vítěze i poražené. Na intervencích nejvíce vydělali čeští exportéři. Budiž jim to přáno - pomohli rozběhnout růst české ekonomiky. Ale slabá koruna udržela při životě výrobu, která by v prostředí silné koruny nepřežila. To přispělo k "vysátí" trhu práce v ČR. Návrat silnější koruny bude opět tlačit na efektivitu a neproduktivní výroba bude ukončena.

Dalšími vedlejšími efekty jsou extrémně nízké dlouhodobé výnosy dluhopisů a přehřátý trh nemovitostí utahovaný z druhé strany regulací ČNB.

ČNB díky nákupu eur během intervencí zvýšila devizové rezervy až na 70 procent HDP. Jak velký problém to podle vás je - zejména ztráty ČNB, které z nich do budoucna mohou vznikat?

ČR má devizové rezervy zbytečně vysoké. Vzhledem k očekávanému posilování koruny a vyššímu úročení českých aktiv než evropských bude ČNB v následujících letech účtovat velké účetní ztráty z devizových rezerv. Daňové poplatníky to ale bolet nebude.

 

Právě se děje

Další zprávy