Účet za intervence proti koruně: Nejsou lidi, firmy je nemohou zaplatit, Česko zůstává montovnou

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
8. 6. 2017 7:17
Během měnových intervencí od listopadu 2013 do dubna 2017 nakoupila ČNB eura za více než dva biliony korun. Konečnou bilanci včera zveřejnila centrální banka. Pomohlo umělé oslabování koruny české ekonomice, nebo bylo zbytečné, případně příliš dlouhé? Projděte si čerstvou anketu mezi ekonomy.

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek, ekonom UniCredit Bank
Pavel Sobíšek, ekonom UniCredit Bank | Foto: UniCredit Bank

Jak s odstupem dvou měsíců od jejich konce hodnotíte intervence? Pomohly podle vás české ekonomice, nebo ne? A proč?

Za pozitivum považuji technické provedení začátku i konce intervencí, které ponechalo na devizovém trhu velmi malou volatilitu. Intervence nakoply českou ekonomiku k vyššímu růstu v letech 2014 a 2015. Polštář slabšího kursu se ale postupně vyčerpal a poté možná převládly negativní tendence čekání na konec intervencí, které znamenaly odkládání některých investičních rozhodnutí, čímž konzervovaly strukturu české ekonomiky.

Jak vážný problém podle vás představují devizové rezervy ve výši 70 % HDP a ztráty ČNB, které z nich do budoucna mohou vznikat?

Ztráty ČNB nejsou problémem ve smyslu ekonomické politiky nebo makroekonomické nerovnováhy. Oběd zadarmo ale neexistuje, takže zisky exportérů z minulých let z titulu slabší koruny bude muset někdo zaplatit. V lepším případě jejich část uhradí zahraniční spekulanti, v horším případě je bude ČNB umořovat po dobu dalších patnácti let místo toho, aby částí svého zisku z běžné činnosti mohla podporovat příjmy státního rozpočtu.

 

Právě se děje

Další zprávy