Ze zveřejněného monitoringu vakcinace u dětí také vyplývá, že míra proočkovanosti se v nejmladší věkové kategorii významně liší v jednotlivých okresech. "Můžeme si vzít třeba Prahu, která má naočkováno 10 procent, nebo Jindřichův Hradec, ten má kolem 11 procent. Ale třeba Jeseník už má jen dvě procenta," uvádí Weiner.

Stát podle něj v porovnání se staršími skupinami obyvatelstva nepodával směrem k rodičům a dětským lékařům dostatečné množství informací o vakcinaci. "V Izraeli například pediatři dostali třicetistránkovou zprávu, kde měli rešerše akuálních vědeckých textů, odpovědi na nejrůznější otázky, ale také to, jak komunikovat s rodiči," podotýká Weiner. "U nás nic takového není a stát vlastně přenesl odpovědnost na pediatry," dodává.

Weiner mj. zdůrazňuje, že oproti Česku se vlády některých zahraničních zemí snaží především zajistit, aby vakcíny byly pro nejmladší část populace co nejdostupnější. "V Německu nebo Rakousku se již mluví o očkování ve školách nebo zoologických zahradách," podotýká Weiner. "A Spojené státy už například mají dneska asi 28procentní proočkovanost dětí od 5 do 11 let," dodává.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku, kde matematik také uvádí, kolik procent pediatrů v Česku očkuje nejmladší děti proti covidu-19.