Praha - Eva Hošková patří mezi tisíce lidí, kteří vyplnili desítky formulářů, strávili týdny vyřizováním všech náležitostí, oběhali úřady, odevzdali stovky papírů a teď už měsíce trnou, jestli z programu Zelená úsporám přijdou slíbené peníze.
Paní Hošková má na rozdíl od jiných žadatelů přece jen výhodu. Nedávno jí přišlo ze Státního fondu životního prostředí vyrozumění o tom, že dotaci dostane. I tak ještě není klidná.
"Nejistota pořád trvá. Dokud ty peníze nebudou na účtu," říká. Její pochybnosti se zvýšily poté, co ministerstvo životního prostředí v říjnu rozhodlo, že se program Zelená úsporám dočasně přerušuje, protože žádostí je více, než kolik je k dispozici peněz.
To už žádost paní Hoškové ležela několik měsíců na fondu. Teď navíc ministerstvo oznámilo, že žadatelům nejspíš pošle méně peněz, než původně přislíbilo. I když by se to Hoškové nemělo týkat, jistá si bude, až se schválené desítky tisíc objeví na jejím účtu.
Spíš stavba mostu, než obyčejné zateplení
Eva Hošková se k programu Zelená úsporám dostala přes staré stavení nedaleko Kolína. Rozhodla se část zrekonstruovat, aby tam mohla s rodinou bydlet po celý rok.
Na zateplení, nová okna a výměnu kotle na uhlí za ekologické vytápění peletami jí má pomoci právě Zelená úsporám. Když má program stručně charakterizovat, ani na chvilku neváhá: "Nechápu, proč je to tak komplikované. Takhle si představuju, že se staví most."
Paní Hošková nikdy o žádnou dotaci od státu nežádala, ale program Zelená úsporám sledovala od jeho spuštění.
Po celou dobu si všechno vyřizovala sama, nikdy nevyužila služeb žádné specializované firmy. "Chtěla jsem si to všechno projít sama," vysvětluje.
Fond chce až 19 formulářů
Jen vyplnění všech formulářů jí zabralo několik dní. "Byla jsem zděšená, napřed jsem si myslela, že nemám šanci," vzpomíná Hošková. Přiznává, že s vyřizováním podobné žádosti neměla před tím žádné zkušenosti, není ani stavební inženýrka.
Když se probírá tlustým šanonem se stovkou stránek všelijakých dokumentů, potvrzení a tiskopisů, občas se znovu zarazí, aby si vybavila, jaký formulář byl k čemu zapotřebí.
V nejhorším případě musí zájemce o dotaci z programu Zelená úsporám vyplnit až 19 formulářů, respektive příloh k žádosti o podporu. Paní Hošková jich vyplňovala méně, také proto, že není podnikatelka.
I tak potřebovala například souhlasné prohlášení vlastníku nemovitosti (protože není jedinou majitelkou renovované usedlosti), list vlastnictví, takzvaný krycí list technických parametrů nebo oprávnění zpracovatele projektu. U některých formulářů je zapotřebí notářské ověření, mnohé z nich musí být v několika kopiích.
Tři desetinná místa jsou moc
Vzpomíná, když s projektem od autorizovaného inženýra a dalšími formuláři konečně dorazila na Státní fond životního prostředí se žádostí o peníze na zateplení.
Podívejte se, jak se zatepluje panelák:
"Úřednice všechna čísla přepočítávala dvě, tři hodiny," říká paní Hošková. Pak nastal problém. U ukazatele "prostupnost oken" měla v papírech údaj na tři desetinná místa. Jenže úřednice měla ve svých podkladech tento parametr jen na jedno desetinné místo. Váhala, jestli to může uznat. "Dopadlo to dobře, nakonec to uznala," vzpomíná Eva Hošková.
Pro kotel do banky
Když úřednice přijala žádost o zateplení a výměnu oken, vytáhla Hošková druhý fascikl s žádostí o dotaci na moderní kotel spalující pelety. Jenže narazila.
"Úřednice mi řekla, že s tím musím do jedné z bank, které s programem Zelená úsporám spolupracují," vykládá. A tak se vydala do banky, kde strávila dalších několik hodin.
Měla smůlu. Příslušná pracovnice banky, specialistka na program Zelená úsporám, byla zrovna pryč. A její kolega očividně nevěděl, co si má se žádostí Evy Hoškové počít.
"Neustále telefonoval s ústředím a radil se s nimi. Když jsem se ho na závěr zeptala, co s žádostí o dotaci na kotel udělají, řekl mi, že ji pošlou na Státní fond životního prostředí, odkud jsem právě přišla."
Bez programu bych tolik energie neušetřila
Eva Hošková musela dát ze svého desítky tisíc korun, aby své stavení 50 kilometrů od Prahy zateplila a vybavila kotlem na pelety, a teď čeká, jestli jí stát přispěje. Ví, že mohla zvolit úspornější variantu a ušetřit: levnější okna, levnější materiály, levnější kotel.
Jenže v takovém případě by neměla nárok na dotaci z programu Zelená úsporám, kde jsou přesně stanová kritéria, které musí žadatel splnit. "Je pravda, že pak bych zase neušetřila tolik energie," uznává paní Hošková. "Tepelné ztráty by nejspíš byly větší."
