Bursík: Program Zelená úsporám měl Drobil uzavřít dříve

Pavel Baroch
27. 1. 2011 12:00
Přijetí žádostí bylo ukončeno den po senátních volbách, uvedl exministr
Foto: Pavel Baroch

Praha - Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík je přesvědčen o tom, že program Zelená úsporám na zateplování domů a výměnu starých kotlů na uhlí za ekologické vytápění měl jeho nástupce Pavel Drobil uzavřít pro další zájemce dříve než loni v říjnu.

Tím by se podle Bursíka předešlo současnému stavu, kdy Státního fondu životního prostředí chybí několik miliard na proplacení všech žádostí a lidé by se nemuseli bát toho, jestli slíbené peníze od státu dostanou.

"To, že program skončí dříve, není neúspěch," prohlásil Bursík, za jehož vedení resortu největší dotační akce pro domácnosti v historii na jaře 2009 odstartoval. Podle tehdejšího vyjádření měl program fungovat až do roku 2012.

Podle Bursíka je možné ve státní podpoře zateplování a výměny starých kotlů na uhlí za ekologické vytápění pokračovat. Pokud se použije část výnosu z prodeje emisních povolenek, které si podniky budou muset kupovat na aukcích od roku 2013.

Byla to politika, tvrdí Bursík

Exministr Bursík tvrdí, že za pozdním ukončením programu byla s největší pravděpodobností politika. Tehdejší ministr Drobil měl podle Bursíka pravidelné informace o tom, kolik žádostí o státní dotace fond životního prostředí dostává, ale program zastavil až po druhém kole senátních voleb v říjnu.

Pavel Drobil odmítl, že by přijímání žádostí do programu Zelená úporám záměrně protahoval. Uvedl, že při rozhodování o budoucnosti programu Zelená úsporám se řídil podle informování ze Státního fondu životního prostředí. 

"Panelové domy jsem dokonce zastavil o týden dříve, než jsem měl doporučeno," řekl Aktuálně.cz Drobil. Dodal, že jendal pokaždé razantně a rychle, když se dozvěděl závažné informace. "Zakopený pes je na fondu," zdůraznil Drobil.

Někdejší náměstkyně ředitele Státního fondu životního prosteřdí Irena Plocková uvedla, že už v srpnu připravovala pro ministra Drobila speciální zprávu o výrazném nárůstu žádostí. "Zprávu jsem předala přesně podle pravidel, ale kde skončila, to opravdu nevím," řekla Aktuálně.cz Plocková.

Extrémně velký zájem

Podle Bursíka se nedalo na počátku programu Zelená úsporám tušit, že o něj bude takový zájem. "Ukázalo se, že i naše nejoptimističtější očekávání byla příliš při zemi," řekl Bursík.

Foto: Pavel Baroch

O dotaci požádalo podle informací Státního fondu životního prostředí na 75 tisíc domácností. Fond má k dispozici asi 19 miliard korun, ovšem podle aktuálních odhadů mu chybí tři až pět miliard.

Vedení ministerstva životního prostředí uvažuje, že podporu jednotlivých projektů sníží. Druhou variantou je prodat další kredity na emise skleníkových plynů. K této variantě se přiklání i Bursík, podle něhož je možné získat další dvě miliardy.

"Současná situace se dá v klidu a bez potíží zvládnout," řekl Aktuálně.cz Bursík.

Chalupa posílá na fond auditory

Současný ministr životního prostředí Tomáš Chalupa obvinil exministra Bursíka a jeho vedení ekologického fondu, že Zelenou úsporám od počátku nezvládli, a poslal do fondu auditory.

Foto: Ludvík Hradilek

"Situaci v programu Zelená úsporám považuji za vážnou. Mám zásadní pochybnosti o manažerském zvládnutí projektu ze strany vedení Státního fondu životního prostředí, a to od samého spuštění," uvedl Chalupa. Dodal, že má i vážné pochybnosti o "právním aspektu" programu.

Bursík před podobnými výroky varoval, protože by se tím snížila věrohodnost celého programu a Česko by mohlo mít potíž prodat jiným státům své emisní kredity.

"Může to znamenat vážné poškození zájmů České republiky," zdůraznil někdejí Bursíkův náměstek na ministerstvu životního prosteřdí Aleš Kuták. 

Ohromný zájem domácností o peníze z programu Zelená úsporám jsou podle Bursíka důkazem, že projekt je úspěšný.  "Jde nám o to, aby si program udržel vysokou důvěryhodnost," dodal exministr.

Japonci kontrolovali každou smlouvu

Někdejší náměstkyně ředitele fondu Irena Plocková připomněla, že program v minulosti kontrovala nezávislá auditorská firma Deloitte, Nejvyšší kontrolní úřad nebo ministerstvo financí.

"Japonci, kteří si koupili nejvíc kreditů, navíc každou smlouvu kontrolovali," dodala Plocková.

 

Právě se děje

Další zprávy