Praha – Podnik Škoda Auto se snaží při svém zásobování i expedici vozů více využívat ekologickou železnici a ta největšímu českému exportérovi vychází vstříc. Při plánovaní oprav stárnoucích českých tratí brali experti z ministerstev dopravy a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) na potřeby nejúspěšnějšího českého podniku značný ohled. "Uvědomujeme si, že Škoda Mladá Boleslav je u nás nejlepším podnikem a chceme jí v rámci logistiky a přepravy vytvořit nejlepší možné prostředí," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel SŽDC Pavel Surý.
Podle ředitele jde nejen o zlepšení parametrů trati přímo u mateřského závodu mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví, ale také o spojení Častolovic se Solnicí, u níž leží závod Kvasiny.
V Koncepci nákladní dopravy pro roky 2017–2023, kterou schválila minulý týden vláda, se proto o trati Nymburk – Mladá Boleslav-město píše: "Současná etapa byla připravena 'narychlo' z důvodu uspokojení požadavků firmy Škoda Auto." Správci železnice zatím stihli prodloužit v některých nádražích na trase koleje a postavit nové zastávky, nástupiště a výhybny. "V úseku Luštěnice – Ml. Boleslav hlavní nádraží jsme vybudovali nové traťové a staniční zabezpečovací zařízení s dálkovým ovládáním. Celkové investiční náklady akce byly 950 milionů korun," uvedla tisková mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.
Nyní podnik připravuje druhou část, a to úsek spojující Veleliby a Luštěnice. I tady vzniknou nové výhybny, prodlouží se koleje a celý úsek technici připojí na zabezpečovací zařízení s dálkovým ovládáním. Stavba má začít letos v říjnu a má být hotová do konce roku 2018. Náklady činí 400 milionů korun. Cíl obou staveb je jednoznačný. "Především zvýšení kapacity trati – bude tím umožněn průjezd většího počtu delších vlaků, zejména kvůli potřebám mladoboleslavské Škodovky," poznamenala Šubová. V dalších letech by pak měla přijít na řadu elektrifikace.
Východočeská trasa z Týniště nad Orlicí do Solnice a Kvasin je na tom přece jen hůře. A to i přesto, že vládou schválená koncepce nákladní dopravy s ní počítá. "Celkové dokončení by mělo proběhnout do roku 2020 v souvislosti s rozvojovými plány průmyslového areálu Škoda Auto, závod Kvasiny," stojí v dokumentu, který konstatuje, že část prací už proběhla. Například přestavba stanice Častolovice a částečně i Týniště nad Orlicí.
Peníze na dokončení úseku až do Kvasin a elektrifikaci tratě se ale podle ředitele Surého nemusí do roku 2022 najít. "Rádi bychom využili evropské peníze, ale je možné, že úsek Častolovice – Solnice už se tam nevejde, pokud bychom tedy nedělali jen jednodušší opravy v Solnici," uvedl.
Škoda ústy tiskového mluvčího Tomáše Kubíka uvedla, že své plány týkající se železniční dopravy se správcem železnice pravidelně projednává. "O zajištění kapacit se stará SŽDC. My počet vyrobených vozů transportovaných po železnici průběžně navyšujeme, aktuálně je to téměř šedesát procent," uvedl Kubík.
Chystá se zrychlování tratí
Koleje vedoucí do továren Škodovky ale nebudou jedinými, které projdou v příštích pěti letech opravou. Významné změny podle Surého čekají i další trasy. Například úseky Děčín – Kolín, Velký Osek – Hradec Králové – Choceň a Plzeň – Domažlice až hranice s Německem. "Na řadu přijde i úsek Brno – Havlíčkův Brod – Kolín a podkrušnohorská trať Ústí nad Labem – Cheb. Modernizován bude, nakonec ve stávající trase přes Brandýs nad Labem, i úsek Choceň – Ústí nad Orlicí," řekl Surý.
Na většině úseků by po opravě měly vlaky dosáhnout na rychlost 100–140 kilometrů za hodinu. "Třeba na úseku Brno – Havlíčkův Brod – Kolín by měl být výsledek 120 až 140 kilometrů v hodině pro rychlíkovou dopravu. Pendolino by tam teoreticky, kdyby bylo posláno odklonem, mohlo jet i 150," řekl Surý.
Kritiky zastaralého stavu českých železnic, kterých přibývá a patří mezi ně třeba Hospodářská komora, však podobné kroky neuspokojí. Zejména v době, kdy v řadě evropských zemí – například Španělsku, Francii – a ve světě zejména v Japonsku a Číně vzniká rozsáhlá síť vysokorychlostních vlaků, které dosahují rychlosti od 250 do až 400 kilometrů za hodinu. Na rozdíl třeba od Polska totiž Česko stále nemá vládou schválenou koncepci budování těchto tratí.
Nezávazné studie zatím vznikají na spojení Prahy s Drážďany a Brnem, dále pak na spojení Brno – Přerov – Ostrava a Brno – Břeclav. "Ze všech podkladů plyne varování, že Česko v přípravě vysokorychlostních tratí zaostalo. Mohlo by se brzy stát, že území, které má ideální geografickou polohu i tvar a bylo vždy dopravní křižovatkou, bude objíždět osobní i nákladní doprava," uvedl před časem prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, jehož organizace se snaží vládu a ministerstvo dopravy dotlačit k rychlejšímu postupu.
