Na slibu, že přinesou změnu ve stylu vládnutí, postavilo pět stran nynější koalice do značné míry kampaň před říjnovými parlamentními volbami. Zmatená komunikace kolem protiepidemických opatření a střet zájmů expremiéra Andreje Babiše z ANO se už neměly opakovat. Nástup vlády Petra Fialy byl ale hned ze začátku rozpačitý, upozorňují experti. A příliš optimisticky nevidí situaci ani občané.
Čerstvý průzkum National Pandemic Alarm monitorující postoje společnosti v době koronavirové epidemie ukazuje, že Fialově vládě nedůvěřuje nadpoloviční většina Čechů. Opačný postoj má pouze 27 procent respondentů. Celých 38 procent navíc důvěřuje Fialovu týmu méně než předchozí vládě Andreje Babiše.
Kabinetu tvořenému ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráty uškodila řada kauz hned v úvodu vládnutí, shodují se oslovení politologové a komunikační experti. Připomínají nejasnosti kolem majetku kandidáta na ministra průmyslu a obchodu Věslava Michalika ze STAN i pochybnosti ohledně financování jeho strany. Upozorňují také na nešikovná prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09, slabou komunikaci vlády obecně a na nedostatečné znalosti cizích jazyků u některých ministrů.
Problémy přitom začaly ještě dříve, než prezident Miloš Zeman vládu před Vánoci jmenoval. Na Michalikův majetek tehdy upozornil Deník N a naznačil možný střet zájmů, plynoucí z politikova solárního byznysu. Podezření odporovalo programovému prohlášení vlády. "Do vedoucích pozic vybereme poctivé, kompetentní a důvěryhodné osobnosti, které budou hájit zájmy Česka a nebudou ve střetu zájmů," sliboval vznikající kabinet.
Reakci vládní koalice na aféry, které ji zatím doprovázejí, kritizuje například odbornice na PR a komunikaci Denisa Hejlová z Univerzity Karlovy. "Na takové události se vláda měla připravit a zabránit jim dopředu. Na kauzy kolem Michalika nebo Farského bylo možné se nachystat," naráží na Jana Farského ze STAN, který krátce po svém zvolení do sněmovny oznámil, že odjíždí na půlroční stáž do USA. Absolvovat ji chtěl současně s výkonem poslanecké funkce. Teprve po kritice koaličních partnerů i opozice se rozhodl mandátu vzdát.
Vláda podle Hejlové chybovala také v tom, že po svém jmenování nevystoupila s jasnou změnou strategie, aby lidé věděli, co od ní čekat. "Očekávání byla vysoko nastavená hlavně v oblasti morálky a dodržování nepsaných pravidel. Proto lidé nevolili Babiše," podotýká expertka.
Kritizovaný Michalik se po třech dnech nároku na ministerskou funkci vzdal. "Vláda by neměla začínat s tím, že o ní lidé říkají, že je to stejné jako předtím," uvedl. A odborníci mu dávají za pravdu. "Podobné kauzy mohou ve voličích vzbuzovat pocit, že je jedno, kdo vládne, protože se skandály týkají politiků ze všech stran," vysvětluje Karel Komínek z Institutu politického marketingu.
Za týden média upozornila na dalšího ministerského kandidáta. Aktuálně.cz a Hospodářské noviny uvedly, že nominanta na ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS podezřívá policie z podílu na korupci a manipulaci s městským majetkem v Brně. Tentokrát ale kandidáta podpořil jeho stranický šéf Fiala, a Blažek tak do čela justice usedl.
Peníze Starostů a nezávislých
V polovině ledna přinesla média informace, že hnutí STAN dostalo peníze od firem ovládaných společnostmi z Kypru. Tedy z daňového ráje, který umožňuje fungovat neprůhledným firmám. Další peníze údajně pocházely od společnosti trestně stíhaného muže. Bylo to v době, kdy svůj záměr odjet na zahraniční stáž oznámil Farský, výrazná tvář hnutí a předseda jeho poslaneckého klubu.
Farského kauzu hodnotí oslovení odborníci jako zásadní pro reputaci hnutí. "Z hlediska reálného vlivu na společnost je financování strany určitě závažnější, ale pro současnou vládu a obecnou důvěru v instituce je Farského případ ničivější," domnívá se politický konzultant Komínek. Podle jeho názoru ukázal Farský se spolustraníky zásadní nedostatek empatie vůči voličům. Přestože se nakonec mandátu vzdal, mělo hnutí řešit situaci rychleji.
Hejlová poukazuje také na to, že koalice srozumitelně nepředstavila, co tvoří její jednotu a jaká je její vize do budoucna. "Nová vláda občanům jen sděluje fakta, která sami vědí. Tedy že je tu zdražování a energetická krize a že to bude těžké," domnívá se.
Kritický pohled naopak zmírňuje sociolog a politolog Ondřej Císař. "Důvěru ve vládu nelze obnovit během jednoho měsíce, ale na základě dlouhodobější práce. Aféry bych proto nepovažoval za něco, co si zaslouží hluboký komentář. Myslím, že nás čekají důležitější problémy, při nichž se teprve bude rozhodovat, jestli, a jak moc, občané vládě důvěřují," vysvětluje.
Angličtina jako u Schillerové
Vedle nejasností v programu a problémů koaličních politiků poukazují odborníci i na slabé jazykové schopnosti některých ministrů. V lednu přišly Hospodářské noviny se zjištěním, že nejméně pět členů vlády nezvládne vést jednání v angličtině. Nedostatku si všimla i zahraniční média. Britský deník The Guardian to nazval nepříjemností a ostudou, která bude české politiky omezovat.
Nová vláda se přitom od předcházejícího Babišova kabinetu chtěla odlišit větší profesionalitou. Právě nedostatečnou znalost angličtiny vyčítali politici dnešní koalice bývalé ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO). Brzdila ji při jednáních v Bruselu, navíc videa, na kterých nebyla schopna vést dialog s reportéry, vyvolávala posměch.
Oproti zmíněným přešlapům hodnotí naopak experti pozitivně komunikaci a prezentaci nového premiéra. "Fiala je přesný opak Babiše. Váží slova, je opatrný a dává si pozor, aby předem neprozrazoval informace, pokud je zatím neprojednal v koalici. Zbytečně vše neventiluje v médiích," vysvětluje politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Přesto si na komunikaci nové vlády novináři začali hned po jejím nástupu stěžovat. Uváděli, že zkracuje tiskové konference a některá média tak vůbec nemají šanci položit otázky. Přirovnávali to k vládě Andreje Babiše, s příchodem nového kabinetu se podle nich situace nezměnila.
"Jsem si jistý, že se novináři nenechají a na základě jejich tlaku bude muset vláda začít komunikovat méně stroze, aby nepůsobila odcizeně," podotýká sociolog Císař.
K různým politickým otázkám se nyní méně vyjadřují jednotliví ministři. Podle mluvčího vlády Václava Smolky jde o cílenou strategii. "Premiér chce, aby se věci nejdříve dohodly uvnitř a až pak se komunikovaly na veřejnost," říká. "Myslím, že všichni novináři, kteří si zpočátku stěžovali, teď musí uznat, že jim právo na informace neupíráme. Snažíme se jen vyvažovat mezi úlohou členů vlády informovat veřejnost a jejich pracovním programem," dodává.
Buchtík: Válkova komunikace je tragická
Značné kritice kvůli svému vystupování na veřejnosti čelí ale dál ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, který hovoří o protiepidemických opatřeních. Odborníci upozorňují, že se do svých proslovů zamotává, působí zmateně a budí rozpaky. "Válkova komunikace je tragická," kritizuje ředitel výzkumné organizace STEM, sociolog Martin Buchtík. Sám Válek nedostatky přiznává a kritiku se snaží odrážet s humorem.
Jeho vystupování se navíc postupem času zlepšuje, všímá si Komínek. "Z mého pohledu je ale překvapivé, že jediný člověk, o kterém se tu měsíce mluvilo jako o budoucím ministru zdravotnictví, neprošel sadou školení. Zejména v situaci, kdy lidé minulé vládě neustále vytýkali, jak jsou její opatření chaotická a nesrozumitelná," doplňuje.
I tady ale vládní mluvčí Smolka upozorňuje na snahu komunikovat stručněji. "Až na výjimky se nová opatření sdělují po tiskových konferencích vlády, je to model, který jsme si nastavili na začátku a daří se nám ho naplňovat," prohlašuje.
