Na sklonku roku 2018 vyrazila diplomatka Jana Chaloupková na české velvyslanectví v Maroku. Na ambasádě v tamější metropoli Rabatu se stala konzulkou. Zastupovala Česko v oblasti politiky, odpovídala za vnitřní chod úřadu a spadaly pod ni také přistěhovalecké záležitosti včetně vydávání víz.
Po roce ji Černínský palác předčasně odvolal zpět do Prahy. Učinil tak bez udání důvodu, což zákon o státní službě umožňuje. Stalo se tak však poté, co konzulka upozornila ústředí na podezřelou praxi s vydáváním víz. Podle jejího svědectví mělo vedení ambasády zájem na tom, aby vybraným uchazečům schvalovala doklady za úplatu.
Ministerstvo ji nejprve nechalo na dočasném místě v ústředí, pak ji postavilo mimo službu. Chaloupková pobírá 80 procent platu. Proti tomuto zacházení se ohradila žalobou a Městský soud v Praze jí minulý měsíc v neveřejném řízení dal za pravdu. Aktuálně.cz má rozsudek k dispozici.
Oznamovatelka protiprávních činů
"Žalobkyně se správně domnívá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Domnívala se, že v souvislosti s jejím poukazem na nezákonné vydávaní víz na Velvyslanectví ČR v Rabatu by s ní správní orgány měly zacházet jako s oznamovatelkou (protiprávních činů)," stojí ve verdiktu soudce Štěpána Výborného.
Po stažení z Rabatu dostala Chaloupková dočasnou pozici na konzulárním odboru ministerstva. Působila tam rok, podle zákona to nejde déle. Pak ji tehdejší státní tajemník resortu Miloslav Stašek postavil mimo službu. Hlavním argumentem bylo, že pro ni nemá odpovídající místo, respektive že při jeho obsazení dal přednost jiným.
Staškovo rozhodnutí v říjnu 2022 potvrdila Martina Postupová, personální ředitelka pro státní službu ministerstva vnitra, pod které státní aparát spadá. Podle soudu však oba vysocí úředníci selhali. Nezabývali se tím, zda Chaloupková zaslouží přístup podle evropské směrnice o ochraně oznamovatelů. Pro Česko je závazná od prosince 2021, ve stejném duchu už navíc osm let platí tuzemské vládní nařízení.
"V tomto duchu musí služební orgány (státní tajemník a personální ředitelka) důkladně zkoumat, zda podnět žalobkyně z roku 2019 lze považovat za oznámení protiprávního jednání, který je hoden ochrany před odvetným opatřením, mezi které patří také zařazení mimo výkon služby," píše se v rozsudku.
Velvyslanec ze Zemanova Pražského hradu
V době podezřelého vydávání víz řídil ambasádu v Maroku Viktor Lorenc. Předtím působil na zahraničním odboru prezidentské kanceláře v době úřadování Miloše Zemana. Podle Chaloupkové to byl právě Lorenc, který praxi schvalování krátkodobých dokladů do schengenského prostoru za úplatu kryl.
Ministerstvo zahraničí po upozornění od Chaloupkové sice na místo poslalo kontrolu, podle jejích závěrů se však podezření nepotvrdilo. Přitom existuje zvuková nahrávka, na níž velvyslanec Lorenc hovoří o tom, že na vydání víz pro žadatele má zájem marocký podnikatel Ahmed Bahdou, který od nich za jeden doklad vybírá čtyři tisíce eur (zhruba sto tisíc korun).
"Nahrávka byla jedním z důvodů interní kontroly na zastupitelském úřadu Rabat. Byla zaměřena na finančně-hospodářskou, vízovou a konzulární agendu či oblast objektové bezpečnosti. Tato kontrola neodhalila žádný nestandardní přístup v oblasti vydávání víz," řekla už dříve serveru Hlídací pes tehdejší mluvčí resortu Zuzana Štíchová.
Tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) si podezření na kšeftování s vízy vybavuje jako spor mezi Chaloupkovou a velvyslancem. Ambasador skončil v Rabatu v roce 2020, nyní už je v penzi. "Měli jsme to téma opakovaně na poradách. Státní tajemník se tím dost zabýval. Nechal jsem mu to, ať to vyřeší. Je to jeho role," sdělil exministr Aktuálně.cz.
Tajemník musí zvážit, zda vezme diplomatku zpět
"Rozsudek vítám. Ochranu oznamovatelů považuji za jednu z důležitých priorit EU na cestě k posílení skutečné demokracie, právního státu a lidských práv, a to nejen v deklaracích, ale především v realitě," řekla Chaloupková redakci. V diplomacii se pohybuje od roku 1993, působila také na velvyslanectvích v Thajsku, na Filipínách, v Brazílii a Jižní Koreji.
Ministerstvo vnitra proti verdiktu nepodalo kasační stížnost. Přestože byl pravomocný už ve chvíli vydání, postoj resortu jeho vykonatelnost potvrdil. "S ohledem na práva účastnice řízení (Chaloupkové) a ochranu soukromí informace o správním řízení nesdělujeme," uvedl mluvčí resortu Ondřej Krátoška k dalšímu postupu.
Útvar nejvyššího státního tajemníka Jindřicha Fryče musí zvážit zařazení Chaloupkové zpět do služby. V první řadě je jeho povinností zjistit, zda zaslouží status oznamovatelky. "Dále identifikuje okruh volných či uvolňovaných míst. Pokud žalobkyni nebude možné převést na vhodné místo, důsledně vysvětlí, proč byla vybrána jiná osoba," nařídil mu soud.
Ministerstvo zahraničí je nyní mimo hru. Na verdikt reagovalo jen tak, že ho bere na vědomí a bude podle něj jednat. "Je nezbytné vyčkat na další, zejména procesní postup nejvyššího státního tajemníka v této věci," sdělila mluvčí Černínského paláce Mariana Wernerová.
