"Potřebujeme víc takových, jako byla Čáslavská." Jak v diplomacii loni padaly hlavy

Jan Horák Jan Horák
2. 1. 2024 6:20
Česká diplomacie v uplynulém roce prošla znatelnou obměnou na zahraniční půdě. Končili ti, kdo nastupovali s posvěcením minulé vlády Andreje Babiše (ANO) a exprezidenta Miloše Zemana. Uvolněná místa zaplnili především kariérní diplomaté. Tento trend avizoval kabinet Petra Fialy (ODS) už od svého počátku. A jak na sklonku roku potvrdil Aktuálně.cz ministr zahraničí, ustupovat se z něj nebude.
Martin Stropnický.
Martin Stropnický. | Foto: Petr Topič /MFDNES + LN / Profimedia

Bývalý diplomat z 90. a prvních let po roce 2000, někdejší ministr obrany a také exministr zahraničí Martin Stropnický (ANO) už loni na jaře věděl, že ve službách resortu nynějšího šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti) končí. Pomalu se mu tehdy uzavíral mandát velvyslance v Izraeli, ale porozhlížel se po dalších příležitostech.

Jak už redakce dříve upozornila, měl zájem o post generálního konzula v Miláně. K Itálii ho poutá silný vztah, před let sloužil coby velvyslanec v Římě. Ambasádu řídil také ve Vatikánu. Ministerstvo zahraničí však vybralo na milánský post někoho jiného. Pracovní smlouva Stropnického s Černínským palácem vypršela loni v červenci.

Stropnického izraelskou misi schválila vláda Andreje Babiše, v níž byl sám ministrem. Nominaci podepsal bývalý prezident Miloš Zeman. Někdejší politik ANO je nejvýraznějším příkladem toho, jak současná diplomacie s politickými nominanty ze zemanovsko-babišovské éry už spolupracovat nehodlá.

Tuhý a Slamečka na poslední chvíli ven

"Drtivá většina nově jmenovaných velvyslanců jsou dlouholetí diplomaté a je tam minimum nominací, které mají politické zabarvení," vysvětlil Aktuálně.cz ministr zahraničí Jan Lipavský. Ambasádu v Izraeli převzala Veronika Kuchyňová Šmigolová, která předtím na ministerstvu zahraničí roky vedla důležité odbory a působila jako velvyslankyně.

Lipavského resort ve dvou případech zasahoval mnohem ostřeji než u Stropnického. Končící ambasador na Slovensku a bývalý policejní prezident Tomáš Tuhý už se chystal na novou misi ve Slovinsku, Gustav Slamečka měl zase převzít velvyslanectví v dánské Kodani. Oba už měli souhlas hostujících zemí, ale nakonec nikam neodjeli.

"Naše vláda dokázala splnit větu z programového prohlášení, že budeme profesionalizovat diplomacii," říká k tomu Lipavský. Jeho resort oběma jmenovaným neprodloužil smlouvu. Novým velvyslancem ve Slovinsku je dlouholetý diplomat Jiří Kuděla, v Dánsku coby ambasador čerstvě slouží Jiří Ellinger s více než dvacetiletou praxí v diplomacii.

V uplynulém roce se také naplnila mise Vladimíra Tomšíka v Číně. V angažmá bývalého viceguvernéra České národní banky na velvyslanectví v Pekingu se angažoval bývalý prezident Zeman. Jakmile však Tomšíkův mandát skončil, Černínský palác mu loni v září nechal pracovní kontrakt uplynout. Ekonom se coby poradce vrátil do ČNB.

Politické nominace občas nevadí

"Do diplomacie vrátíme profesionalitu, zmodernizujeme a zefektivníme fungování Ministerstva zahraničních věcí ČR," zní doslovně ona věta z programového prohlášení Fialova kabinetu, na kterou odkazoval ministr Lipavský a jež charakterizuje popsané posuny v prostředí Černínského paláce.

Snahu o proměnu velvyslaneckého sboru rámuje přirovnáním k nejslavnější gymnastce 20. století Věře Čáslavské. Lipavský by chtěl diplomaty, kteří mají jiskru její odvahy. "Aby tvrdě trénovali, měli talent, ale byli skromní a velkorysí. Aby se nebáli odjet do Japonska nebo Mexika, aby tam zazářili a udělali světové rekordy, a když narazí na Rusy, tak aby jim vzdorovali," řekl.

Ministr zahraničí Jan Lipavský.
Ministr zahraničí Jan Lipavský. | Foto: Jakub Plíhal

Ne vždy ale jeho resort sáhne po lidech, kteří už si vysloužili diplomatické ostruhy. Například novým velvyslancem v Polsku je bývalý prorektor Masarykovy univerzity Břetislav Dančák. Jeho povolání ministr vysvětluje tím, že Dančák má k našemu severnímu sousedovi intenzivní pouto. Byl pět let předsedou Česko-polského fóra při resortu zahraničí.

Od října zase řídí ambasádu v Litvě bývalý dlouholetý voják Aleš Opata, který naposledy velel tuzemské armádě coby náčelník generálního štábu. I u něj Lipavský umožnil výjimku. "Jeho předchozí zkušenosti se dají v konkrétní zemi v tuto konkrétní dobu dobře zužitkovat," narážel na blízkost Litvy k agresivnímu Rusku, které rozpoutalo válku na Ukrajině.

Někteří však zůstali

Některé zásahy Černínského paláce vzbudily kritickou pozornost. Platí to hlavně pro odstavené Tuhého a Slamečku, kteří dostali stopku na poslední chvíli. "Řekněme si to na rovinu, je to velmi nezvyklé. Pro přijímací stát to značí, že vysílací stát neví, co chce, nebo že jsou kolem toho spory," řekl redakci bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (Socdem).

Lipavského resort navíc ne vždy úsilí o odstřižení se od zemanovsko-babišovské éry dotáhl do konce. Od loňského ledna vede ambasádu v Římě Jan Kohout, který byl dvakrát ministrem zahraničí v úřednické vládě. Tou druhou byl kabinet Jiřího Rusnoka, do níž se nominace rozdávaly na přání Miloše Zemana. Kohout před lety založil Institut Nové hedvábné stezky blízký Číně.

Do Finska nakonec jako velvyslanec odcestoval předloni v únoru Adam Vojtěch (ANO), který v Babišově vládě dvakrát zastával funkci ministra zdravotnictví. V případě nástupu Kohouta a Vojtěcha do čela ambasád už sice vládl Fialův kabinet, ale prezidentem byl stále Zeman. A podle informací Aktuálně.cz bylo angažmá obou mužů poslední úlitbou Černínského paláce končícímu prezidentovi.

 

Právě se děje

Další zprávy