Kdo složí vládu a kolik hlasů propadne? Deset věcí, které sledovat u voleb

Michaela Endrštová Tomáš Klézl Michaela Endrštová, Tomáš Klézl
Aktualizováno 9. 10. 2021 14:15
Volby do Poslanecké sněmovny skončily. Místnosti se uzavřely, komise sčítají hlasy. Vůbec poprvé se budou mandáty počítat podle nového volebního zákona. Voliči již rozhodli, zda Andrej Babiš zůstane premiérem, zda ze sněmovny zmizí ČSSD a komunisté, nebo zda vznikne první vláda bez účasti ODS a sociální demokracie. Aktuálně.cz připravilo souhrn toho nejzajímavějšího, na co zaměřit pozornost.
Superdebata v České televizi konfrontovala osm lídrů politických stran a hnutí.
Superdebata v České televizi konfrontovala osm lídrů politických stran a hnutí. | Foto: Česká televize

Co když uskupení získají 100 a 100 poslanců?

Volby mohou skončit remízou v případě, pokud by nebyl skoro žádný rozdíl mezi tím, kdo skončí na prvním a druhém místě, a mezi tím, kdo skončí na třetím a čtvrtém. A pokud by se pátý subjekt už do sněmovny nedostal, uvádí politolog Ladislav Mrklas z vysoké školy CEVRO Institut.

Například, pokud by ANO předběhlo o procento koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a Piráti se starosty by získali jen o procento více než čtvrtá SPD, byl by pat pravděpodobný.

Situací může zamíchat i menší strana, případně více menších stran. Pokud by se jim podařilo překročit pětiprocentní hranici hlasů nutnou pro vstup do sněmovny a dorovnaly by tak mandátový náskok jednoho z hlavních uchazečů o vládu před druhým.

Patová situace nastala už v minulosti. V roce 2006 získala vláda Miroslava Topolánka (ODS) jen sto poslanců. Začátkem roku 2007 se pak poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka nezúčastnili hlasování o důvěře vládě, čímž snížili kvórum potřebné pro vyslovení důvěry. Topolánkově kabinetu tak umožnili získat důvěru

 

Právě se děje

Další zprávy