Přestat žít nad poměry. Vláda ve sněmovně startuje boj o zkrocení státního dluhu

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
24. 2. 2023 7:07
Snížit rozpočtový schodek a zpomalit zadlužování státu jsou úkoly, které vláda Petra Fialy z ODS slíbila v programovém prohlášení. Do sněmovny teď přichází s návrhem na nižší valorizace důchodů, jako prvním krokem k chystaným reformám. Opozice ale nesouhlasí, jednotní navíc nejsou ani ministři.

Vláda zažije ve sněmovně peklo, hrozil před únorovou schůzí dolní parlamentní komory předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Jakmile se poslanci v úterý sešli, opozice se do vlády pustila. Schůze trvá do neděle a kabinet Petra Fialy přichází s prvními změnami k ozdravění státního rozpočtu. Protože už letos nebudou žádné volby, nemusí se vláda bát, že by jí nepopulární kroky odlákaly voliče. 

O stabilizaci veřejných financí jednal předseda vlády s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou z ODS naposledy minulý týden. "Plánujeme řadu změn. Politické rozhodnutí ale ještě nepadlo," uvedl Fiala. 

Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun, letos stát plánuje 295 miliard. Státní dluh vzrostl na 2,895 bilionu, na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275 033 korun. Nejvyšší kontrolní úřad označil loni Česko za nejrychleji se zadlužující zemi Evropské unie.

Podle odborníků měly reformy zahájit už předchozí vlády, díky podstatně lepší ekonomické situaci k tomu měly výhodnější podmínky. Fialův kabinet změny zakotvil ve svém programovém prohlášení. Uvedl, že je potřeba zabrzdit rozhazování peněz, nalézt úspory a zajistit rozumné hospodaření státu.

Reformy slibovala už předchozí vláda Andreje Babiše. Ministryně financí Alena Schillerová z ANO mluvila o zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD slibovala prosadit reformu důchodů. Nic se ale nestalo. 

Co tedy vládu a obyvatele Česka letos ohledně peněz čeká?

Předseda vlády Petr Fiala a ministr Zbyňek Stanjura (oba z ODS) na tiskové konferenci po společném jednání na ministerstvu financí 16. února 2023
Předseda vlády Petr Fiala a ministr Zbyňek Stanjura (oba z ODS) na tiskové konferenci po společném jednání na ministerstvu financí 16. února 2023 | Foto: ČTK

Zjednodušení a zvýšení příjmů z daní

Nejvíce se diskutuje o změnách v daňové oblasti. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS mluví o rušení daňových výjimek, především však o dani z přidané hodnoty, která je pro příjem státu nejdůležitější. Místo dnešních tří sazeb ve výši 10, 15 a 21 procent by raději viděl jen dvě. Pro většinu zboží a služeb by ponechal 21 procent, snížená by měla být 13 nebo 14 procent. S tím souhlasí i premiér Petr Fiala.

"Případné změny sazeb DPH budou rozpočtově neutrální. Určitě nejde o snahu snižovat deficity," uvedl v lednu Stanjura. Podle něj by při sazbě ve výši 13 procent schodek státního rozpočtu proti současnosti mírně vzrostl, při sazbě 14 procent mírně klesl. Hlavním cílem možných změn je podle ministra především zjednodušení daňového systému.

Úpravy daní doporučuje i nezávislý poradní orgán - Národní rozpočtová rada, která sleduje, jak stát a veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Její předseda Mojmír Hampl navrhuje změny týkající se i daní z příjmů fyzických osob. Dnešní 15procentní daň je podle něj příliš nízká, vládní politici ale její zvýšení zásadně odmítají.  

Navíc má před sebou kabinet i balíček návrhů od dalších poradců, tentokrát od Národní ekonomické rady vlády. Ta mimo jiné koncem loňského roku navrhovala nezavádět nový důchodový bonus 500 korun za výchovu dítěte. Vláda ho ale přes její doporučení nakonec zavedla. 

 

Právě se děje

Další zprávy