Praha - Lidé si dosud nechtějí připustit a možná si ani nedovedou představit, s jakou razancí zasáhne vládní úsporný plán do jejich životů. Proto odbory svolaly demonstraci, aby Čechům připomněly, co na ně Nečasova vláda chystá.

Těmito slovy vysvětluje Českomoravská komora odborových svazů své sobotní protesty.

V oficiálním dokumentu s názvem "Úsporná opatření vlády 2013-2015" reaguje na neúsporné kroky navržené Nečasovou vládou především podrobnými výpočty, jak zvýšení daní a snížení sociálních dávek zasáhne jednotlivé domácnosti.

O kolik přijdete

Během příštích dvou let získají běžní zaměstnanci řadu nemilých zkušeností, konkrétně zvýšení daně z příjmu, DPH i spotřebních daní.

Zaměstnanec s průměrnou mzdou tak přijde o 935 korun měsíčně. Pokud má doma manželku se dvěma dětmi, ztratí měsíčně celkem o 2300 korun.

Důchodcům způsobí pokles reálných důchodů společně s vyšší DPH a spotřebními daněmi měsíční ztrátu 730 korun měsíčně. O dalších 1100 korun přijde pracující důchodce, kterému se ruší daňová sleva.

Odboroví experti v čele s Martinem Fassmannem přitom upozorňují, že tím úspory pro období 2013 a 2014 nekončí.

"Nejpozději při přípravě státního rozpočtu pro rok 2013 navážou další rozpočtová opatření. V logice na jedné straně ideologicky přepjaté a na druhé straně naprosto  bezvýchodné rozpočtové politiky této vlády se dá s velkou mírou pravděpodobnosti očekávat opětovné nastolení  otázky sjednocení DPH - možná už na 21 procent."

Pro běžného občana by to znamenalo zvýšení životních nákladů o dalších 300 korun měsíčně.

Na zpětné spirále

Varování před tím, že úspory současnými vládními návrhy nekončí, zdůvodňují odbory údajně nesmyslným nastavením celé vládní politiky.

"Škrty vyvolají pohyb ekonomiky po tzv. zpětné spirále. Každé další škrty snižují poptávku, což se projeví ve zpomalení, resp. poklesu růstu, a tedy ve snížení rozpočtových příjmů, a tedy jsou nutné další škrty," popisují Fassmann a jeho lidé riziko nepromyšlených úspor.

Konkrétním příkladem je inkaso DPH v prvním letošním čtvrtletí. Podle vládního plánu měl stát díky zvýšení dolní sazby z 10 na 14 procent vydělat 7,4 miliardy. Ministerstvo financí však inkasovalo jen třetinu této částky a bude potřebovat další zvýšení daní, aby splnilo plán příjmů.

"Pohyb po zpětné spirále se beze sporu někde zastaví," dokončují odboroví experti temnou vizi blízké budoucnosti a kladou otázku: "Bude to dvacet procent pod výchozí úrovní nebo třicet procent nebo i více?" Na to se prý těžko hledá odpověď.

"Hlavně však to znamená nenávratnou ztrátu a zchudnutí pro celou generaci obyvatelstva," varují odboráři.

Zvyšujte jiné daně

Navrhují dokonce alternativu, která má především předvést, že existuje také jiná cesta úspor. Vláda by neměla usilovat o snížení rozpočtového deficitu na 0,9 procenta v roce 2015, ale měla by se spokojit s úsporami, které by deficit veřejných financí udržely pod 120 miliardami, tedy pod třemi procenty HDP.

"Ekonomika může žít s takovým schodkem ještě několik let," míní odboroví experti.

Udržet schodek na této úrovni zajistí v první řadě odklad penzijní reformy, která zatíží státní pokladnu 20 miliardami korun ročně.
Dalších 50 miliard ročně se dá získat lepším výběrem daní. Odbory ovšem chtějí zvýšit jiné daně než vláda.

Po patnácti miliardách by zajistilo zvýšení podnikových daní o procento, blíže nepopsané zvýšení majetkových daní a zavedení registračních pokladen. Díky pokladnám se totiž zabrání únikům DPH zvláště v obchodech, které nakupují zboží v supermarketech a pak prodávají dál s přirážkou, ze které už DPH neplatí.

Zbylých pět miliard se ušetří, když se zruší tři roky staré opatření, které osvobodilo podnikatele od plateb DPH za nákup osobních automobilů. "Osvobození nemá ekonomický smysl a je obecně zneužíváno k nákupu těchto aut pro osobní účely," tvrdí odboráři.