Izrael na jihu Pásma Gazy každý den zastaví na 11 hodin boje. Usnadní dodávky pomoci
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Více než 90 zemí světa včetně Česka ve společném prohlášení potvrdilo svou "neochvějnou podporu" Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu.
- Vysoký představitel hnutí Hamás Usáma Hamdán uvedl, že nikdo neví, kolik ze 116 rukojmích, které Hamás nadále zadržuje, je naživu.
- Americká armáda za posledních 24 hodin zničila v Jemenu sedm radarů Húsíů. Radary jim umožňovaly zaměřit námořní plavidla a ohrozit komerční dopravu.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tento online přenos k dění na Blízkém východě končí. Události související s válkou v Pásmu Gazy ale budeme zpravodajsky dál pokrývat. Děkujeme za pozornost.
Odpověď palestinského hnutí Hamás v jednání o dohodě o příměří s Izraelem a o propuštění rukojmí je v souladu s hlavními body návrhu, který nedávno představil americký prezident Joe Biden. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja v televizním proslovu. Odpověď Hamás tento týden zaslal zprostředkovatelům jednání, Egyptu a Kataru.
Americký prezident Biden 31. května představil návrh na dohodu o příměří a propuštění rukojmích, která předpokládá tři fáze. První počítá s částečným propuštěním rukojmí a odchodem izraelské armády z části Pásma Gazy. Návrh tento týden podpořila i Rada bezpečnosti OSN.
Podle stanice Al-Džazíra Haníja rovněž řekl, že Hamás je připraven přijmout dohodu, která by zaručila příměří, úplné stažení Izraele z Pásma Gazy, rekonstrukci palestinského území a výměnu rukojmí za palestinské vězně. S úplným stažením izraelských vojáků počítá druhá fáze Bidenova návrhu, ta třetí pak s rekonstrukcí.
Izraelská armáda v části jižního Pásma Gazy každý den na 11 hodin pozastaví vojenské operace, aby usnadnila dodávky humanitární pomoci. "Taktické přestávky", jak pauzy izraelská armáda nazývá, budou platit do odvolání. Podle izraelských úřadů armáda začala pauzy dodržovat od soboty.
Boje budou pozastaveny vždy mezi 8:00 a 19:00 místního času (7:00 až 18:00 SELČ) podél cesty, která směřuje od hraničního přechodu Kerem Šalom k jedné z hlavních dopravních tepen oblasti, a pak směrem na sever. Izraelský úřad COGAT ve svém prohlášení uvedl, že pauza platí "počínaje včerejškem (sobotou)".
Izraelská armáda krok, k němuž se podle svého prohlášení rozhodla po konzultacích s OSN a dalšími mezinárodními organizacemi, zdůvodnila tím, že umožní zvýšení dodávek humanitární pomoci. Mezinárodní organizace si stěžovaly, že i v případě, že se pomoc dostane na palestinskou stranu přechodu Kerem Šalom, tak je kvůli bojům příliš nebezpečné ji vyzvednout a přesunout dál. Pomoc se tak hromadí na hranici a nedostává se k lidem, kteří ji potřebují, píše agentura AP.
V jižní části Pásma Gazy bylo zabito osm izraelských vojáků. Informovala o tom dnes armáda židovského státu. Podle zpráv některých izraelských médií vojáci zemřeli při explozi obrněného transportéru nedaleko města Rafáh. Armáda následně explozi transportéru potvrdila, napsala agentura AFP.
Propuštění rukojmích podmiňuje ozbrojené křídlo organizace Palestinský islámský džihád odchodem izraelské armády z Pásma Gazy a ukončením izraelských úderů. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Plán, který na konci května představil americký prezident Joe Biden, však v první fází počítá jen s částečným propuštěním zajatců a s neúplným stažením izraelské armády. Podle úřadů, které kontroluje Hamás, během bojů v Pásmu Gazy zemřelo od října přes 37 tisíc Palestinců.
Více než 90 zemí světa včetně Česka ve společném prohlášení potvrdilo svou "neochvějnou podporu" Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. O prohlášení na X informovala například australská ministryně zahraničí Penny Wongová. Soud čelí kritice ze strany Izraele, USA, ale třeba také českého premiéra Petra Fialy poté, co hlavní prokurátor soudu Karim Khan požádal o vydání zatykače na izraelské činitele kvůli válečným zločinům a zločinům proti lidskosti spáchaným podle něj ve válce v Pásmu Gazy.
Skupina zemí, ve které je mimo jiné Německo, Francie či Británie, v prohlášení znovu zdůrazňují "svůj závazek prosazovat a hájit zásady a hodnoty zakotvené v Římském statutu a chránit jeho integritu před jakýmikoli politickými zásahy a tlaky proti soudu, jeho činitelům a osobám, které s ním spolupracují".
Prokurátor haagského soudu Khan v květnu požádal o vydání zatykačů na izraelské činitele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, a současně na představitele palestinského radikálního hnutí Hamás. Izrael krok týkající se izraelských představitelů tvrdě kritizoval a americká Sněmovna reprezentantů dokonce schválila návrh, který by zavedl sankce vůči představitelům soudu, a to včetně jejich rodinných příslušníků.
Americká armáda za posledních 24 hodin zničila v Jemenu sedm radarů Húsíů. Radary jim umožňovaly zaměřit námořní plavidla a ohrozit komerční dopravu. Uvedlo to centrální velitelství USA na sociální sítí X. Kromě radarů armáda zničila také jeden dron a dvě dálkově ovládaná plavidla.
Ve čtvrtek Húsíové, kteří kontrolují nejlidnatější části Jemenu, provedli útok na nákladní loď Verbena v Adenském zálivu a lodě Seaguardian a Athina v Rudém moři. K útokům se skupina přihlásila prostřednictvím svého mluvčího
Húsíové ovládli za občanské války v Jemenu, která trvá od roku 2014, velkou část země včetně hlavního města Saná. Od listopadu útočí na nákladní lodě v oblasti Rudého moře i Adenského zálivu a tvrdí, že tak činí v solidaritě s Palestinci v Pásmu Gazy, kde Izrael pokračuje v ofenzivě. Šíitští rebelové podporovaní Íránem tvrdí, že útočí jen na izraelská plavidla či na lodě jeho spojenců, jako jsou Spojené státy, terčem jejich raket a dronů se však opakovaně staly i lodě, které nemají s Izraelem žádnou spojitost.
Útoky povstalců na lodě v Rudém moři významně narušily světovou lodní přepravu a přinutily řadu společností, aby svá plavidla posílaly raději delší a dražší trasou kolem jižní Afriky.
Poté, co Izrael rozšířil své vojenské operace, jsou ohroženy dodávky potravin do jižní části Pásma Gazy. Lidé vysídlení v důsledku ofenzivy čelí zdravotní krizi, uvedl podle agentury Reuters náměstek ředitele organizace OSN Světový potravinový program Carl Skau. Zatímco v posledních měsících byl hlad a riziko hladomoru nejpalčivější na severu Gazy, situace se podle Skaua nyní zhoršuje na jihu. Hlavní tok pomoci dříve vedl z Egypta právě na sousedící jih Pásma Gazy. Ten byl ale z velké části přerušen, když Izrael od začátku května rozšířil své operace v hraničním městě Rafáh, kde se ukrývala velká část obyvatel oblasti.
Nikdo neví, kolik ze 116 rukojmích, které radikální hnutí Hamás od 7. října nadále zadržuje v Pásmu Gazy, je naživu. Vysoký představitel hnutí Usáma Hamdán to řekl v rozhovoru se stanicí CNN. Z psychické újmy čtyř nedávno zachráněných rukojmích obvinil Izrael, ačkoli zdravotníci potvrdili, že tři muži a jedna žena psychickému násilí čelili v zajetí, píše deník The Times of Israel.
Izraelská armáda dnes při razii na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila tři Palestince a několik dalších jich zatkla. Podle armádního prohlášení se jednalo o operaci, jejímž cílem bylo zabránit útokům. Informuje o tom agentura Reuters.
Při operaci v Kabátiji nedaleko Džanínu armáda obklíčila dům, kde se ukrývali dva ozbrojenci, které následně zabila při přestřelce. Svědci podle Reuters viděli, jak vojáci tělo jednoho z nich z domu vyzvedli buldozerem. Armáda dva zabité označila za " vysoce postavené teroristy" a dodala, že při razii zabavila zbraně a že při přestřelce byl zraněn jeden její příslušník. Dalšího Palestince izraelští vojáci podle zdravotníků zastřelili v jiné části města.
Kvůli dlouhým jednáním o příměří a propuštění rukojmích roste mezi Palestinci kritika hnutí Hamás, proti kterému v Pásmu Gazy bojuje izraelská armáda. Píše to agentura AFP. Palestinci Hamásu vyčítají, že ho nezajímají podmínky, ve kterých během konfliktu žijí civilisté. Podle průzkumů měl však Hamás v květnu vyšší preference, než před teroristickým útokem z loňského 7. října.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelské tanky postupují dál do západní části Rafáhu a vojenská operace izraelských vojáků z noci na čtvrtek byla jednou z nejintenzivnějších, jakou oblast zatím zažila, popsali agentuře Reuters místní obyvatelé.
- Izraeli se podařilo zneškodnit vysoce postaveného velitele hnutí Hizballáh.
- Kanadská vláda vyšetřuje podezření, že izraelská vláda si objednala u soukromé firmy kampaň, která měla dezinformacemi ovlivnit veřejné mínění v Kanadě ve prospěch Izraele.
Libanonské šíitské hnutí Hizballáh dnes oznámilo, že uskutečnilo největší dronový útok na izraelské cíle od začátku války v Pásmu Gazy loni 7. října. S odvoláním na představitele hnutí o tom informovala agentura Reuters. Hizballáh podle svého prohlášení vypálil rakety a drony na celkem devět vojenských objektů Izraele. K útoku došlo den poté, co židovský stát oznámil, že se mu podařilo zneškodnit vysoce postaveného velitele šíitského hnutí.
Izraelské tanky postupují dál do západní části Rafáhu a vojenská operace izraelských vojáků z noci na dnešek byla jednou z nejintenzivnějších, jakou oblast zatím zažila, popsali agentuře Reuters místní obyvatelé. Izraelci útočili ze vzduchu, souše i moře. Boje se vystupňovaly ve chvíli, kdy Spojené státy jednají s Izraelem a palestinským hnutím Hamás o návrhu dohody o příměří.
Spojené státy budou ve spolupráci se zprostředkovatelskými zeměmi nadále usilovat o dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy. Podle agentury Reuters to dnes řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken a dodal, že ne všechny požadavky palestinského radikálního hnutí Hamás jsou splnitelné.
Izrael i Hamás se během současné války dopustily válečných zločinů a Izrael také zločinů proti lidskosti a "vyhlazování", tvrdí dnes zveřejněná zpráva expertů Rady OSN pro lidská práva. Informují o tom agentury AFP a AP. Ženevské zastoupení Izraele, který s komisí odmítl spolupracovat, zprávu tvrdě kritizovalo.
Libanonský Hizballáh vypálil na sever Izraele asi sto raket v odvetě za zabití svého vysokého velitele. Nikdo nebyl zraněn, uvádí izraelská média.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Při izraelském vzdušném úderu na jihu Libanonu přišel o život nejvýše postavený člen Hizballáhu za osm měsíců trvání přeshraničního konfliktu.
- V Rafáhu na jihu Pásma Gazy v pondělí zahynula čtveřice izraelských vojáků. Podle armády je zabila nálož nastražená v budově.
- Izraelský válečný kabinet opustil další jeho člen, ministr bez portfeje Gadi Eisenkot. Následoval Bennyho Gance.
"Islámský odpor s velkou hrdostí a ctí oznamuje mučednickou smrt velitele Táliba Samího Abdalláha, známého též jako 'Abú Tálib'… který povstal jako mučedník na cestě do Jeruzaléma," citovala AFP z prohlášení Hizballáhu, který uvedeným termínem označuje smrt svých bojovníků.
Libanonský bezpečnostní zdroj agentuře AFP řekl, že tento velitel "je nejdůležitějším členem Hizballáhu, který byl od začátku války dosud zabit".
Při izraelském vzdušném úderu na jihu Libanonu z úterního večera přišel o život nejvýše postavený člen Hizballáhu za osm měsíců trvání přeshraničního konfliktu a další tři bojovníci tohoto libanonského šíitského hnutí. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na své zdroje z libanonských bezpečnostních kruhů. Hizballáh úder potvrdil a zabitého velitele identifikoval podle hodnosti a jména. Izraelská armáda se k incidentu bezprostředně nevyjádřila.
Hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád v úterý předaly katarským a egyptským prostředníkům svou první oficiální odpověď na nejnovější návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy, oznámily podle tiskových agentur obě palestinské radikální skupiny. Ve společném prohlášení vyjádřily svou "připravenost pozitivně jednat" s cílem dosáhnout dohody o ukončení války v Pásmu Gazy. Podle informovaného zdroje agentury Reuters Hamás také navrhl nový harmonogram příměří. Podle dalšího, izraelského zdroje Reuters odpověď Hamásu znamená faktické odmítnutí návrhu.
Stovky izraelských rodičů, jejichž potomci nyní jako vojáci bojují ve válce, v otevřeném dopise ministrovi obrany Joavu Galantovi a náčelníkovi generálního štábu izraelské armády Hercimu Halevimu napsaly, že už nepodporují válku Izraele v Pásmu Gazy.
Kritizovali také hlasování v izraelském parlamentu, který dnes nad ránem schválil v prvním čtení postupné, ale omezené navyšování počtu ultraortodoxních židů, kteří mají být povoláváni do vojenské služby. Proti návrhu zákona hlasovala opozice, ale také Galant, podle nichž je zákon nedostatečný, informoval deník Haarec.
Izraelská armáda stáhla z Gazy svoji 98. divizi, která se podílela na sobotní zvláštní operaci k osvobození čtyř rukojmích z Nusajrátu, kde se nachází palestinský uprchlický tábor. O několik dní předtím divize působila také v táborech Dajr Balah a Búrajdž, píší izraelská média.
Sobotní izraelská operace byla jednou z nejkrvavějších za poslední měsíce - podle úřadů Hamásu při ní zahynulo nejméně 274 Palestinců a dalších bezmála 700 bylo zraněno. Izraelská armáda připouští zhruba 100 mrtvých s tím, že není zřejmé, kolik z nich tvoří civilisté.
Zabití mnoha civilistů při sobotní izraelské operaci na záchranu rukojmích v Nusajrátu v Pásmu Gazy může být válečným zločinem, řekl dnes novinářům v Ženevě mluvčí úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka. Jeremy Laurence také dodal, že za válečný zločin by mohlo být označeno i držení unesených osob v hustě obydlených oblastech, informovala agentura AFP. Desítky rukojmích zadržuje od října v Gaze hnutí Hamás či další ozbrojené radikálně islamistické skupiny.
Více mrtvých Palestinců a delší boje v Pásmu Gazy s Izraelem jsou ve prospěch radikálního hnutí Hamás. Je o tom přesvědčený lídr Hamásu v Gaze Jahjá Sinvár - jednašedesátiletý vůdce, který se domnívá, že skrze krveprolití a "nezbytné oběti" docílí trvalého příměří s Izraelem. Dnes o tom píše deník The Wall Street Journal, který nahlédl do desítek zpráv, jež si Sinvár vyměnil s dalšími členy Hamásu mimo Gazu, diplomaty zprostředkovávajícími dohodu o příměří a dalšími osobami.
Kanadská vláda vyšetřuje podezření, že izraelská vláda si objednala u soukromé firmy kampaň, která měla dezinformacemi ovlivnit veřejné mínění v Kanadě ve prospěch Izraele. Informovala o tom v noci na dnešek agentura EFE s odvoláním na deník Toronto Star. Listu informaci potvrdil mluvčí kanadského ministerstva zahraničí. Už minulý týden napsaly deníky The New York Times a Haarec, že Izrael zaplatil kampaň s cílem získat podporu Američanů pro svou ofenzivu v Pásmu Gazy. Izrael tyto zprávy podle kanadské stanice CBC odmítl.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila svou první rezoluci podporující dohodu o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Pro návrh, který v květnu představil prezident USA Joe Biden, hlasovalo 14 z 15 členů rady.
- V Rafáhu na jihu Pásma Gazy v pondělí zahynula čtveřice izraelských vojáků. Podle armády je zabila nálož nastražená v budově.
- Izraelský válečný kabinet opustil další jeho člen, ministr bez portfeje Gadi Eisenkot. Následoval Bennyho Gance.
Palestinská média dnes informovala o izraelském bombardování rezidenční oblasti na severu města Gaza, při němž zahynulo osm lidí, většinou děti, píše stanice Al-Džazíra.
Dvěma nejmladším vojákům, kteří zahynuli na jihu Pásma Gazy, bylo 19 let a dvěma dalším 20 a 24 let. Při incidentu další vojáci utrpěli zranění.
V Rafáhu na jihu Pásma Gazy v pondělí zahynula čtveřice izraelských vojáků z průzkumné jednotky. Podle armády je zabila nálož nastražená v budově.
Blinken poznamenal, že je třeba zabránit rozšíření konfliktu v Pásmu Gazy. "Zopakoval, že předložený návrh příměří by uvolnil možnost klidu podél severní hranice Izraele a další integrace se zeměmi v regionu," uvedl americká diplomacie. Blinken do Izraele přiletěl z Egypta, na programu má později tento týden také návštěvu Kataru a Jordánska.
Šéf americké diplomacie Blinken při jednání s izraelským premiérem Netanjahuem řekl, že je zapotřebí mít plán pro poválečnou Gazu, píše Reuters.
Izrael dnes uvedl, že pokáral slovinskou velvyslankyni za slovinské uznání palestinského státu, píše agentura Reuters. Slovinský parlament 4. června uznal Palestinu jako samostatný stát. Izraelská diplomacie v dnešním prohlášení uvedla, že při rozhovoru se slovinskou velvyslankyní zdůraznila, že uznání palestinského státu "nepřispívá k míru, povzbuzuje teroristy z organizace Hamás a ztěžuje prosazování dohody o propuštění rukojmích".
Vysoce postavený představitel palestinského hnutí Hamás dnes vyzval Spojené státy, aby vyvinuly tlak na Izrael a přiměly jej k ukončení války v Pásmu Gazy. Učinil tak před další návštěvou amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který se v regionu bude snažit prosadit navrhovanou dohodu o příměří v osm měsíců trvajícím konfliktu. Informuje o tom agentura Reuters.
Izraelský válečný kabinet opustil další jeho člen, ministr bez portfeje Gadi Eisenkot, který v něm zasedal od října jako pozorovatel. Následoval opozičního lídra a od loňského října ministra bez portfeje válečného kabinetu Bennyho Gance, který odchod oznámil v neděli a který také vyzval k předčasným volbám.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ministr Benny Ganc v neděli oznámil, že opouští izraelský krizový kabinet, který byl ustaven po vypuknutí konfliktu v Pásmu Gazy loni v říjnu.
- Při sobotní izraelské akci, při které byli osvobozeni čtyři rukojmí držení Hamásem, bylo zabito nejméně 274 Palestinců a dalších téměř 700 bylo zraněno, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem.
- Izraelský regulační úřad pro telekomunikace o 45 dní prodloužil zákaz činnosti katarské televize Al-Džazíra.
Ministr Benny Ganc v neděli oznámil, že opouští izraelský krizový kabinet, který byl ustaven po vypuknutí konfliktu v Pásmu Gazy loni v říjnu. Zároveň premiéra Benjamina Netanjahua vyzval ke stanovení data předčasných voleb. Ministerský předseda v krátkém prohlášení Gance vyzval, aby neodcházel v době, kdy Izrael vede válku hned na několika frontách. Odchod jediné středové síly z válečné vlády národní jednoty nicméně neohrozí parlamentní většinu samotné Netanjahuovy pravicové koalice, poznamenala agentura Reuters.
Premiér je podle Gance překážkou vítězství ve válce proti palestinskému hnutí Hamás a politické úvahy v jeho vládě brání strategickému rozhodování v konfliktu, který Izrael vede v odvetě za teroristický útok Hamásu ze 7. října. "Netanjahu nám brání v postupu ke skutečnému vítězství. Proto dnes s těžkým srdcem, ale s plnou důvěrou opouštíme krizovou vládu," řekl Ganc na tiskové konferenci.
Izraelský regulační úřad pro telekomunikace podle agentury Reuters o 45 dní prodloužil zákaz činnosti katarské televize al-Džazíra. Izraelská vláda stanici považuje za hrozbu pro národní bezpečnost, především kvůli pokračující válce v Pásmu Gazy, o které al-Džazíra podle vlády informuje zaujatě a protiizraelsky. Al-Džazíra se u soudu hájí tím, že násilí ani terorismus nepodporovala a že zákaz je přehnanou reakcí. Dnešní prodloužení zatím katarská stanice nekomentovala. Její vysílání, včetně přístupu k internetovým stránkám, zůstává v Izraeli nedostupné.
Při sobotní izraelské zvláštní akci, při které byli osvobozeni čtyři rukojmí držení Hamásem, bylo zabito nejméně 274 Palestinců a dalších téměř 700 bylo zraněno. Uvedlo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané palestinským hnutím Hamás.
Akce se uskutečnila v centru Pásma Gazy, v Nusajrátu, kde se nachází uprchlický tábor. Izrael připouští zhruba 100 mrtvých s tím, že není zřejmé, kolik z nich tvoří civilisté.
Podle ministerstva od loňského říjnového zahájení izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy přišlo o život nejméně 37084 Palestinců a dalších 84949 jich bylo zraněno.
Osvobození čtyř izraelských rukojmích uvítal v sobotu i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Současně však zdůraznil, že jediným způsobem, jak zachránit všechny ostatní, je navrhovaná izraelská dohoda o příměří, kterou minulý týden představil Biden. "Zprávy z Gazy o dalším masakru civilistů jsou děsivé. Co nejdůrazněji to odsuzujeme. Tato krvavá lázeň musí okamžitě skončit," dodal k neověřenému počtu obětí uváděnému Hamásem. Návrat čtyř izraelských rukojmích uvítal americký prezident Joe Biden. "Nepřestaneme pracovat, dokud se všichni rukojmí nevrátí domů a dokud nebude dosaženo příměří," řekl Biden na dnešní společné tiskové konferenci se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži.
Zdroje z Pásma Gazy hlásí desítky mrtvých při osvobozování izraelských rukojmí. Personál nemocnice, která přijímala mrtvé a raněné, agentuře AP řekl, že při dnešních zásazích izraelských sil bylo v oblasti zabito nejméně 94 Palestinců a dalších více než 100 bylo zraněno. Hamás podle agentur sdělil, že v táboře Nusajrát zemřelo nejméně 210 Palestinců a na 400 bylo zraněno.
Při dnešních izraelských útocích v centrální části Pásma Gazy bylo zabito nejméně 50 Palestinců, tvrdí podle Reuters zdravotnický zdroj z Gazy.
Izraelská armáda osvobodila čtyři živé rukojmí z centrální části Pásma Gazy. Informují o tom dnes tiskové agentury. Tři muže a jednu ženu loni 7. října unesli z hudebního festivalu teroristé.
Rukojmí byli podle sdělení armády zachráněni dnes ráno při obtížné speciální operaci. Zachránění jsou ve věku od 21 do 40 let a byli převezeni na pozorování do nemocnice.
Izrael přemístil stovky zadržovaných Palestinců z vězení na vojenské základně Sde Teiman v Negevské poušti. Jde o zařízení, u něhož stanice CNN a BBC s odvoláním na whistleblowery, svědectví a otevřené zdroje v květnu popsaly zacházení hraničící s mučením. Případem se podle CNN z podnětu organizací na ochranu lidských práv začal tento týden zabývat nejvyšší soud, jemuž státní zástupce Aner Helman sdělil, že 700 Palestinců už vláda přemístila do jiného zařízení na Západním břehu Jordánu a dalších 500 přesune v následujících týdnech. Asi 200 jich tam prozatím ještě zůstane.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Úřad generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese zařadil Izrael na takzvaný seznam hanby, který je součástí jeho každoroční zprávy o porušování práv dětí a násilí vůči nim v místech ozbrojených konfliktů.
- Kromě Izraele se na tomto seznamu, který bude podle agentury AFP zveřejněn 18. června, objeví i palestinské hnutí Hamás a další skupina označovaná za teroristickou - Palestinský islámský džihád.
- Vzdušný úder v Pásmu Gazy zlikvidoval buňku bojovníků Hamásu, kteří se ukrývali v nákladním kontejneru u školy spravované OSN v uprchlickém táboře Šatí, oznámila izraelská armáda.
Vzdušný úder v Pásmu Gazy dnes zlikvidoval buňku bojovníků Hamásu, kteří se ukrývali v nákladním kontejneru u školy spravované OSN v uprchlickém táboře Šatí, oznámila izraelská armáda. Ve čtvrtek při jiném úderu na objekt školy v táboře Nusajrát zahynulo podle posledních údajů palestinských zdravotníků nejméně 33 lidí
Armáda dnes uvedla, že mezi oběťmi čtvrtečního útoku už identifikovala 17 členů palestinských radikálních ozbrojených skupin. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).
Podle úřadu šéfa OSN porušují práva dětí v místech konfliktů kromě Izraele i hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, řekl AFP diplomatický zdroj.
Vzdušný úder v Pásmu Gazy dnes zlikvidoval buňku bojovníků Hamásu, kteří se ukrývali v nákladním kontejneru u školy spravované OSN v uprchlickém táboře Šatí, oznámila izraelská armáda.
Ve čtvrtek při jiném úderu na objekt školy v táboře Nusajrát zahynulo podle posledních údajů palestinských zdravotníků nejméně 33 lidí. Armáda dnes uvedla, že mezi oběťmi čtvrtečního útoku už identifikovala 17 členů palestinských radikálních ozbrojených skupin. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).
Izrael podle deníku Haarec v reakci uvedl, že OSN se tímto krokem zařadila na seznam těch, kdo podporují vrahy z palestinského hnutí Hamás. Podle ToI je na onom černém seznamu i hnutí Hamás.
Generální tajemník OSN António Guterres zařadil Izrael na černý seznam zemí a skupin, jež se dopouští násilí na dětech. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI).
Izraelská generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová vyzvala tento týden premiéra Benjamina Netanjahua, aby co nejrychleji umožnil zřízení státní komise, která by vyšetřila postup vlády ve válce proti palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
Netanjahuův tajemník dnes v reakci uvedl, že na takové vyšetřování "ještě nedozrál čas", informoval server The Times of Israel (ToI).
Americká armáda znovu instalovala provizorní molo, které dokončila minulý měsíc u pobřeží Pásma Gazy, minulý týden ho ale poškodila bouře. Informovalo o tom dnes regionální velitelství americké armády. Uvedlo, že dodávky pomoci přes molo by se měly obnovit "v příštích dnech". Podle stanice CNN by to mohlo být už v sobotu.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Izraelský premiér Benjamin Netanjahu promluví 24. července před Kongresem USA. A to přes vypjaté vztahy, které nyní mezi Spojenými státy a Izraelem panují. V pozvánce stojí, že nabídka k vystoupení má "zdůraznit americkou solidaritu s Izraelem".
- Skupina zemí, jejichž občané jsou mezi rukojmími drženými od loňského října v Pásmu Gazy, vyzvala vůdce palestinského hnutí Hamás a Izraele, aby dokončili jednání o dohodě o příměří a propuštění těchto osob. Patří mezi ně Spojené státy, Británie, Francie či Rakousko.
- Izraelská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na školu v uprchlickém táboře Nusajrát v Pásmu Gazy. Informace o počtu mrtvých se rozcházejí, podle ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem je nejméně 40 mrtvých.
Při izraelské ofenzivě od loňského 7. října zahynulo již 36 731 Palestinců, za poslední den 77, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy.
Americký prezident Joe Biden věří, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu naslouchá obávám Spojených států ohledně možné vojenské operace ve městě Rafáh. Biden to tento týden řekl v rozhovoru se stanicí ABC News. Do města na jihu Pásma Gazy před probíhající válkou podle Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě utekl na milion Palestinců. Biden dříve varoval, že pokud židovský stát do Rafáhu vstoupí, Spojené státy mu přestanou dodávat munici.
"Netanjahu veřejně řekl, že s naším plánem souhlasí. Souhlasí s ním i naši evropští přátelé. Musíme dosáhnout příměří," uvedl Biden k postoji premiéra Netanjahua. Americký prezident minulý týden oznámil návrh třífázové dohody o klidu zbraní, jejímž prvním bodem je zastavení bojů a propuštění rukojmích.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu promluví 24. července před Kongresem USA. Pozvání od lídrů republikánů i demokratů Netanjahu obdržel na konci května, a to navzdory rostoucím politickým rozporům uvnitř Kapitolu ohledně izraelského způsobu vedení ofenzivy v Pásmu Gazy. V pozvánce stojí, že nabídka k vystoupení má "zdůraznit americkou solidaritu s Izraelem".
Izraelské síly při razii v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabily tři lidi a více než deset dalších zranily. Podle agentury AFP to dnes oznámilo ministerstvo zdravotnictví Palestinské autonomie a palestinský Červený půlměsíc. Izraelská armáda se k operaci zatím nevyjádřila.
Skupina zemí, jejichž občané jsou mezi rukojmími drženými od loňského října v Pásmu Gazy, vyzvala vůdce palestinského hnutí Hamás a Izraele, aby dokončili jednání o dohodě o příměří a propuštění těchto osob. Prohlášení, které dnes vydal Bílý dům, podepsala skupina zhruba 20 států, jsou mezi nimi například USA, Británie, Rakousko, Francie či Německo. Návrh na dohodu předložil minulý týden americký prezident Joe Biden.
Izraelská armáda v noci na dnešek zaútočila na školu v uprchlickém táboře Nusajrát v Pásmu Gazy. Informace o počtu mrtvých se rozcházejí, podle posledního vyjádření tiskového odboru vlády radikálního hnutí Hamás a zdroje z tamního ministerstva zdravotnictví bylo zabito 40 lidí, včetně 14 dětí a devíti žen, a dalších 73 utrpělo zranění. Agentura Reuters o něco dříve s odkazem zástupkyni Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), který školu provozoval, psala o provizorní bilanci 35 až 45 obětí. Izraelská armáda uvedla, že na místě zabila 20 až 30 bojovníků hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu.
Devět z deseti dětí v Pásmu Gazy trpí nedostatečně pestrou stravou, která by zajistila jejich zdravý vývoj. Uvádí to Dětský fond OSN (UNICEF), podle jehož zjištění se tento problém celosvětově týká čtvrtiny dětí do pěti let.
Izraelská armáda v noci na dnešek zaútočila na školu v uprchlickém táboře Nusajrát v Pásmu Gazy, kde podle úřadů ovládaných radikálním hnutím Hamás zemřelo 27 lidí a desítky byly zraněny. Izraelská armáda útok přiznala s tím, že jejím cílem byli teroristé a snažila se minimalizovat počet civilních obětí. Informoval o tom dnes web deníku Haarec.
Hamás bude požadovat, aby součástí jakéhokoli plánu na příměří v Pásmu Gazy bylo trvalé ukončení války a stažení izraelských sil z tohoto palestinského území. S odvoláním na vůdce tohoto palestinského hnutí Ismáíla Haníju o tom ve středu informovala agentura Reuters, podle níž je vyjádření šéfa Hamásu zjevnou ranou pro návrh dohody, jejž minulý týden představil americký prezident Joe Biden. Washington dosud říká, že stále neobdržel oficiální odpověď Hamásu na návrh, který Biden označil za iniciativu Izraele. Izraelský ministr obrany Joav Galant mezitím prohlásil, že armáda během vyjednávání o příměří neustane v bojích.
Nejméně 11 lidí bylo zraněno v obci na severu Izraele při útoku dronů Hizballáhu, v místě nezněly varovné sirény, informuje web The Times of Israel.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) požádala francouzského ministra obrany Sébastiena Lecornua o přehodnocení zákazu účasti izraelských společností na letošním ročníku výstavy zbraní a obranného průmyslu Eurosatory.
Ministryně dnes svému protějšku zaslala dopis, ve kterém se zákazem účasti vyjádřila nesouhlas, uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě.
Soud v Tel Avivu dnes zkrátil zákaz vysílání katarské stanice Al-Džazíra na izraelském území. Píšou to agentura AP a server deníku Haarec. Katarská televize by tak mohla příští týden obnovit vysílání v Izraeli. Izraelské ministerstvo pro telekomunikace však už uvedlo, že bude chtít zákaz prodloužit.
Izrael zorganizoval a zaplatil marketingové firmě kampaň, jejímž cílem bylo ovlivnit veřejné mínění Američanů a některých amerických zákonodárců ve prospěch izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, napsal dnes list The New York Times. Na tajnou kampaň podle něj izraelská vláda vyhradila asi dva miliony dolarů (45,4 milionu korun).
Na sociálních sítích byly následně vytvořeny stovky falešných proizraelských profilů a vznikly i tři falešné zpravodajské servery. Mnohé z příspěvků přitom byly vytvořeny pomocí chatbota ChatGPT společnosti OpenAI, který využívá prvky umělé inteligence.
Izrael je připraven na velmi silnou akci, která má zaručit bezpečnost severu země, na který útočí proíránské hnutí Hizballáh. Dnes to řekl podle agentury Reuters premiér Benjamin Netanjahu. Tento týden útoky, které Hizballáh vede z libanonského území, způsobily na severu Izraele lesní požáry.
Ostřelování na izraelsko-libanonské hranici nabralo na intenzitě po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října na jihu Izraele a po zahájení izraelské odvetné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy.
Americká Sněmovna reprezentantů v úterý schválila návrh, který by zavedl sankce vůči představitelům Mezinárodního trestního soudu kvůli tomu, že jeho hlavní prokurátor v květnu požádal o vydání zatykačů na vysoké představitele Izraele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Že by nakonec legislativa skutečně vstoupila v platnost, je ale nepravděpodobné, protože se proti ní podle agentury AP staví Bílý dům, kterému takováto reakce přijde přehnaná.
Izrael dnes podepsal se Spojenými státy dohodu o nákupu dalších 25 bojových letounů F-35i za tři miliardy dolarů (68,1 miliard korun). Izraelská vláda nákup schválila už loni, píše server The Times of Israel. Nákup stíhaček páté generace bude financován z americké vojenské podpory pro Izrael a první letouny by měl americký spojenec dostat v roce 2028. Až Izrael dostane z USA všechny objednané F-35, bude jich provozovat celkem 75.
Po útocích libanonského hnutí Hizballáh, které se od loňského října téměř denně ostřeluje přes hranici s izraelskou armádou, propukly v pondělí na severu Izraele lesní požáry. Většinu z nich se sice hasičům podařilo dostat ráno pod kontrolu, obyvatelé tamních obcí, jež jsou z velké části evakuované, ale kritizovali vládu, že nedokáže zajistit v oblasti bezpečnost. Opozice vyzvala k novým volbám, zatímco krajně pravicoví ministři uvedli, že je "čas na válku v Libanonu".
Vyvozovat závěr, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu záměrně protahuje válku v Pásmu Gazy kvůli vlastnímu politickému přežití, je podle amerického prezidenta Joea Bidena zcela na místě. Šéf Bílého domu to uvedl v dnes publikovaném rozhovoru s časopisem Time. Také v něm připustil, že izraelské jednotky mohou mít na svědomí válečné zločiny, o omezování amerických dodávek zbraní ale mluvit nechtěl.
Nezisková organizace World Central Kitchen od začátku své práce v Pásmu Gazy vydala už přes 50 milionů jídel, píše dnes agentura Reuters s odvoláním na mluvčího charity. World Central Kitchen na palestinském území zmítaném válkou měsíc nepůsobila poté, co izraelské dronové nálety zabily sedm lidí, kteří pro ni pracovali.
OSN dnes ostře kritizovalo násilí, které údajně páchají izraelské síly i místní židovští osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu. Od loňského října tam bylo zabito dohromady více než 500 Palestinců, za což musí Izrael nést odpovědnost, vyzval vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Příliš často podle něj není protiprávní zabíjení vyšetřeno a pachatelé unikají trestu.
Spojené státy vyzvaly Radu bezpečnosti OSN, aby podpořila třífázový plán příměří, který v pátek prezentoval americký prezident Joe Biden. Jeho cílem je přerušit boje v téměř osmiměsíční válce v Pásmu Gazy, osvobodit všechna rukojmí a vyslat na zničené území humanitární pomoc ve velkém měřítku. Informovala o tom dnes agentura AP.
Více než třetina rukojmích, kteří jsou stále v zajetí palestinských ozbrojenců v Pásmu Gazy, je zřejmě po smrti. S odvoláním na dnešní odhad izraelské vlády o tom píše agentura Reuters.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Po raketových a dronových útocích Hizballáhu na severu Izraele propukly v noci na úterý požáry. Většinu z nich se podařilo dostat pod kontrolu.
- Izraelská armáda v pondělí na základě nových informací potvrdila smrt dalších čtyř izraelských rukojmích.
- Skupina bohatých ekonomik G7 ve společném prohlášení podpořila návrh na přerušení bojů v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích.
Po raketových a dronových útocích Hizballáhu na severu Izraele propukly v noci na dnešek požáry. Většinu z nich se podařilo dostat dnes brzy ráno pod kontrolu, uvádějí místní úřady. Podle serveru The Times of Israel (ToI) bylo 11 lidí ošetřeno poté, co se nadýchali kouře, a plameny zničily nejméně jeden dům.
Palestinské úřady požádaly Mezinárodní soudní dvůr v Haagu o možnost připojit se k případu, který k soudu podala Jihoafrická republika kvůli údajné genocidě, jíž se má podle ní dopouštět Izrael na palestinském lidu v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na dnešní oznámení soudu.
Do prezidentských voleb v Íránu, které se uskuteční 28. června, se zaregistrovalo osm desítek uchazečů. Dnes o tom podle agentury AFP informovalo íránské ministerstvo vnitra. Mezi zájemci o úřad íránského prezidenta je více konzervativců a ultrakonzerativců než reformistů, několik duchovních a také čtyři ženy. Kandidáty musí potvrdit Rada dohlížitelů. Volby se konají předčasně kvůli úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího, který zemřel minulý měsíc při pádu vrtulníku.
Izraelská armáda dnes na základě nových informací potvrdila smrt dalších čtyř izraelských rukojmích, které loni 7. října při teroristickém útoku unesli ozbrojenci z kibuců v jižním Izraeli a jejichž těla dosud v Pásmu Gazy zadržuje radikální palestinské hnutí Hamás. S odvoláním na prohlášení armády o tom informují světové agentury i zpravodajský web The Times of Israel (ToI), který připomněl, že všichni zesnulí se v době svého zajetí objevili živí na propagandistických videozáznamech Hamásu.
Skupina bohatých ekonomik G7 dnes ve společném prohlášení podpořila návrh na přerušení bojů v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, který v pátek prezentoval americký prezident Joe Biden. Vyzvala hnutí Hamás, aby na něj přistoupilo, informovala agentura Reuters. Biden mezitím podle Bílého domu apeloval na vládce Kataru, aby v tomto směru na Hamás tlačil.
Vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár přitom s ukončením války nijak nespěchá, protože věří, že Izrael se kvůli ní dostává do čím dál hlubší mezinárodní izolace, zatímco podpora palestinské věci ve světě roste, a že Hamás dokáže i z tohoto důvodu izraelské vojenské tažení ustát. Sinvár, který se podle Izraele stále skrývá v Pásmu Gazy, to údajně uvedl ve zprávách zaslaných arabským zprostředkovatelům. Představitelé politického křídla Hamásu žijící v exilu jsou však ochotni válku ukončit za předpokladu, že dohoda zaručí hnutí přežití a zajistí mu další roli ve správě Gazy, dodal list.
Hnutí Hamás se ještě před dnešními výroky Netanjahua vyjádřilo skepticky k tomu, že by součástí izraelského návrhu bylo trvalé ukončení bojů. Představitelé Hamásu podle zdrojů listu The Wall Street Journal arabským zprostředkovatelům řekli, že dosud neviděli od Izraele návrh, který by odpovídal tomu, co popisoval Biden. Žádají proto podrobný, písemně vyhotovený koncept, jehož součástí bude úplné a trvalé příměří. Poslední návrh podle nich pouze dvojsmyslně hovoří o období "udržitelného klidu".
Ultranacionalistický ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir dnes prohlásil, že Netanjahu se snaží obsah posledního návrhu dohody "natřít nabílo", a znovu pohrozil odchodem z vlády. Premiéra současně obvinil, že mu návrh přes předchozí příslib nedal ani přečíst. Rozpadem vlády v případě přijetí navrhované dohody hrozí i druhý zastánce tvrdé linie v Netanjahuově kabinetu, ministr financí Becalel Smotrič, podle nějž je jedinou možností stupňovat vojenský tlak na Hamás. "Nebezpečný návrh, o němž hovořil prezident Biden, byl vyhotoven válečným kabinetem neoprávněně a protiprávně a není pro izraelskou vládu a stát Izrael závazný," prohlásil Smotrič.
Při nedělním izraelském vzdušném úderu v Sýrii zemřel poradce z řad íránských revolučních gard, informuje Reuters s odkazem na íránskou agenturu SNN.
Hlavní prioritou Izraele ve válce v Pásmu Gazy je zničení Hamásu, zopakoval dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Dodal, že úsilí o dosažení tohoto cíle bude provázeno osvobozením izraelských rukojmích a že oba tyto cíle jsou součástí plánu na ukončení války, jejž na nejvyšší úrovni schválila izraelská vláda.
Podle mluvčího kabinetu také premiér řekl, že nový návrh příměří, jak jej v pátek prezentoval americký prezident Joe Biden, je nepřesný a neúplný. Informují o tom tiskové agentury a server The Times of Israel.
Prioritou Izraele je zničení Hamásu, zopakoval premiér Benjamin Netanjahu. Podle mluvčího jeho vlády je návrh příměří, jejž představil americký prezident Joe Biden, neúplný, uvedly agentury.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken telefonoval v neděli pozdě večer s izraelským ministrem obrany Joavem Galantem a členem izraelského válečného kabinetu Bennym Gancem. Snažil se je přesvědčit, aby Izrael přijal dohodu o příměří v Pásmu Gazy, informoval dnes izraelský server The Times of Israel.
Izraelská armáda oznámila, že dnes pomocí systému protiraketové obrany Arrow (Šíp) sestřelila raketu země-země odpálenou směrem na Izrael z oblasti Rudého moře. Před sestřelením v nejjižnějším izraelském městě Ejlat zazněly výstražné sirény. Informuje o tom agentura Reuters. Žádné informace o případných škodách či obětech armáda bezprostředně nesdělila. Neuvedla ani to, kdo raketu odpálil.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Izrael předložil nový návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích. Uvedl to americký prezident Joe Biden, který zároveň vyzval teroristické hnutí Hamás, aby návrh přijalo.
- Izraelská armáda v neděli oznámila, že zahájila operaci v uprchlickém táboře Jabna v centrální části města Rafáh na jihu Pásma Gazy. Informoval o tom web The Times of Israel.
- Koalici izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hrozí rozpad poté, co dva krajně pravicoví ministři pohrozili, že na protest proti jakékoli dohodě, která by podle nich ušetřila Hamás, z vlády odejdou.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí hrozbě rozpadu vládní koalice poté, co dva krajně pravicoví ministři pohrozili, že na protest proti jakékoli dohodě, která by podle nich ušetřila Hamás, z vlády odejdou. Centristický koaliční partner, bývalý náčelník generálního štábu izraelského armády, Benny Ganc, chce dohodu zvážit.
Hamás Bidenovu iniciativu předběžně uvítal. "Bidenův projev obsahoval pozitivní myšlenky, ale chceme, aby se to uskutečnilo v rámci komplexní dohody, která splní naše požadavky," řekl v sobotu televizi Al-Džazíra čelný představitel Hamásu Usáma Hamdán.
Izraelská armáda dnes oznámila, že zahájila operaci v uprchlickém táboře Jabna v centrální části města Rafáh na jihu Pásma Gazy, informuje zpravodajský web The Times of Israel. Podle ministerstva zdravotnictví v Hamásem ovládaném Pásmu Gazy si izraelská ofenziva v posledních 24 hodinách vyžádala životy dalších 60 Palestinců.
Izraelská armáda uvedla, že v oblasti Jabna při nedávných operacích zabila několik ozbrojenců a odhalila vojenskou infrastrukturu a našla mnoho zbraní, včetně protiletadlových.
Oznámení o dalších operacích v Rafáhu přichází poté, co americký prezident Joe Biden v pátek večer uvedl, že izraelští vyjednavači skrze zprostředkovatele předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmích.
Zahraničněpolitický poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua Ofir Falk v rozhovoru s britským nedělníkem Sunday Times řekl, že Bidenův návrh je "dohoda, na které jsme se shodli - není to dobrá dohoda, ale velmi si přejeme propuštění všech rukojmích". Také zopakoval, že k trvalému příměří nedojde, dokud Izrael nesplní své vojenské cíle.
Húsijští povstalci vládnoucí v Jemenu oznámili, že v sobotu zaútočili raketami a drony na letadlovou loď a torpédoborec americké armády v Rudém moři. Z prvních zpráv o prohlášení Íránem podporované skupiny nebylo jasné, jaké měly tyto operace následky. Americká armáda ihned útoky nepotvrdila.
Húsijové podle agentury Reuters a televize Al-Džazíra oznámili celkem šest útoků, přičemž tři cílily na americké lodě a zbylé tři na obchodní plavidla v Rudém moři a v Indickém oceánu. Povstalci tak pokračovali v operacích, které vedou již několik měsíců a které prezentují jako projevy solidarity s Palestinci v době války v Pásmu Gazy.
Podle vyjádření mluvčího Húsíjové v sobotu dvakrát udeřili proti americké letadlové lodi Dwight D. Eisenhower, která byla opakovaně součástí americko-britských úderů na pozice šíitských povstalců v Jemenu.
Desetitisíce lidí dnes večer v centru Tel Avivu protestují proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a za propuštění rukojmích zajatých bojovníky Hamásu během teroristického útoků 7. října. Podle pořadatelů přišlo 120 tisíc lidí, nejvíce od začátku války v Pásmu Gazy. Údaj není možné ověřit, upozorňuje server The Times of Israel.
USA, Katar a Egypt společně vyzvaly Izrael a Hamás k dokončení dohody o příměří, kterou nastínil Biden. Netanjahu promluví v americkém Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto radikálního palestinského hnutí vládnout. Premiér to prohlásil den po oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmích, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili.
"Podmínky Izraele pro ukončení války se nezměnily: zničení vojenských a vládnoucích schopností Hamásu, propuštění všech rukojmích a zajištění toho, aby Pásmo Gazy již nepředstavovalo hrozbu pro Izrael," píše předseda izraelské vlády v příspěvku na síti X. "Podle návrhu bude Izrael i nadále trvat na splnění těchto podmínek před zavedením trvalého příměří. Představa, že Izrael bude souhlasit s trvalým příměřím dříve, než budou tyto podmínky splněny, je mylná," dodává. Podobně se Netanjahu vyjádřil také v pátek.
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken v pátek večer telefonicky hovořil se svými protějšky ze Saúdské Arábie, Turecka a Jordánska, aby s nimi projednal nejnovější návrh dohody o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, které tam bezmála osm měsíců po vypuknutí války dosud zadržuje palestinské hnutí Hamás. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pověřil své vyjednavače, aby předložili palestinskému hnutí Hamás návrh dohody, která zajistí návrat izraelských rukojmích. Uvedla to dnes podle agentury Reuters kancelář premiéra v prohlášení, v němž zopakovala, že válka neskončí, dokud nebude dosaženo všech válečných cílů včetně osvobození rukojmích a vojenského zničení Hamásu.
"Jako někdo, kdo je Izraeli celoživotně oddán, jako jediný americký prezident, který kdy jel do Izraele v době války, jako někdo, kdo nedávno vyslal americké síly na přímou obranu Izraele, když byl napaden Íránem, vás žádám, abyste udělali krok zpět a zamysleli se nad tím, co se stane, když o tento okamžik přijdeme," prohlásil Biden. "O tento okamžik nesmíme přijít," dodal.
"Každý, kdo si přeje mír, musí nyní pozvednout svůj hlas a snažit jej uvést v život. Je načase, aby tato válka skončila," prohlásil Biden. Šéf Bílého domu v této souvislosti dodal, že si je vědom, že ne všichni Izraelci včetně některých členů vlády budou s navrhovanou dohodou souhlasit. Vedoucí představitele židovského státu proto vyzval, aby tuto příležitost nepropásli a rovněž dohodu podpořili. Její naplnění by podle něj vedlo k bezpečnějšímu Izraeli, zatímco v opačném případě by Izrael riskoval další izolaci ve světě.
Podle navrhované dohody by v první fázi nastalo šestitýdenní příměří, během něhož by se izraelské síly stáhly z obydlených oblastí Pásma Gazy, Palestinci by se mohli vrátit do svých domovů a Izrael a Hamás by začaly jednat o trvalém ukončení bojů, uvedl prezident. Pokud by tato jednání trvala déle než šest týdnů, příměří by v první fázi pokračovalo tak dlouho, dokud by nebylo dosaženo dohody.
Ve druhé fázi by Hamás propustil všechny rukojmí a Izrael by stáhl všechny své síly z Pásma Gazy. Třetí a poslední fáze by se podle prezidenta týkala "rozsáhlého plánu obnovy" válkou zdevastovaného palestinského území.
"Toto je skutečně rozhodující okamžik," řekl Biden, když hovořil o nové třífázové dohodě, kterou podle jeho slov izraelští představitelé předali Hamásu přes katarské zprostředkovatele. "Izrael předložil svůj návrh. Hamás říká, že chce příměří. Tato dohoda je příležitostí dokázat, zda to myslí skutečně vážně," uvedl Biden v projevu v Bílém domě.
Izrael předložil nový návrh komplexní dohody o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích zadržovaných palestinským hnutím Hamás. Podle agentury Reuters to dnes uvedl americký prezident Joe Biden a zároveň vyzval Hamás, aby návrh přijal. Šéf Bílého domu dodal, že navrhované příměří o třech fázích je nejlepší cestou k ukončení konfliktu, a současně upozornil, že Hamás už není schopen zopakovat teroristické útoky ze 7. října.
Člen izraelského válečného kabinetu a jeden z lídrů opozice Benny Ganc dnes vyzval Francii, aby "zvrátila" své rozhodnutí zrušit účast izraelských výrobců zbraní na veletrhu, který se má konat 17.-21. června severně od Paříže. "Mluvil jsem s francouzským premiérem Gabrielem Attalem," napsal Ganc na sociální síti X. "Upozornil jsem, že toto rozhodnutí v konečném důsledku odmění terorismus, a požádal jsem Francii, aby tento zákaz zrušila," dodal Ganc.
Při izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy přišlo od 7. října o život nejméně 36 284 Palestinců a 82 057 jich utrpělo zranění. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na ministerstvo zdravotnictví ovládané radikálním hnutím Hamás. Za posledních 24 hodin zahynulo nejméně 60 Palestinců, dodal úřad ve svém prohlášení.
Francie zakázala izraelským společnostem účast na letošním ročníku každoroční výstavy zbraní a obranného průmyslu Eurosatory, informuje AFP. "Na základě rozhodnutí vládních orgánů nebude na salonu Eurosatory 2024 izraelský stánek," uvedl mluvčí organizátorů prostřednictvím e-mailu. "V době, kdy prezident vyzývá Izrael k ukončení operací v Rafáhu, již nejsou splněny podmínky pro hostování izraelských společností na výstavě," sdělilo francouzské ministerstvo agentuře Reuters.
Situace na Blízkém východě a v Gaze je srdcervoucí, vidíme lidské utrpení, civilní ztráty a to, jak tragický konflikt je. V dnešním rozhovoru s ČTK to na dotaz k válce v Pásmu Gazy řekl generální tajemník Severoatlantické aliance NATO Jens Stoltenberg. V Praze vedl neformální zasedání ministrů zahraničí členských států aliance.
Připomněl, že NATO v konfliktu nehraje žádnou přímou roli jakožto aliance. Nicméně spojenci NATO se snaží hledat možné cesty k ukončení bojů, k nalezení dohody na klidu zbraní a poté k podpoře dlouhodobých snah o politické řešení situace, řekl. Alianční spojenci podle Stoltenberga také vyjádřili svoji podporu dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Evropská unie uvalila sankce na dalších šest jednotlivců a tři právnické osoby z Íránu zapojené do poskytování bezpilotních letounů využívaných Ruskem ve válce proti Ukrajině a dronů a raket používaných na Blízkém východě a nad Rudým mořem. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy.
Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac dnes pohrozil uzavřením španělského konzulátu v Jeruzalémě, pokud nebude respektovat omezení, která mu Izrael stanovil. Izrael zakázal zastupitelskému úřadu poskytovat služby Palestincům z Izraelem okupovaného Západního břehu Jordánu. Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares opatření odmítl, píše agentura EFE. Omezení práce konzulátu má začít platit v sobotu.
Izraelská armáda dnes oznámila, že v okolí tábora Džabálija na severu Pásma Gazy ukončila po třech týdnech vojenskou operaci. Boje kolem Džabáliji, při kterých podle prohlášení zabila stovky palestinských ozbrojenců a zničila tunely využívané hnutím Hamás, označila za jedny z nejtvrdších od začátku ofenzivy v Pásmu Gazy loni v říjnu, píše izraelský tisk. Při operaci izraelští vojáci vyzvedli těla sedm mrtvých rukojmích.
Izrael a Egypt se v zásadě dohodly na znovuotevření přechodu Rafáh na hranicích Egypta a Pásma Gazy, který je uzavřen od 7. května, kdy ho z palestinské strany obsadila izraelská armáda. Ve čtvrtek to uvedla některá izraelská média, podle nichž ale zatím není jasné, kdy by měl být tento důležitý přechod pro humanitární pomoc do Gazy otevřen, napsal server The Times of Israel.
Podle egyptských médií, jež se odvolávají rovněž na anonymní zdroje, ale dohody zatím dosaženo nebylo, protože Egypt trvá na úplném stažení izraelské armády z přechodu Rafáh.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Palestinské radikální hnutí Hamás oznámilo, že je připraveno uzavřít "úplnou dohodu", pokud Izrael ukončí válku v Pásmu Gazy.
- Slovinská vláda navrhla parlamentu, aby uznal Palestinu jako samostatný stát, oznámil premiér Robert Golob.
- Americká a britská armáda v noci na pátek ostřelovaly v Jemenu cíle šíitských povstalců, kteří útočí na obchodní lodě v Rudém moři.
Americká a britská armáda v noci na dnešek ostřelovaly v Jemenu cíle šíitských povstalců, kteří už přes půl roku útočí na obchodní lodě v Rudém moři na protest proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura Reuters. Podle jemenské televize ovládané povstalci zemřelo při americko-britských úderech 14 lidí.
Nejnovější vyjádření Hamásu přichází ve chvíli, kdy Izrael pokračuje v operaci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, přestože Mezinárodní soudní dvůr Izraeli nařídil operaci v oblasti Rafáhu zastavit.
V prohlášení Hamásu se uvádí, že se nebude podílet na jednání o příměří "ve světle agrese, obléhání, hladovění a genocidy našeho lidu". "Dnes jsme informovali zprostředkovatele o našem jasném postoji, že pokud okupace zastaví svou válku a agresi proti našemu lidu v Gaze, jsme připraveni dosáhnout úplné dohody, která zahrnuje komplexní dohodu o výměně," dodal Hamás.
Palestinské radikální hnutí Hamás ve čtvrtek večer oznámilo, že se nezúčastní dalších jednání, pakliže bude Izrael dál pokračovat v agresi. Dodalo, že je připraveno uzavřít "úplnou dohodu", která by zahrnovala propuštění rukojmích výměnou za palestinské vězně, pokud Izrael ukončí válku v Pásmu Gazy. Informuje o tom agentura Reuters.
Rozhovory o příměří mezi Hamásem a Izraelem, které zprostředkovávaly mimo jiných Egypt a Katar, opakovaně uvázly na mrtvém bodě, z čehož se strany konfliktu obviňují navzájem.
Slovinská vláda dnes navrhla parlamentu, aby uznal Palestinu jako samostatný stát. Dnes to oznámil premiér Robert Golob. Poslanci o tom budou zřejmě hlasovat příští týden. Tento týden státnost Palestiny uznalo Španělsko, Irsko a Norsko.
Život v izraelské armádě přibližuje David Shorf ve své knize Sloužil jsem v Gaze skrze osobní příběhy. Autor, který získal v roce 1992 izraelské občanství a o tři roky později tam absolvoval půlroční vojenskou službu, se snaží ukázat, že izraelsko-palestinský konflikt není černobílý.
Izraelská vláda nařídila úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, aby do 30 dnů vyklidil své sídlo ve východním Jeruzalémě. Zdůvodnila to tím, že úřad dluží izraelskému státu na nájemném a že posledních sedm let pozemek využívá bez souhlasu místních úřadů. Informoval o tom v noci na dnešek server The Times of Israel.
Izraelská vláda dlouhodobě viní UNRWA z vazeb na palestinské hnutí Hamás, což úřad OSN odmítá. Izraelská vláda také letos podala k OSN návrh na rozpuštění organizace.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi uvedl, že izraelská armáda kontroluje 75 procent nárazníkové zóny mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Armáda později oznámila, že už kontroluje celé toto území.
- Hanegbi dále uvedl, že válka v Pásmu Gazy potrvá pravděpodobně ještě dalších sedm měsíců.
- Izraelské tajné služby v minulosti odposlouchávaly komunikaci úředníků Mezinárodního trestního soudu ve snaze zabránit vyšetřování možných izraelských válečných zločinů na palestinských územích. Tvrdí to britský deník The Guardian, Izrael nařčení popírá.
Objem humanitární pomoci dopravované do Pásma Gazy klesl o dvě třetiny od chvíle, kdy Izrael zahájil vojenskou operaci v Rafáhu na jihu tohoto palestinského území. S odvoláním na úřad OSN o tom ve středu večer informovala agentura Reuters.
Dva Izraelci přišli o život, když do nich ve středu večer úmyslně najel automobil poblíž města Nábulus na okupovaném Západním břehu Jordánu. S odvoláním na vyjádření izraelské armády o tom informovala agentura AFP.
Systematické oddalování dvoustátního řešení a vzniku palestinského státu by mělo skončit, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v telefonátu předsedovi palestinské samosprávy Mahmúdovi Abbásovi.
Macron jej také vyzval, aby učinil reformy, které posun ke vzniku samostatného palestinského státu umožní, uvedl Elysejský palác.
Na podporu Palestiny se dnes v podvečer před Úřadem vlády v Praze sešlo několik set lidí. Později se demonstrující přesunuli na Malostranské náměstí.
Akci organizuje hnutí Ne naším jménem!, které v dřívější tiskové zprávě uvedlo, že podporuje požadavek hlavního žalobce Mezinárodního trestního soudu v Haagu Karima Khana o vydání zatykače na představitele radikálního palestinského hnutí Hamás a státu Izrael, a to kvůli podezření ze spáchání zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů.
Izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi uvedl, že izraelská armáda kontroluje 75 procent nárazníkové zóny mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Armáda později oznámila, že už kontroluje celé toto území.
Válka v Pásmu Gazy potrvá pravděpodobně ještě dalších sedm měsíců. Dnes to podle agentur AP a AFP prohlásil izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi. Izrael začal svou ofenzivu proti palestinskému hnutí Hamás po jeho teroristickém útoku ze 7. října. Za cíl operace si Izrael podle Hanegbiho stanovil zničení vojenské infrastruktury Hamásu a jeho spojenců, ale také návrat unesených rukojmích.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes označil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za psychopata a upíra, který se živí krví, informuje agentura AP.
Turecká hlava státu se takto vyjádřila po nedělním izraelském úderu u Rafáhu na jihu Pásma Gazy, v jehož důsledku vypukl smrtící požár v táboře pro vysídlené Palestince. Izraelská armáda prověřuje možnost, že smrt 45 civilistů v uprchlickém táboře u Rafáhu způsobilo po úderu vznícení munice, kterou měli palestinští bojovníci v blízkosti uskladněnou. Incident Netanjahu označil za tragickou chybu.
Konflikt v Pásmu Gazy musí být v co nejkratší době ukončen, shodli se na dnešním jednání v Ammánu český prezident Petr Pavel s jordánským králem Abdalláhem II. Čím déle bude trvat izraelská vojenská operace a utrpení palestinských civilistů, tím horší bude pozice Izraele a tím těžší bude poté nalézt řešení, řekl Pavel.
Izraelské tajné služby v předchozích téměř deseti letech odposlouchávaly a hackovaly komunikaci úředníků Mezinárodního trestního soudu, včetně jeho bývalé hlavní prokurátorky, ve snaze zabránit vyšetřování možných izraelských válečných zločinů na palestinských územích. Tvrdí to britský deník The Guardian s odkazem na investigativní vyšetřování, které vedl spolu s izraelským serverem Local Call a izraelsko-palestinským serverem +972Magazine.
Mluvčí izraelského premiéra prohlásil, že tvrzení je plné "nepravdivých a nepodložených obvinění", která mají "ublížit státu Izrael". Mluvčí izraelské armády odmítl, že by vojenská rozvědka sledovala soudní úředníky.
Nejméně 36 171 Palestinců bylo zabito a 81 420 bylo zraněno při pokračující vojenské ofenzivě Izraele v Pásmu Gazy. Vyplývá to z dnešních údajů zveřejněných ministerstvem zdravotnictví v Gaze, které kontroluje palestinské hnutí Hamás. Informuje o tom agentura Reuters.
Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce dnes vyzvala k dočasnému příměří a k nepřerušenému přístupu humanitární pomoci do Pásma Gazy, kde miliony lidí čelí stále většímu hladu. Informovala o tom agentura Reuters.
Američany vybudované provizorní molo, přes které se dostává humanitární pomoc do Pásma Gazy, bude kvůli poškození odtaženo do izraelského přístavu Ašdod a tam opraveno. Opravy potrvají více než týden, oznámil dnes Pentagon podle agentur AP a Reuters.
Nejmenovaní američtí představitelé Reuters dříve řekli, že se pravděpodobně kvůli špatnému počasí odlomila část mola.
Situace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy vyvolává vážné obavy a Izrael by zde měl zastavit vojenské operace. Dnes to v braniborském Mesebergu na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Olafem Scholzem prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Se Scholzem vyzvali Izrael, aby respektoval mezinárodní právo a zajistil humanitární pomoc palestinským civilistům.
Nejméně 21 Palestinců, z toho 12 žen, zahynulo a desítky dalších byly dnes zraněny při zřejmě dalších izraelských úderech na stanoviště s vnitřně vysídlenými lidmi západně od Rafáhu. S odkazem na úřady v Pásmu Gazy, kde vládne radikální hnutí Hamás, to uvedla agentura AP.
Radikální skupina Palestinský islámský džihád působící v Pásmu Gazy odvysílala video, na kterém izraelský rukojmí krátce hovoří v hebrejštině. Informovala o tom dnes agentura AFP, podle které na nahrávce ale není nic, co by ji datovalo.
Izraelská armáda prověřuje možnost, že smrt 45 civilistů v uprchlickém táboře nedaleko Rafáhu způsobilo po nedělním izraelském leteckém úderu vznícení munice, kterou měli palestinští bojovníci v blízkosti uskladněnou. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil armádní mluvčí Daniel Hagari.
Po Španělsku uznaly Palestinu jako samostatný stát Irsko a Norsko. Podle norské vlády se Izrael k palestinské otázce nestaví konstruktivně.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Agentura Reuters s odkazem na svědky z místa tvrdí, že izraelské tanky vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy. Izrael se k tomu zatím nevyjádřil.
- Český prezident Petr Pavel uvedl, že Česko by se mělo připojit k těm, kdo usilují o co nejdřívější zastavení konfliktu v Pásmu Gaze.
- Španělsko, Irsko a Norsko schválily uznání palestinského státu.
Obchodní loď plující v Rudém moři u jemenského pobřeží dnes začala nabírat vodu a naklonila se poté, co se stala terčem útoku tří raket. Informovaly tom světové tiskové agentury s odvoláním na britskou agenturu pro námořní bezpečnost Ambrey.
Španělská vláda schválila uznání palestinského státu, označila to za historický krok, cílem je přispět k míru mezi Izraelci a Palestinci, uvedla RTVE.
Izraelské tanky dnes vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters s odkazem na svědky z místa. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila, podle Reuters vydá prohlášení k situaci v oblasti později.
Izraelská armáda by měla rychle a transparentně vyšetřit nedělní izraelský útok na palestinský uprchlický tábor poblíž Rafáhu, který si vyžádal životy desítek Palestinců, uvedl dnes britský ministr zahraničí David Cameron.
Před izraelskou vojenskou ofenzivou ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy za poslední tři týdny uprchl už zhruba milion Palestinců, oznámil dnes Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě.
V dřívější bilanci úřad uváděl, že z města odešlo asi 800 tisíc lidí. Úřad upozornil, že pro evakuované osoby už není nikde bezpečno, jsou vystaveni bombardování, nedostatku potravin, vody a nevhodným životním podmínkám.
Jestli někdo chce, aby byl Hamás poražen na hlavu, jsou to klíčové arabské země, tvrdí poradce premiéra pro národní bezpečnost. Přečtěte si celý rozhovor pro Aktuálně.cz.
Český prezident Petr Pavel na návštěvě Jordánska.
Včera večer jsme do Ammánu přivezli více než tunu humanitární pomoci v podobě kojeneckého mléka v prášku. Dětská výživa bude prostřednictvím Jordánského královského letectva přímo distribuována civilistům v Gaze. pic.twitter.com/cXtmuFlnzO
— Petr Pavel (@prezidentpavel) May 28, 2024
Česko by se mělo připojit k těm, kdo usilují o co nejdřívější zastavení konfliktu v Gaze, je potřeba nalézt dlouhodobé řešení mezi Izraelci a Palestinci. Při návštěvě Jordánska to řekl český prezident Petr Pavel.
Do Ammánu v pondělí večer přivezl více než tunu sušeného kojeneckého mléka, která podle něj pokryje potřebu několika tisíc dětí v Gaze po několik týdnů. Česko podle hlavy státu bude hledat i další cesty, jak pomoci civilistům zasaženým válkou.
Pavel dnes navštívil v Jordánsku dvě nemocnice, v jedné z nich se setkal s českými oftalmology z pražské Ústřední vojenské nemocnice, kteří v zemi působí v rámci zdravotnického programu MEDEVAC.
Více než 16 kilometrů pobřeží Pásma Gazy zaplňují stanové tábory, které se rozrůstají do polí a ulic měst a obcí. Žijí v nich celé rodiny, které izraelská ofenziva vyhnala z oblasti Rafáhu, odkud během posledních tří týdnů uprchly statisíce Palestinců. Otcové shánějí vodu a jídlo, zatímco děti prohrabávají odpadky a sutiny budov a hledají zbytky dřeva nebo lepenky, které by jejich matky použily pro oheň na vaření. Nedaleko stanů mají vykopané díry, které slouží jako toalety, napsala dnes agentura AP.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Humanitární pomoc, která se od neděle dostala z Egypta do Pásma Gazy přes hraniční přechod Kerem Šalom, se kvůli bojům nepodařilo rozdělit mezi Palestince.
- Český prezident Petr Pavel bude v jordánském Ammánu jednat mimo jiné s králem Abdalláhem II. Vládním letounem přivezl také humanitární pomoc pro Pásmo Gazy.
- Unijní ministři zahraničí dali podle Josepa Borrella zelenou k obnovení činnosti mise EU u hraničního přechodu Rafáh z Pásma Gazy do Egypta.
Čína vyzvala k ukončení útoků na civilní lodě v Rudém moři a k bezpečné námořní plavbě v této oblasti. Řekl to dnes čínský ministr zahraničí Wang I při setkání se svým jemenským protějškem v Pekingu. Šéf čínské diplomacie také uvedl, že Čína je připravena nadále hrát v této záležitosti konstruktivní roli.
Na nákladní lodě v oblasti Rudého moře i Adenského zálivu útočí už od listopadu jemenští povstalci Húsíové, kteří tak dle svých slov činí v solidaritě s Palestinci ve válce proti Izraeli v Pásmu Gazy.
Český prezident Petr Pavel dnes večer přistál v jordánském Ammánu, kde bude v dalších dnech jednat mimo jiné s králem Abdalláhem II. Vládním letounem přivezl také humanitární pomoc v podobě jedné tuny kojeneckého mléka v prášku, kterou jordánská strana následně distribuuje civilistům v Pásmu Gazy.
Humanitární pomoc, která se od neděle dostala z Egypta do Pásma Gazy přes hraniční přechod Kerem Šalom, se nepodařilo rozdělit mezi Palestince. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na své nejmenované zdroje. Mohou za to podle ní boje, které svádí v oblasti Izrael a palestinské hnutí Hamás.
Několik propalestinských aktivistů vpodvečer narušilo autogramiádu premiéra k jeho nové knize, kvůli křiku musel Fiala přerušit svoje vystoupení.
Přerušená autogramiáda Petra Fialy. Mezi účastníky se propletla i skupinka protiizraelských demonstrantů. pic.twitter.com/PgQvVoyCDF
— Barbora Doubravová (@BaraDoubravova) May 27, 2024
Spojené státy po izraelském vzdušném úderu v Rafáhu, který zabil desítky Palestinců, vyzvaly Izrael, aby chránil civilisty, píše agentura Reuters.
Írán opět navýšil své zásoby obohaceného uranu, napsala dnes agentura AP s odvoláním na neveřejnou zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii, do níž měla možnost nahlédnout. Od publikace poslední zprávy v únoru Írán své zásoby uranu obohaceného na 60 procent navýšil o 20,6 kilogramu na celkových 142,1 kilogramu, uvedla AP.
Unijní ministři zahraničí dali podle Josepa Borrella zelenou k obnovení činnosti mise EU u hraničního přechodu Rafáh z Pásma Gazy do Egypta. Šéf unijní diplomacie to uvedl na tiskové konferenci po skončení dnešního jednání v Bruselu. Podle českého ministra Jana Lipavského nicméně žádného rozhodnutí o misi dosaženo nebylo a konec dnešní schůzky se rozpadl do "chaotického zmatku".
Izraelský premiér Netanjahu označil nedělní úder poblíž Rafáhu, při kterém zahynulo 45 lidí, za tragický incident, uvádí agentura AFP.
Izrael vyšetřuje úmrtí Palestinců zajatých za války v Pásmu Gazy a také údajné incidenty z vojenského zajateckého tábora, kde podle skupiny pro lidská práva docházelo k nehumánnímu zacházení s palestinskými vězni. Uvedla to dnes podle agentury Reuters hlavní prokurátorka izraelské armády s tím, že vyšetřování začalo celkem v 70 případech.
Při přestřelce s izraelskými silami u hranic s Pásmem Gazy byl dnes zabit egyptský voják. Podle agentury DPA to potvrdil egyptský vojenský mluvčí. Izraelská armáda krátce předtím informovala, že vyšetřuje zprávy střetu mezi izraelskými a egyptskými vojáky nedaleko hraničního přechodu Rafáh, ale nesdělila nic o obětech. Podle DPA jde o první veřejně známý případ zabití egyptského vojáka od začátku války v Pásmu Gazy loni v říjnu.
Izraelská armáda oznámila, že vyšetřuje přestřelku mezi izraelskými a egyptskými vojáky nedaleko hraničního přechodu Rafáh, píše Reuters.
Izraelský ministr bez portfeje Gadi Eisenkot, který je také jako pozorovatel členem izraelského válečného kabinetu, vyzval k dočasnému zastavení izraelské ofenzivy v Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Boje by podle něj měly být přerušeny na tak dlouho, aby se vyjednalo propuštění rukojmích držených radikálně islamistickým palestinským hnutím Hamás. Informoval o tom dnes server The Times of Israel.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell dnes na síti X odsoudil izraelský vzdušný úder v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, při kterém zahynulo 45 lidí a bezmála 250 bylo zraněno.
Italský ministr obrany Guido Crosetto dnes kritizoval izraelské útoky v Pásmu Gazy, při nichž umírají civilisté, a uvedl, že to už není ospravedlnitelné. Podle agentury Reuters jde o jeden z nejkritičtějších výroků italských vládních činitelů na adresu Izraele za jeho ofenzivu v Gaze, která začala loni 7. října po útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael. Italský ministr obrany Crosetto také podle agentury ANSA řekl, že Izrael zasévá nenávist, která ovlivní několik generací.
Izraelské vzdušné údery na palestinský uprchlický tábor poblíž Rafáhu na jihu Pásma Gazy v neděli večer zabily 45 lidí a 249 dalších zranily. V aktuální bilanci obětí to uvedlo ministerstvo zdravotnictví ovládané hnutím Hamás.
Válka v Gaze stála životy nejméně 36 050 Palestinců, uvedly úřady ovládané Hamásem. Nedělní izraelský úder na tábor v Rafáhu podle nich zabil 45 lidí.
Izraelské vzdušné údery na palestinský uprchlický tábor poblíž Rafáhu na jihu Pásma Gazy v neděli večer zabily 40 lidí a 65 dalších zranily. V aktuální bilanci to podle agentury AFP oznámil palestinský úřad civilní obrany v Pásmu Gazy. Ministerstvo zdravotnictví ovládané hnutím Hamás už předtím sdělilo, že mezi mrtvými jsou hlavně ženy a děti a že po úderech vypukl rozsáhlý požár ve stanovém městě vysídlených Palestinců. Izraelská armáda, která původně oznámila, že přesně vedený úder mířil proti vysoce postaveným členům Hamásu, dnes uvedla, že "velmi vážný" incident stále vyšetřuje. Událost vyvolala pobouřené reakce humanitárních organizací a vlnu mezinárodní kritiky.
Izraelské vzdušné údery na palestinský uprchlický tábor poblíž Rafáhu na jihu Pásma Gazy v neděli večer zabily 40 lidí a 65 dalších zranily. V aktuální bilanci to podle agentury AFP oznámil palestinský úřad civilní obrany v Pásmu Gazy.
Izraelské ministerstvo zahraničí dnes zakázalo španělskému konzulátu v Jeruzalémě poskytovat od 1. června služby Palestincům. Na sociální síti X to oznámil izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, který zároveň obvinil španělskou vládu z antisemitismu a z toho, že "podporuje terorismus" hnutí Hamás. Kac také uvedl, že Izrael bude škodit těm, kdo škodí jemu. Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares izraelská obvinění odmítl.
Šéf španělské diplomacie José Manuel Albares se nechal slyšet, že dnes požádá svých 26 kolegů z ostatních zemí EU, aby Mezinárodní soudní dvůr oficiálně podpořili a podnikli kroky k zajištění toho, že bude Izrael respektovat soudní rozhodnutí.
Podobně jako Borell se vyjádřila i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora je podle ní závazné a musí být respektováno.
"Žádný izraelský rukojmí nebude propuštěn, jestliže se bude muset nyní stále více lidí ukrývat ve stanech," uvedla německá ministryně s odkazem na množství lidí, kteří kvůli izraelským útokům museli opustit své domovy. "Mezinárodní humanitární právo platí pro všechny, rovněž pro Izrael a jeho vedení války," dodala Baerbocková.
Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ohledně zastavení vojenské ofenzivy v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy musí být naplněno. Před dnešním jednáním unijních ministrů zahraničí v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Situace na Blízkém východě je jedním z témat, o kterých budou zástupci členských států EU diskutovat. Části jednání se zúčastní také ministři Saúdské Arábie, Egypta, Jordánska, Kataru a Spojených arabských emirátů.
Palestinská samospráva v neděli večer Izrael obvinila, že se jednalo o úmyslný útok na místa, kde se ukrývají vysídlení Palestinci. "Tento krutý masakr izraelských okupačních sil popírá všechny mezinárodní rezoluce o legitimitě," píše se podle AFP v prohlášení samosprávy.
Agentura AP píše, že si nejnovější izraelský letecký útok vyžádal 22 obětí, když zasáhl stany vysídlenců, Reuters informuje s odkazem na Hamásem ovládané ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy o nejméně 35 mrtvých a řadě zraněných. Agentura AFP cituje palestinský Červený půlměsíc, který hovoří o "velkém počtu" mrtvých a zraněných v oblasti, která byla u Rafáhu Izraelci označena jako humanitární zóna.
"Letoun Izraelských obranných sil zasáhl komplex Hamásu v Rafáhu, ve kterém operovali významní teroristé Hamásu. Úder mířil proti legitimním cílům v souladu s mezinárodním právem, za použití přesně naváděné munice a na základě přesných zpravodajských informací, které naznačovaly, že Hamás tuto oblast využívá," uvedla po nedělním útoku izraelská armáda.
"Izraelské obranné síly jsou si vědomy zpráv, které naznačují, že v důsledku úderu a způsobeného požáru vznikly civilní oběti. Incident se prověřuje," cituje Reuters z prohlášení.
Při bojích v Pásmu Gazy od října podle tamních úřadů ovládaných Hamásem zahynulo 35 984 lidí a dalších 80 643 utrpělo zranění.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme vás u nové online reportáže k dění na Blízkém východě. Všechny starší informace najdete zde.
Právě se děje
ŽIVĚ
Slovensko - Belgie 1:0. Mohlo to být o dva góly, favorita drží skvělý zákrok brankáře
Rusové "experimentují". Na bombardovaném Krymu rozmístili novou nevyzkoušenou zbraň
Při výbuchu munice v Libavé zemřel jeden voják, Černochová vyloučila sabotáž
Nejsme takovýhle velký outsider, myslí si Souček. A vzývá Poborského lob
