Našli jsme 100 miliard, kvůli nimž vám Nečas vezme víc

Petr Holub
20. 4. 2012 6:00
Úspory jsou nezbytné, vláda v nejdražších zbytečných projektech utopila 100 miliard
I tenhle tunel jménem Blanka zvyšuje daně.
I tenhle tunel jménem Blanka zvyšuje daně. | Foto: Jan Langer

Praha - Škrty a zvyšování daní, které ohlásila vládní koalice, mají vynést v roce 2014 téměř 100 miliard korun. Úspory, které zaplatí především střední třída a důchodci, jsou nezbytné.

Vláda nepostupovala rozvážně při investicích a při patnácti nejdražších zbytečných projektech vytvořila schodek v roční výši sto miliard.

Výnosy z nich přitom zpravidla inkasují velké zahraniční firmy, případně tuzemští podnikatelé usazení v daňových rájích.

Náš soupis postupuje po jednotlivých oblastech, celkový přehled v číslech najdete na konci celého článku.

Hlavním příjemcem státních peněz se stanou banky, až jim stát začne posílat dvacet miliard...
Hlavním příjemcem státních peněz se stanou banky, až jim stát začne posílat dvacet miliard... | Foto: Jan Langer

Třetinu bankám

Aktuálně.cz do svého přehledu zařadilo pouze sporné investice nad deset miliard korun z posledních tří let, případně každoroční závazky překračující pět miliard.

Hlavním příjemcem státních peněz se stanou banky, až jim stát začne v příštím roce posílat dvacet miliard korun na druhý penzijní pilíř. V příštích desetiletích přitom nebudou vyplácet žádné penze.

Už dnes přitom fondy inkasují 15 miliard v rámci třetího pilíře penzijního připojištění. Do této částky započítává expert na důchodové systémy Jaroslav Vostatek státní příspěvek a daňové úlevy pro daňové poplatníky, kteří spoří, i pro jejich zaměstnavatele. „Státní příspěvek tvoří čtvrtinu z celkového vkladu. Na celém světě jsou k tomu nejblíže Rakušané s osmi a půl procenty," upozorňuje Vostatek.

Majiteli penzijních fondů jsou vesměs zahraniční banky s výjimkou České pojišťovny nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Ten ovšem mateřskou firmu pojišťovny CZI Holdings N.V. registroval v Holandsku.

Přehledně v tabulce, pod ní článek pokračuje

ČEZ si to může dovolit, ceny energií rostou největším tempem v Evropě....
ČEZ si to může dovolit, ceny energií rostou největším tempem v Evropě.... | Foto: Ludvík Hradilek

Ztracený zisk z drahé elektřiny

V roce 2009 začal ČEZ se stavbou elektrárny Ledvice za 36 miliard. Investice přinesla nulový užitek. Spuštění se plánovalo letos, ČEZ zatím připouští odklad o dva roky. Čeká, ač francouzská, firma Alstom dodá vysokotlaký kotel, který se ještě nikde na světě nepodařilo zprovoznit.

Stejně málo výnosná zatím byla padesátimiliardová investice ČEZ do balkánských energetik.

Státní energetický gigant si to mohl dovolit, protože ceny energií pro podniky a domácnosti rostou v Česku největším tempem v Evropě.

Tuzemská vláda nechtěla využít zisky k efektivnějším investicím, anebo ke snížení cen elektřiny pro rodiny a malé podniky po vzoru Francie. Místo toho předala ČEZ a dalším energetickým firmám zdarma emisní povolenky za 50 miliard korun.

Zisky společnosti ČEZ nekončí jenom na Balkáně. Například téměř dvě miliardy ročně dostává za servis jaderných elektráren maďarská firma I&C Energo. Předražený mezisklad vyhořelého paliva v Temelíně za miliardu a půl postavila kyperská CEEI.

Nizozemští majitelé Škody Power získali zakázky na dodávku turbin pro čtyři nové elektrárny a smlouvy s ČEZ zúročili prodejem celé firmy do Koreje za osm miliard. Ve všech zmíněných případech neproběhly transparentní veřejné soutěže.

Další energetické miliardy inkasuje firma Egem s kyperským majitelem, která v roce 2010 získala v málo transparentních soutěžích státní firmy ČEPS dvě třetiny zakázek na stavbu elektrického vedení. Zbytek mezi sebou rozdělili její subdodavatelé ASE a SAG. ČEPS plánuje v příštích dvanácti letech investice nejméně za 60 miliard.

Synonymem neefektivního plýtvání se staly dopravní stavby...
Synonymem neefektivního plýtvání se staly dopravní stavby... | Foto: Karel Toman

Zdražení v dopravě

Synonymem neefektivního plýtvání se staly dopravní stavby, kde se prakticky všechny zakázky přidělují pěti velkým firmám z Francie, Rakouska, Švédska, Španělska a Slovenska.

Důležitý krok ke zvýšení cen podnikl v roce 2009 ministr dopravy Aleš Řebíček, který zdražil třicet plánovaných silničních staveb o 38 miliard. Rok poté jeho nástupce Gustáv Slamečka připustil zdražení dvou železničních koridorů o 18 miliard. Podle zprávy NKÚ přitom byly stavby neekonomické ještě předtím, když chtěl stát za koridory zaplatit 117 miliard.

Ministři mimořádně zvýšili dotace Českým drahám. Řebíček sehnal v roce 2009 mimořádnou dotaci 12 miliard, Slamečka o rok později podepsal smlouvu, podle níž stát a kraje budou ročně drahám platit 13 miliard za udržení osobní dopravy. Zpráva NKÚ upozornila, že vláda svými kroky obešla zákony a překročila své pravomoci.

Dráhy peníze využívají k miliardovým nákupům. Například jen v roce 2009 inkasovala přes deset miliard Škoda Transportation, jejíž majitelé se tehdy skrývali v Nizozemsku. Zatím poslední velkou akvizicí je loňský nákup patnácti souprav Railjet od rakouského Siemensu za šest miliard. Dráhy dosud nemají jasno, kam budou nové vlaky jezdit a jak se investice vrátí. U zmíněných nákupů proběhly veřejné soutěže, vždy však s jediným účastníkem.

Nákup materiálu je symbolem předražených zakázek ve zdravotnictví...
Nákup materiálu je symbolem předražených zakázek ve zdravotnictví... | Foto: Ludvík Hradilek

Zdravotnictví bez kontroly

Manažeři nemocnice IKEM nerozporovali informace Aktuálně.cz, podle kterých si obchodní firma Kardio Port účtuje při dodávkách zdravotnického materiálu stoprocentní marži. Kam výnosy v řádu stovek milionů ročně mizí, nejde zjistit, protože Kardio Port má akcie na doručitele.

Případ materiálů pro IKEM nemusí být výjimečný, jak svědčí postoj Všeobecné zdravotní pojišťovny. Proti předraženým nákupům nezasáhla, i když jí to nařizuje zákon. Nejde tak vyloučit, že se ročně ztrácí až polovina ze 17 miliard, které nemocnice za materiál utratí.

Nákup materiálu je symbolem předražených zakázek ve zdravotnictví. Stejně radikálně ovšem resortu pustila žilou VZP, která v roce 2008 zvýšila své dotace nemocnicím o pět miliard. Dodnes nevysvětlila důvod, i když zmíněné pětimiliardové navýšení tvoří většinu každoročního zdravotnického deficitu.

Bilance se může během několika měsíců dramaticky zhoršit...
Bilance se může během několika měsíců dramaticky zhoršit... | Foto: Reuters

Brusel nezaplatí. Ale kolik?

Neuvážené investice dnes stojí občany nejméně sto miliard ročně, bilance se však může během několika měsíců dramaticky zhoršit. Do konce roku se pravděpodobně rozhodne, jakou část dotací na období 2007-2013 neproplatí Česku Evropská komise.

Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský už informoval vládu, že Brusel určitě neproplatí projekty za 33 miliard korun. Nejdražším výpadkem se zatím stala dálnice D8 přes České středohoří, na kterou Brusel původně slíbil sedm miliard. Nebude proplacen čtyřmiliardový program podpory malým podnikatelům Záruka, kterou špatně zúřadovalo ministerstvo průmyslu, ani miliarda na slavný zdvihací most v Kolíně.

Brzy bude jasné, o kolik Česko přijde kontrolou Regionálního operačního programu Severozápad. Zmanipulovaná půlmiliardová zakázka nemocničního holdingu Krajská zdravotní přiměla Evropskou komisi, aby do Ústeckého a Karlovarského kraje poslala audit. Jeho výsledky budou známy nejpozději v květnu.

V krajích, kde evropské dotace inkasují stavební a hoteliérské firmy s akciemi na doručitele a s kontakty na místní politiky, hrozí nejpřísnější trest, totiž plošné škrty dotací. Při snížení o polovinu přijde Česko o 11 miliard.

A nakonec ztracené investice celkovém přehledu

Názory Aktuálně.cz

Názory - co vy na to?

Sledujte nás na:

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy