Paramilitární organizace Českoslovenští vojáci v záloze za mír vystupuje s mottem "Jsme ve válce! Nepřátelé nejsou ruští vojáci, ale naši politici". Ve zprávách o extremismu ji opakovaně zmiňuje ministerstvo vnitra, před obdobnými skupinami zase varuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Spolek se důrazně vymezuje proti působení Česka v západních strukturách, především NATO, a jejich příznivce označuje za vlastizrádce.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) spustila zatýkací zátah ráno 21. dubna loňského roku, zadržela mimo jiné předsedu spolku a někdejšího příslušníka české armády Ivana Kratochvíla, bývalého profesionálního vojáka Miloše Ouřeckého či pravoslavného kněze Přemysla Hadravu. Podle policie se podíleli na tom, aby se spolek zapojil do bojů za proruské separatisty na východě Ukrajiny.
Trojice jmenovaných skončila ve vazbě. Soud je poslal za mříže z obavy, že by vzhledem k hrozbě vysokého trestu mohli uprchnout ze země nebo se skrývat. Současně tím chtěl předejít ovlivňovaní svědků z jejich strany. Jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, vyšetřování vstupuje do konečné fáze.
Vyšetřování do konce února
"Je předpoklad, že vyšetřování bude skončeno ke konci února," sdělil Aktuálně.cz dozorový žalobce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Kratochvíl, Ouřecký a Hadrava už jsou podle zjištění Aktuálně.cz na svobodě. Dva z nich byli propuštěni vloni v červnu a v listopadu. "K propuštění poslední stíhané osoby z vazby došlo v prosinci na základě rozhodnutí soudu," dodal žalobce.
Jak dříve upozornil Český rozhlas, NCOZ stíhá také náčelnici štábu spolku Andreu Krulišovou a podporovatele spolku Vladimíra Štádlera. Policie členy skupiny obvinila z teroristického útoku, financování terorismu a podpory terorismu. Jejich pomoc směřovala k proruským separatistům v samozvané Doněcké lidové republice, přičemž její bojovníky považuje české trestní právo za teroristickou organizaci.
"V případě odsouzení za trestný čin teroristického útoku je horní hranice trestní sazby 20 let, u trestného činu financování terorismu je horní hranice trestní sazby 12 let a u trestného činu podpory a propagace terorismu je horní hranice trestní sazby 15 let," uvedl státní zástupce Bílý. Policie stíhá i samotný spolek coby právnickou osobu. Všichni vinu odmítají.
Na frontě v Donbasu
Lídr spolku Kratochvíl a kněz Hadrava se měli podílet na tom, aby zajistili Ouřeckému kontakt s proruskými povstalci. Ouřecký se k jejich jednotkám na několik měsíců připojil v červenci 2017. Tam se mimo jiné sešel s dalším českým bojovníkem Jiřím Urbánkem, kterého policie obvinila zvlášť už dříve. Spolek si od Ouřeckého sliboval, že nabyté válečné zkušenosti využije v České republice.
"Miloš Ouřecký po svém návratu do České republiky měl původně dle udělených instrukcí v těchto dovednostech cvičit další osoby z řad organizované skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír tak, aby jich tyto osoby mohly využít v rámci případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice," citoval Český rozhlas z usnesení o zahájení trestního stíhání.
Z financování terorismu se zodpovídá šéf spolku Kratochvíl, kněz Hadrava a senior Štádler, proruským bojovníkům měli podle policie v uplynulých letech poslat minimálně 140 tisíc korun. Krulišová je obviněna z propagace a podpory terorismu. V minulosti měla politické ambice, roku 2014 neúspěšně kandidovala na radnici Prahy 8 za Svobodné. O tři roky později se nedostala za hnutí Blok proti islámu do sněmovny.
Ve zprávách vnitra a BIS
Spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír vznikl v dubnu 2016. Ve stanovách přitom bojové ambice nedeklaroval, jeho členové se měli věnovat zájmové aktivitě jako sběru staré vojenské techniky, přednáškám či sportovnímu tréninku. "Účelem spolku je zvyšovat vzdělanost v oblasti civilní obrany. Výchova k vlastenectví, zachovávání evropských hodnot a demokratických principů ve společností," stojí ve stanovách.
Spolek je aktivní na sociální síti Facebook, kde na svém profilu sdružuje na 1600 příznivců. Příspěvky ve skupině jsou agresivní vůči NATO a Evropské unii. Jak upozornil analytik Roman Máca, na profilu spolku vystupovali coby diskutéři také exposlanec Lubomír Volný, jenž byl zvolen za SPD Tomia Okamury, a bývalý šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD), který poslancem zůstal.
"Domobranecké skupiny, tedy zejména Českoslovenští vojáci v záloze za mír, Národní domobrana a Zemská domobrana dlouhodobě vyjadřují podporu Ruské federaci, zejména pak v rámci sporů s Ukrajinou. Někteří jejich členové jsou zastánci a šiřiteli různých konspiračních teorií," uvedlo například ministerstvo nitra ve zprávě o extremismu za rok 2019.
Aktivity skupin, jako jsou Českoslovenští vojáci v záloze za mír, monitoruje i Bezpečnostní informační služba. "Patrně nejproblematičtější bezpečnostní aspekt vyplývající z působení paramilitárních (…) skupin spočíval v jejich proruské orientaci, kvůli které přetrvávalo riziko, že by mohly být zneužity k šíření proruské propagandy, k (…) destabilizaci bezpečnostní situace v České republice či k prosazování cílů politiky ruského prezidenta Vladimira Putina," napsala BIS ve zprávě z roku 2017.
