Šéf české diplomacie se také poprvé vyjadřuje k pravděpodobnému zapojení severokorejských vojáků po boku ruských okupantů v bojích na Ukrajině, o kterých mluví jihokorejské tajné služby i americký ministr obrany. "Pokud by se to potvrdilo, pak válka na Ukrajině nabývá určitého civilizačního rozměru," upozorňuje Lipavský a hodnotí i izraelskou operaci v Pásmu Gazy nebo vzpomíná na nejpernější momenty své kariéry ministra.
Mluvíme spolu ve více než deseti kilometrech kdesi nad Kazachstánem. Neříkáte si někdy, že jste v letadle víc než doma?
Hodně cestuju, je to náročné jak na organizaci osobních záležitostí, tak na zdraví. Člověk se tomu musí umět přizpůsobit. Na druhou stranu, bez cestování moje práce dělat nejde. Program se snažím skládat tak, aby byl čas vždycky maximálně využitý.
Když se řešilo vaše setrvání ve funkci, vy i premiér Petr Fiala jste zdůrazňovali, že zahraniční politika potřebuje kontinuitu, a proto byste měl zůstat. Je ale na zahraničních cestách vůbec čas navázat přátelské vztahy s vašimi protějšky?
S některými ministry, když se s nimi potkáte poněkolikáté, to možné je. Jindy je to prostě profesionální jednání, ale zároveň platí, že pokud s někým jednáte dvakrát třikrát, potom se vám třeba některá složitější témata řeší lépe, když si třeba voláte nebo píšete. Osobní vztahy jsou určitě důležité a myslím, že za tři roky jsem si vytvořil poměrně slušnou síť. Ale nestojí to jen na tom.
S kým jste si vytvořil osobní vztah nad rámec pracovních záležitostí?
Velmi přátelské vztahy mám s rakouským ministrem zahraničí Alexanderem Schallenbergem. To je jedno jméno, které mohu rovnou říct.
Po vašem nedávném odchodu od Pirátů jste skoro po deseti letech nestraník. Když jste odcházel, cítil jste smutek, nostalgii?
Nebylo to jednoduché, ale já nedokážu přes noc otočit a začít říkat, že to, co jsem poslední tři roky dělal, bylo špatně. Rozumím tomu, jak se moji bývalí kolegové zachovali, nicméně si nemyslím, že to byl správný krok. S touto politikou jsem se nedokázal ztotožnit.
Následně mě čtyři předsedové vládních stran požádali, abych ve funkci ministra zahraničních věcí pokračoval jako nestraník, na což jsem odpověděl kladně. Velice si toho vážím. Mám čisté svědomí, pro pirátskou stranu jsem toho odpracoval opravdu mnoho. Zároveň jsem vnímal určité problémy, snažil se stranu v posledních letech proměnit, ale to už je záležitost, která pro mě patří do minulosti.
Jste s piráty dál v kontaktu?
Opravdu sporadicky. Spíš ne.
Máte pochopení pro to, když o vás říkají, že jste zrádce?
Víte co, to záleží na každém, jak se s tím vyrovná.
Ale připouštíte, že takové výrazy směrem k vám v pirátské straně padají?
Já to nesleduji, takže nevím. Samozřejmě, na sociálních sítích se objevuje všechno možné. Jsme dospělí lidé, já jsem udělal nějaké rozhodnutí, protože jsem se nedokázal ztotožnit s krokem, kteří moji kolegové udělali a jakým způsobem ho udělali.
Čili poslední kapkou byla tisková konference špiček Pirátů, na které útočily na premiéra Fialu a ODS?
Ano.
Kampaň za miliardu od Zemana
Jsou to tři roky, kdy vám bývalý prezident Miloš Zeman na schůzce v Lánech řekl, že vás odmítá jmenovat ministrem zahraničí Fialovy vlády. I když jste se jím nakonec stal, byla to nejpernější chvíle, kterou jste v souvislosti s funkcí zažil?
Myslím, že ne. Daleko těžší chvíle přišly v době ruského útoku na Ukrajinu, kdy jsme museli rozhodovat o evakuaci našich zastupitelských úřadů, nebo v den, kdy teroristé z Hamásu zaútočili na Izrael. Setkání s prezidentem Zemanem, které zmiňujete, určitě patří k zajímavým momentům mé profesní kariéry. Jako celek to byla velká škola, ale ve výsledku to asi nebyly ty nejzávažnější okamžiky, které jsem prožíval.
Ale sám jste popisoval, že vám to zkomplikovalo situaci, protože jste měl málo času se na ministrování připravit.
Ano, byla to velká komplikace, protože nebylo vůbec jasné, jestli se stanu ministrem. Takže jakékoliv přípravy, včetně oslovování možných budoucích spolupracovníků, byly téměř nemožné. Měl jsem potom jen týden na to, abych se na funkci připravil, což je poměrně krátká doba na takto složitý resort.
Následně jste zmiňoval, že vám Miloš Zeman udělal "kampaň za miliardu", protože vás propíral v médiích.
Je to tak.
Máte mu to za zlé?
Nemám mu to za zlé, jinak bych to neřekl. Bavím se tím. Jen jsem to utrousil jako uštěpačnou poznámku, že jeho snaha byla ve skutečnosti kontraproduktivní.
V salonku vládního speciálu
Dvě pohodlná křesla a rozkládací pohovka laděné do zlaté barvy. Rozhovor s šéfem české diplomacie pro Aktuálně.cz vzniká netradičně ve vzduchu, v salonku vládního speciálu. Komfortu upraveného airbusu kromě českých ústavních činitelů využil třeba ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který tímto armádním letounem v doprovodu stíhaček loni v červenci přicestoval na návštěvu Prahy.
Lipavský, který je v zahraničí několik dní v týdnu, zrovna míří na návštěvu Kazachstánu a Uzbekistánu. A právě válka na Ukrajině a zdejší vliv Ruska byl jedním z témat, o nichž hovořil se svými protějšky. "Budu prezentovat, jakým způsobem nás ruská agrese na Ukrajině ohrožuje a zároveň se pokusím navnímat, co můžeme udělat pro to, aby se tyto země mohly více vymanit z vlivu, pod kterým objektivně jsou a nechtějí být," avizuje na palubě.
Měsíc po odchodu Pirátů z vlády, kdy nakonec ve funkci zůstal jako nestraník, a rok před parlamentními volbami Lipavský ještě neví, zda bude kandidovat a případně za koho. "Všechny tyto otázky jsou v tuto chvíli ještě předčasné," vzkazuje.
Civilizační rozměr války na Ukrajině
V těchto dnech může na Ukrajině začít v podstatě nová fáze ruské invaze. Jihokorejské tajné služby otevřeně hovoří o tom, že se do bojů po boku Rusů chystá až dvanáct tisíc vojáků KLDR. Jaká by na to měla být reakce Západu, potažmo Česka?
Zpráv o zapojení severokorejských vojáků máme relativně málo a na spolehlivější informace si ještě musíme počkat. Nicméně už dnes víme, že Severní Korea ve velkém množství dodává munici ruské armádě. To samé Írán.
Pokud by se opravdu potvrdilo systematické zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska (ministr obrany USA Lloyd Austin ve středu po rozhovoru s Janem Lipavským oznámil, že KLDR skutečně vyslala vojáky do Ruska, aby se zapojili do bojů proti Ukrajině - pozn. red.), tak mám pocit, že to nabývá určitého civilizačního rozměru, kdy dvě mimoevropské země výrazným způsobem podporují ruské válečné snažení proti Ukrajině a naší evropské bezpečnosti. Měli bychom podniknout příslušné kroky.
Jaké? Severní Korea má v Česku stále diplomatické zastoupení a velvyslance.
To není o diplomatickém zastoupení, ale o tom, že Ukrajina dostane potřebnou pomoc, aby se takovému útoku dokázala bránit.
A je vůbec něco, co Západ může Ukrajincům dát, aby situaci na bojišti zvrátili? Na frontě Rusové dál tlačí.
Byl to český premiér s nizozemským protějškem a dánskou předsedkyní vlády, kteří minulý týden na Evropské radě prezentovali výzvu do příštího roku, že je potřeba opět hledat zdroje na munici pro Ukrajinu. To jsou konkrétní věci, které musíme dělat. Pokud se zpráva o zapojení severokorejských vojáků jednoznačně potvrdí, bude to vyžadovat tlak na další zdroje od západního společenství.
Na severokorejský režim jsou roky uvaleny sankce. Existují nějaké další páky, které by Kim Čong-una donutily k tomu, aby vojáky za Rusko nenasazoval?
O přímých pákách na severokorejský režim, který se izoluje od celého světa, nevím.
Nezapomínejme, že Hamás stále drží rukojmí
Izraelská armáda v Pásmu Gazy minulý týden zabila šéfa Hamásu Jahjá Sinvára. Může to po roce bojů napomoct mírovému procesu?
Snaha o dosažení míru v Gaze je natolik složitá záležitost, že nevím, jestli smrt šéfa Hamásu může přispět k tomu, že se některé věci odblokují. Viděli jsme řadu iniciativ a dohod, ale zatím žádná z nich nevedla k úspěšnému cíli. Česko je podporuje a podpořilo i poslední pokus amerického prezidenta Joea Bidena a dalších významných hráčů na Blízkém východě o mírové urovnání. Co bude dalším impulzem k tomu, aby nastal klid zbraní, opravdu nevím.
Izraelská vojenská operace v Gaze čelí velké mezinárodní kritice, nedávno se k tomu přidal i vpád do Libanonu proti Hizballáhu. Česká diplomacie v této debatě stojí velmi na straně židovského státu. Řekl jste si někdy za tu dobu "to je moc, tohle už Izrael přehání"?
V první řadě bych chtěl říct, že Česko stojí na straně mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva. V tomto duchu vystupujeme na všech fórech, ať už je to Evropská unie, nebo třeba OSN. Když se ptáte zcela konkrétně… Takových příkladů najdeme poměrně dost. Z hlavy si teď vybavím nešťastný případ střelby na humanitární konvoj, ale ten i izraelská strana sama následně vyšetřovala.
Naše politika je v tomto jasná a dlouhodobě čitelná - staví na právu Izraele na sebeobranu. Nezapomínejme, že Hamás někde v tunelech pod Gazou stále drží rukojmí. Izraelská strana dává pravidelně jasně najevo, že válka může skončit, až budou propuštěni.
Řešil jste intenzitu izraelských úderů v Gaze prostřednictvím svých podřízených nebo kolegů v Černínském paláci s izraelskou velvyslankyní?
S izraelskou velvyslankyní se potkávám spíše na společenských akcích.
K předvolání velvyslankyně tedy v souvislosti s tímto nedošlo?
Nevybavuji si, že bychom v poslední době museli předvolávat izraelskou velvyslankyni. Předvoláváme velvyslance jiných zemí, se kterými nemáme diplomatický dialog na jiných úrovních.
V září jsme na Aktuálně.cz psali, že do Česka je pozván izraelský ministr obrany Joav Galant, na kterého žalobce mezinárodního soudu v Haagu navrhuje vydat zatykač. Pokud by byl vydán a politik dorazil do Prahy, museli bychom ho zatknout. Doporučil byste ministryni obrany Janě Černochové, aby pozvánku korigovala?
Zaprvé, nebudu veřejně spekulovat o věci, která ještě není hotová, protože zatykač nebyl vydán, zatím je to pouze předběžné řízení. A zadruhé, s paní ministryní se bavíme napřímo, takže si nebudeme vyměňovat vzkazy přes média.
A myslíte si, že pozvánka pro ministra Galanta je správná?
To je otázka na paní ministryni, aby zvážila, koho ze svých protějšků chce pozvat.
Kdyby byl zatykač vydán, bylo by vhodné, aby ministr do Česka přijel?
To je spekulativní rovina, o které nemá smysl se bavit veřejně.
Ale může nastat brzy, klidně během týdnů nebo měsíců.
Jak jsem řekl, je to spekulativní a nemá smysl to veřejně rozebírat.
