Děti týrají staré rodiče. Zneužití zažilo 183 tisíc seniorů

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
28. 4. 2015 5:30
Jde přitom o vrcholek ledovce, ve skutečnosti může být teroru mnohem více. Poslanci proto chystají nové zákony, podle kterých by se násilí na seniorech trestalo přísněji - podobně jako u dětí.
Foto: Thinkstock

Praha - Příklad jako vystřižený z učebnice: k osmdesátiletému seniorovi se po letech nastěhoval syn. V práci se mu totiž nedařilo, navíc se rozvedl a neměl kam jít. Starému otci nasliboval, že mu alespoň pomůže s domácností. Jenže nepomohl. Naopak.

Seniorovi začaly chybět peníze. Nejprve mu je syn bral potají, později dokonce otevřeně a násilím.

"Nechtěl-li starý pán schovávat před sousedy modřiny, musel synovi vydat celý důchod," popsala jeden z typických případů policejní psycholožka Ludmila Čírtková. O pomoc muž požádal až v okamžiku, kdy peníze došly úplně a rodině hrozilo, že skončí pod mostem.

Podobných případů jsou podle odborníků desítky tisíc. "Například podle posledních studií Evropské unie je domácím násilím ohroženo až deset procent důchodců starších 65 let," varuje Čírtková.

V Česku je to 183 tisíc lidí. Nejčastěji seniory ohrožují právě potomci, kteří si neporadili s vlastním životem.

Vrcholek ledovce

Ještě horší statistiku uvádí občanské sdružení Život 90. Podle šéfa organizace Jana Lormana má zkušenost s týráním, zanedbáváním nebo omezováním osobní svobody dokonce pětina seniorské populace nad 60 let.

"Toto číslo navíc nebude definitivní, jde jen o vrcholek ledovce," domnívá se Lorman. Většina případů se totiž podle něj na světlo nedostane. "Skryto zůstane kolem 85 procent případů," odhaduje.

U každého druhého případu je totiž agresorem rodina - děti, nebo vnoučata. "Tento problém má často ekonomické příčiny či nevyřešené křivdy z minulých let," odhaluje smutnou skutečnost Lorman.

Jenže senior se rodinu zdráhá nahlásit. Stydí se za to, že při výchově dětí selhal. Další důchodci se zase domnívají, že si ubližování zaslouží, protože jsou staří a zbyteční.

Týrání seniorů

Krizová telefonní linka Život 90

  • Od roku 2004 využilo služeb 144 211 seniorů.
  • Jen během loňska zavolalo 13 241 lidí.
  • Senioři si stěžují na fyzické a psychické týrání, ekonomické násilí, sexuální zneužívání nebo kombinaci těchto problémů.

 Nejčastější pachatelé

  • Dcera, syn či vnouče - 66 % 
  • Partner seniora - 18 % 
  • Jiná pečující osoba - 11 % 
  • Personál nemocnice či sociálního zařízení - 1 %

Statistika policie

  • V loňském roce policie vyšetřovala asi 4 tisíce trestných činů spáchaných na seniorech.

(Zdroj: Život 90, Policie ČR a Policejní akademie ČR)

"Další problém tkví v tom, že senioři nevěří policii. Když týrání nahlásí, policie je nejprve pošle na lékařské vyšetření, čímž rovnou zpochybní jejich tvrzení," vysvětluje další důvody, proč zůstane řada případů neprokázaná, Jitka Hoplíčková z Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory.

Pomoct může změna zákona

Organizace Život 90 proto zřídila krizovou telefonní linku, na kterou se mohou zoufalí senioři obrátit. Jen během loňského roku jí využilo 13 241 lidí, to je o šest procent víc než v předchozím roce. Dokonce 258 seniorů kvůli své situaci uvažovalo o sebevraždě.

Odborníci seniorům zprostředkují kontakt se sociálním úřadem, právní poradnou nebo psychologem. "V dalších případech pomohou oddělit seniora od agresora, tedy přestěhovat ho do domova důchodců. Jenže to není řešení, které uvítá každý senior," doplňuje Lorman. Pro důchodce to totiž znamená vytržení z důvěrně známého prostředí, což je pro řadu lidí ve vysokém věku nepřijatelné.

Problematikou seniorů už se začali zabývat také zákonodárci. Seniorky a senioři, kteří se stali obětí trestných činů - tedy i týrání či zneužívání - by navíc měli v budoucnu získat větší legislativní ochranu. Odborníci doporučují změnu zákonů tak, aby starší lidé patřili mezi zvlášť zranitelné osoby - podobně jako děti.

Automaticky tvrdší trest

"Ze seniorů by se stala specifická kategorie. Soudy by musely k pachatelům, kteří spáchali trestný čin vůči seniorům, přistupovat automaticky přísněji," popisuje představu zákonodárců soudce Tomáš Durdík.

Česko by se přitom mohlo inspirovat dvěma různými modely – slovenským a francouzským. Na Slovensku se k vyššímu trestu u deliktů spáchaných na seniorech sahá v každém případě, ve Francii je seniorský věk jenom jedním z hodnocených kritérií. "Přísnější trest soudy udělují jen u vybraných trestných činů, senior musí být navíc ještě nějak hendikepován – například tím, že není mobilní," řekl Durdík.

Senioři v těchto zemích také dostávají informace o svém případu ve srozumitelnější podobě a mohou vypovídat v upravených místnostech oddělených od pachatele a jeho advokáta. Senioři mohou mít také státem garantovanou bezplatnou pomoc zmocněnce v trestním řízení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
Další zprávy