Praha - Radnice v Třebíči využívá tři čtvrtiny ze své pětistovky bytů k sociálnímu bydlení. Do budoucna jí však ani tahle štědrá kvóta nemusí stačit.
Vláda totiž chystá nový zákon, podle kterého by obce musely zajistit bydlení potřebným. Koncepce označuje za cílovou skupinu seniory, zdravotně postižené, děti opouštějící dětský domov nebo rodiny s dětmi, které za bydlení utratí více než 40 procent svých příjmů. Zatím nejsou jasná konkrétní kritéria, podle kterých budou obce byty přidělovat.
Sociální bydlení
- Podle vládní koncepce se sociálním bydlením rozumí byty v obecních stavbách nebo v domech soukromníků či neziskovek, se kterými obec uzavře smlouvu o zajištění sociálního bydlení.
- Byty by se neměly nijak lišit od běžného bydlení. Smlouva s nájemníky se bude uzavírat na dobu dvou let s možností prodloužení pro případ, že se jejich finanční situace výrazně nezlepší.
- Nájemné, které budou obyvatelé bytu platit primárně ze sociálních dávek, bude mít pevnou hranici. V případě soukromých vlastníků se nájem nebude lišit od cen v místě obvyklých.
- Sociální byty jsou určené lidem bez bydlení nebo těm, kteří za něj vydají víc než 40 procent příjmu. Koncepce cílí na seniory, zdravotně postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí nebo děti opouštějící dětské domovy.
Už teď je ale jasné, že zákon městům a obcím výrazně zkomplikuje život. Starostové by podle návrhu museli povinně vyčlenit pro chudé lidi pět procent z úplně všech bytů na svém území. Kde tolik bytů vezmou, je na nich.
V Třebíči se sedmatřiceti tisíci obyvateli, kde je šestnáct tisíc bytů, by to například znamenalo, že by na sociální bydlení bylo potřeba 800 bytů. Třebíč by tudíž k současné pětistovce musela nechat ještě dalších tři sta přistavět.
"Pro naše město by to byl problém, protože vlastníme 510 bytů. Ty všechny by musely být v tomto režimu, plus dalších tři sta bytů bychom museli postavit, abychom splnili tu navrhovanou pětiprocentní kvótu z počtu bytů celkem," potvrdila mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.
Někde jsou na tom ještě hůře. Třeba v Lounech je podle údajů sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 celkem 8 600 bytů, obec jich ale vlastní jen 87. "Splnění zákonem stanovené kvóty by byl, tak jako pro mnohá jiná města, problém," potvrdila Ingrid Juklová z lounského odboru správy majetku s tím, že výstavbu nových bytů město momentálně neplánuje.
V podobné situaci je dnes většina obcí a měst, protože od 90. let se bytů hromadně zbavovaly v privatizacích. Nová vládní koncepce na tento trend minulých let sice pamatuje a navrhuje alternativy, u spousty starostů ale asi narazí.
"Návrh zákona o sociálním bydlení počítá i s variantou, že obec může obecní fond zajistit nejen vlastním bytovým fondem, ale i pronájmem bytů od soukromých vlastníků. To si ale nedokážeme v praxi bezproblémově představit," uvedla mluvčí Jindřichova Hradce Karolína Průšová.
Další možností je pronájem od církví nebo výstavba nového bydlení. S financováním obcím pomůže stát. Ovšem aby za pár let komunální politici byty zase nerozprodávali, dostanou dotace s podmínkou, že postavené bydlení bude navždycky sloužit sociálně slabým.
Podle Pavla Hassmana z realitní kanceláře Remax soukromníci vlastní velký počet prázdných bytů, ale poskytnout je k sociálnímu bydlení se jim za současných podmínek příliš nechce.
"Kvůli silné ochraně nájemníků ze strany státu mají majitelé těchto bytů obavu z pronájmu. Mnozí nechají raději měsíce své byty volné, než by riskovali, že se jim do bytu nastěhuje nájemník, který nebude platit. Vystěhování neplatičů je složité a majitel riskuje nejen ušlý zisk, ale i zdemolovaný byt," vysvětlil Hassman.
Situaci by vylepšilo, kdyby mezi majitele a nájemníky vstoupily obce jako garanti spolupráce.
Kubera: Je to návrat k socialismu
Primátor Teplic a senátor za ODS Jaroslav Kubera považuje vládní návrh za návrat k socialismu. Pokud ho vláda chce prosadit, měla by si podle něj sociální bydlení řídit sama a stavět státní byty.
"Jestli tu teď vítězí socialistický myšlenkový proud, tak to je legitimní, ale pak to musí stát dělat sám a neházet to na pravicové obce, které tady ještě zbyly," myslí si Kubera, který si nedovede zákon v praxi představit. Za schůdné by považoval, kdyby potřební lidé, kteří dostanou bydlení, na oplátku museli pracovat pro obec.
Plán kritizují i obce, které řídí členové vládních ČSSD a ANO. "Město Sokolov by nemělo zásadní problém vyčlenit dle návrhu ministerstva práce pět procent bytů k účelům sociálního bydlení. Nemyslím si však, že je dobré centrálně zasahovat do majetkových otázek měst a obcí,“ uvedla sokolovská místostarostka Renata Oulehlová (ANO).
Koncepci naopak vítají v Pardubicích, kde nyní rozjíždějí dva vlastní projekty na podobném principu.
Zaprvé chce magistrát své byty za výhodných podmínek poskytovat mladým lidem, aby je ve městě udržel. A druhou skupinou, která si o byty bude moci požádat, budou právě sociálně slabí.
Náměstek primátora Jakub Rychtecký (ČSSD) zatím detaily k plánům nesdělil. "Jsme teprve na začátku," říká.
K dispozici město v první etapě dá 233 bytů, které nejprve musí opravit. Aby Pardubice naplnily plánovanou vládní kvótu, budou však muset časem takových bytů nabídnout zhruba desetinásobek. Momentálně vlastní přibližně 2100 bytů.
Také v sousedním kraji koncepci fandí. I Hradec Králové totiž už má se sociálním bydlením zkušenosti.
"V případě stanovení pětiprocentní kvóty zákonem si s tím poradíme. Navíc v současné době připravujeme výstavbu dalších bytů dle zjištěných potřeb znevýhodněných občanů. Připravovaný zákon vcelku vítáme, protože přichází již s nějakou ucelenější koncepcí řešení sociálního bydlení, ale máme k němu několik zásadních připomínek, které momentálně zpracováváme," uvedla náměstkyně primátora pro sociální věci Anna Maclová (za Koalici pro Hradec).
Ideální stav nastane až za desítky let
Připomínky mají i Pardubičtí. "Není jasné, jakým způsobem a kým bude prováděna sociální práce s nájemníky. Je zde často zmiňována v souvislosti s širokým počtem poskytovatelů. Ale z textu nevyplývá, kdo za ní bude přímo zodpovědný. A pokud to bude obec, vzroste počet sociálních pracovníků na radnicích stejnou měrou jako v minulosti na Úřadu práce?" ptá se náměstek Rychtecký.
Podle vládního harmonogramu má zákon, který teprve vzniká, začít platit od ledna 2017. Nepočítá ale s tím, že by už od tohoto data obce musely mít pět procent sociálních bytů. Konkrétní datum norma teprve upřesní. "Ale lze předpokládat, že cílového stavu nebude možné dosáhnout v řádu desítek let," přiznávají autoři v koncepci.
Malých obcí se povinná kvóta týkat nebude. Například pro Mníšek u Liberce, kde žije patnáct stovek obyvatel a mají tam pětistovku bytů, by totiž její naplnění bylo prakticky nemožné. "Mníšek má převážně rodinné domy. Máme šest obecních bytů, z toho jeden sociální. Výstavba nových bytů by byla pro obec finančně nedostupná," vysvětlila místostarostka vesnice Kamila Drobná.
Z čeho se kvóta počítá?
Z ankety Aktuálně.cz mezi obcemi také vyplynulo, že někteří starostové zatím nevědí, co se v koncepci o sociálním bydlení vlastně píše. Mnozí se například mylně domnívají, že pětiprocentní kvóta se vypočítává pouze z počtu obecních bytů.
"Splnit pětiprocentní podmínku by pro město Česká Lípa neměl být problém vzhledem k tomu, v současné době vlastní 447 bytů a z toho zhruba sedmdesát bytů již nyní funguje formou sociálního bydlení pro takzvaně sociálně slabé občany," uvedla českolipská mluvčí Kristýna Brožová. Ve městě je ale celkem 15 800 bytů. Do naplnění kvóty by tak České Lípě ve skutečnosti přes 700 bytů chybělo.
Pracovní skupiny, které se na koncepci podílely, vznikly v dubnu loňského roku a Svaz měst a obcí v jedné z nich zastupoval starosta Zastávky u Brna Petr Pospíšil. "Jednání všech pracovních skupin se za města a obce účastnil také zástupce města Ústí nad Labem,“ dodal Jiří Vaněk z tiskového odboru ministerstva práce. Dodal ale, že diskuse s dalšími obcemi probíhá průběžně.
Vaněk také zdůraznil, že pětiprocentní kvóta není definitivní a bude se o ní dál diskutovat. "Pět procent ze všech bytů se momentálně jeví jako optimální výše," dodal.
Podle odhadů Platformy pro sociální bydlení se v Česku problém bezdomovectví a vyloučení z bydlení týká více než dvou set tisíc lidí.
