Chvíli předtím, než se do moravské obce Hrušky vřítilo tornádo, chystala Kateřina Vališová se svými dcerami v kuchyni večeři. O chvíli později už kuchyni neměly. Do domu vletěl velký stavební kontejner.
"Byla to chvilička. Stačily jsme se ukrýt v obývacím pokoji. To byla jediná místnost, která zůstala celá, intuitivně nás to tam navedlo. Starší dcera byla zrovna nahoře v pokoji, tak jsem ji zavolala. Doufala jsem jen, že to tam ve zdraví přečkáme. Kontejner, který přiletěl do kuchyně, vymrštil lednici do obývacího pokoje. V horním patře to bylo také špatné, dětem na postele popadaly trámy," vzpomíná Vališová.
Ona i dcery nakonec vyvázly jen s drobným zraněním od létajících sutin. Přesto je na Kateřině Vališové vidět, že se v myšlenkách k danému okamžiku jen nerada vrací, i po čtvrt roce jsou to pro ni pořád silné vzpomínky. Následky tragického dne mají navíc Vališovi pořád přímo před očima. Jejich dům je totiž dosud neobyvatelný, každý den ho proto jezdí opravovat. Rodina nejdřív bydlela u rodičů v nedalekých Lužicích, nedávno se však Vališovi přestěhovali do nájmu právě v Hruškách, i proto, aby to měli blíž na stavbu.
Dům teď manželé dávají pomalu do kupy. Uvědomují si však, že je pořád čekají měsíce práce. "Celé prázdniny jsme měli místo střechy provizorní plachty. Teď máme konečně novou střechu, tak je člověk přece jen klidnější. Ale zase budeme čekat na nová okna a na další věci, třeba elektřinu nemáme," říká manžel Kateřiny Marek Vališ, který byl v době tornáda na cestě z práce. Rodina doufá, že by se do domu mohla vrátit příští rok kolem Velikonoc, bojí se však, že to bude trvat déle. "Není stavební materiál, nejsou řemeslníci, natahuje se to," dodává Vališová.
Tornádo 24. června zasáhlo hlavně obce na Břeclavsku a Hodonínsku, kde poškodilo 1 200 domů. Zhruba 200 jich muselo být strhnuto. Vedení Jihomoravského kraje odhaduje, že přírodní živel způsobil materiální škody zhruba za patnáct miliard korun, přesné vyčíslení ale dosud není známo.
I po čtvrt roce vypadají zasažené obce, respektive části, kterými se tornádo prohnalo, na první pohled zdevastovaně. Mnohé domy mají stále poškozenou fasádu, jsou na nich patrné četné díry po létajících troskách. Některým domům chybí střecha nebo z nich zbyla jen torza. Vůbec nejvýmluvnější jsou ale holé kusy země, které zůstaly po zdemolovaných domech a polámaných stromech.
Blýská se na lepší časy
Ačkoliv obce pořád připomínají bojiště, místní obyvatelé intenzivně pracují na tom, aby je co nejdříve dali opět do pořádku. Domy se postupně rekonstruují, získávají novou fasádu nebo střechu. Před mnohými z nich tak stojí lešení. A ve všední den dopoledne tady nepřítomnost mnohých lidí, kteří se stále nemohou vrátit do svých domovů, nahrazují desítky dělníků.
Svůj dům teď opravují třeba rodiče čtrnáctiletého Tomáše z Mikulčic. "Celý dům je v háji. Není na demolici, ale je rozbitý, tak ho teď opravujeme. Hlavně, že máme aspoň střechu," říká Tomáš. Rodina dala do pořádku dvě místnosti, ve kterých teď spí. Asi nejvíc řádění tornáda podle Tomáše odnesl jeho a sestřin pokoj, které teď jeho otec opravuje - propadly se v nich stropy a dovnitř spadl komín.
V době tornáda byl s rodinou v zahradním altánku. "Viděl jsem, jak se strom, ořešák, naklonil dolů. Táta řekl, že to není dobré, tak jsme se běželi schovat domů. Jen tak tak jsme to stihli. Máma byla asi ve stresu, možná proto šla do kuchyně zavřít ventilačky. Pak šla do obýváku, jenže tam přiletěl nějaký plech, asi ze střechy, tak se lekla a běžela zase do kuchyně. Naštěstí se nikomu nic nestalo," líčí Tomáš.
Podobně se teď mnoho dalších rodin snaží, aby se mohly co nejdříve vrátit domů. Těžké měsíce za sebou ale má i vedení obcí, jelikož tornádo často poškodilo i obecní majetek. Přesto starostové zasažených obcí mluví spíš optimisticky.
"Zcela určitě jsme se za ty tři měsíce posunuli dál. Spousta rodinných domů má opravené střechy, vyměněná okna. Je tu ale neustále mnoho další práce, i na obecním majetku. Konečně jsme ale někam pokročili, opravuje se například mateřská a základní škola," popisuje starostka Hrušek Jana Filipovičová. Poničený byl i kostel, který však čeká zásadnější rekonstrukce. Zůstává proto zatím bez věže, kterou mu tornádo urazilo.
Celkem šlo v Hruškách k zemi 63 objektů. Škody se podle starostky pohybují ve stovkách milionů korun, jen na obecním majetku činí až 200 milionů. Opravy podle ní však nejdou tak rychle, jak si nejdříve ona i další lidé představovali. Práce na rodinných domech zdržuje nedostatek stavebního materiálu i řemeslníků, obec zase řeší zdlouhavou administrativu. Filipovičová například musela podepsat stovky darovacích smluv a jiných dokumentů či formulářů.
"Lidé se třeba diví, proč ještě není kostel spravený. My jsme se ale měsíc a půl věnovali převážně občanům, zajišťovali záchranářské práce, v obci fungoval krizový štáb, zařizovali jsme spoustu věcí. Co se týká obnovy obecního majetku, zde jsme mapovali firmy, které jsou schopny ho opravit v co nejkratším termínu. Vše bylo potřeba zúřadovat a administrativy bylo velké množství," vysvětluje starostka.
Obyvatelé Hrušek se podle starostky pořád vzpamatovávají z toho, co se stalo. "Jsme vděční za každou pomoc, jsme rádi, že to pomalu postupuje dál. Doufám, že celou situaci ustojíme tak jako doteď, že opravy budou probíhat v klidu, že lidé, kteří ještě nebydlí doma, se do Vánoc budou moct vrátit. A ti, kteří museli domy demolovat, se vrátí v průběhu příštího roku," dodává Filipovičová.
Neziskové organizace pomohly nejrychleji
Pokrok potvrzuje i starosta nedalekých Lužic Tomáš Klásek. Zasažená oblast se podle něj proměňuje každým dnem. "V obci se život postupně dostává do normálu. Většina domů má již střechu, dělají se nové fasády, stav se lepší, obec se mění, lidé na tom intenzivně pracují. Začali jsme také stavět nové zdravotní středisko, o které jsme přišli při tornádu. Instalujeme nová světla veřejného osvětlení i rozhlas, máme projekt na novou služebnu městské policie," vyjmenovává starosta.
Z šoku už se podle něj lidé dostali, strávili, co se zde odehrálo. "A nemáme ani nějaký fatální problém s financemi. K lidem se dostaly finanční prostředky od neziskových organizací, jsou vyplacené pojistky, my vyplácíme peníze z naší veřejné sbírky. Takže myslím, že v penězích problém není," dodává Klásek.
Právě neziskové organizace jsou těmi, kdo podle oslovených starostů i místních lidí zareagoval a pomohl nejrychleji. V těch největších sbírkách se vybrala více než jedna miliarda korun. Neziskové organizace ze sbírek vyplatily už více než 600 milionů korun.
Pro lidi i obce zasažené tornádem jsou rovněž připravené vládní programy finanční pomoci. Obyvatelé mohou získat dotaci až ve výši dvou milionů korun na obnovu bydlení. Další tři miliony korun mohou získat formou zvýhodněného úvěru. Dotaci lidé dostanou, i když neměli nemovitost pojištěnou (lidem, kteří mají pojištění, se do celkových nákladů počítá 70 procent pojistného plnění). Příjem žádostí do programu Živel začal 2. července.
"K dnešnímu dni eviduje Státní fond podpory investic 896 žádostí, smlouvu má uzavřenou už 497 žadatelů v celkové částce za více než 678 milionů korun. Vyplaceno bylo i s okamžitými zálohami 108 milionů. Program je otevřen na dva roky, lidé tedy mohou žádat o podporu až do června 2023," vypočítává mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.
Dotace mohou získat i obce, příjem žádostí v tomto případě ministerstvo spustilo 1. října. "Celková finanční alokace je 1,3 miliardy korun. Dotace bude poskytnuta obcím na obnovu majetku, který byl zasažen tornádem," dodává Frček.
Žádost o dotaci podala například v úvodu zmíněná rodina Vališova, ta nyní čeká na odhady škod. Zatím Vališovi dostali kromě peněz od neziskových organizací a zálohy od pojišťovny příspěvek sto tisíc korun od státních Lesů ČR na novou střechu. Na ty hlavní peníze od státu tedy zatím čekají.
"Co se týče majetku občanů, nejvíce nám jednoznačně pomohly neziskové organizace. Finanční pomoc i mapování situace proběhlo velmi rychle. Také rychle nastoupili dobrovolníci, kteří pomohli uklízet a opravovat poničený majetek. I stát podal pomocnou ruku a věříme, že to (vyplácení dotací) dotáhne do zdárného konce. Jen jsme čekali, že pomoc bude formou zjednodušeného dotačního programu, ale jsou to běžné dotace. Budeme tedy muset shromáždit dokumenty, zpracovat projektovou dokumentaci, doložit, že jsme postupovali v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a podobně," dodává starostka Filipovičová.
