"Bílé peníze jsou z kryptoměn, šedé jsou šedé. Jestli to děláš poprvé, chceš bílé," vysvětluje Oleg reportérovi, který zareagoval na jeho rusky psaný inzerát. V něm shání lidi s účtem v české bance. Instrukce jsou jednoduché. "Potkáš se s mým člověkem, vezme si od tebe údaje a platební kartu," popisuje. Na účet pak přijdou stovky tisíc korun, které ale někdo obratem vybere v hotovosti.
"Budeš prostě sedět a čekat. Někdo tam bude s tebou, abys neměl obavy," pokračuje Oleg lámanou angličtinou, jinak mluví také rusky. "Jakmile bude hotovo, dostaneš kartu i peníze," ujišťuje. Za vyprání peněz přes český účet nabízí tři až pět procent z částky. Nakonec reportérovi za to, že přes jeho účet projde 300 tisíc korun, nabízí 15 tisíc. "Tak budeš mít zájem s námi pracovat i v budoucnosti," odůvodňuje vyšší provizi.
Setkání probíhají jen v Praze. Předtím chce screenshoty maximálního limitu pro výběr z bankomatu, který se liší podle banky. Mezi oblíbené instituce patří třeba Raiffeisenbank, která umožňuje najednou vybrat až 200 tisíc.
Oleg poté chce znát jméno člověka, se kterým komunikuje. Reportér mu ho odmítá říct. "Podívej, jelikož se zabýváme arbitráží kryptoměn, už jsme měli případ, kdy přišel muž, který si chtěl vydělat peníze. A když je můj člověk vybral, napsal svým přátelům, aby mu je vzali," vysvětluje svůj požadavek. Tvrdí, že peníze pochází z kryptoměnové burzy a skupina se prý touto operací chce vyhnout daním. Může jít ale jen o zástěrku.
Když zájemce dále předstírá nedůvěru, Oleg ho přesměruje na svého kolegu s přezdívkou Iceman, který mluví i česky. Tvrdí, že je Ukrajinec, ale v Česku prý už žije delší dobu. Reportér se ho ptá třeba na to, zda si s ruskými skupinami nekonkurují. "V Praze s nimi neválčíme, jen se snažíme nekonfliktovat, všichni vydělávají," říká.
"Každý má na válku jiný názor, někdo mluví rusky a někdo ukrajinsky. Ale nejčastěji jsou konflikty kvůli penězům," tvrdí muž, který má jako profilovou fotku auto značky BMW. V současnosti podle něj mezi gangy panuje smír a každá skupina působí na "svém" území.
"Vyděláme si od sedmi tisíc dolarů měsíčně"
O tom, že v Česku působí skupiny, které přes účty jiných lidí perou peníze, informoval koncem června server iRozhlas. Reportéři Aktuálně.cz nezávisle na něm pracovali na rozkrytí systému od začátku minulého měsíce. Týdny komunikovali s mnoha rusky mluvícími lidmi, kteří se této činnosti věnují. A postupně skládali obraz toho, jak praní peněz přes české účty funguje.
Skupiny cílí hlavně na rusky mluvící, důležité ale je, aby měli účet u některé z českých bank. Lidé, kteří inzerát zveřejní, zajišťují prvotní komunikaci se "zákazníkem" a celou akci koordinují. Ujistí se, že účet existuje, a chtějí znát limit pro výběr hotovosti. Tito lidé pravděpodobně pracují ze zahraničí. Velmi často ani nemluví anglicky, natož česky.
Následně se spojí se svými spolupracovníky v Česku, kteří zajišťují výběr z bankomatu. Na účet pošlou peníze, které údajně prošly skrz směnu na kryptoměny. To se podle jednoho z prostředníků děje na forexové burze, kde je s nimi možné obchodovat. Následně část skupiny, která žije v Česku, vybere peníze v hotovosti. Kam putují dál, není jasné.
"Vyděláme si od sedmi tisíc dolarů měsíčně," chlubí se Roman, na jehož inzerát novinář také odepsal. V přepočtu jde o více než 160 tisíc korun. Peníze prý pere už od roku 2014 a je to jeho hlavní "práce". Na rozdíl od Olega vyžaduje i snímky transakcí za poslední dva týdny, aby si potvrdil, že jde o aktivní účet. Za vyprání 300 tisíc nabízí odměnu 20 tisíc korun.
Chce, aby spolupracovník přidal další zařízení do bankovního účtu. Postup je podobný, peníze však vybírají pomocí karty v mobilu a aktéři se tak nemusí setkávat osobně. "Pokud máš na svém účtu nějaké peníze, převeď je na jiný. Aby sis nemyslel, že jsme podvodníci," říká a chce poslat QR kód, který mu umožní se do účtu dostat. Reportér mu posílá kód, který sice do banky nevede, zato ale vidí, že se ho někdo pokouší naskenovat v ruském Nižném Novgorodu.
Roman používá nizozemské telefonní číslo, ale přiznává, že je Rus. V Praze prý už byl. "Město se mi líbilo, ale jídlo a pivo byly lepší. Když jsem se vrátil do Ruska, uvědomil jsem si, jak hrozné pivo máme," žertuje.
Reportéra ujišťuje, že je možná pravidelná spolupráce. Jako důkaz, že nejde o podvod, mu posílá několik snímků transakcí z českého bankovního účtu, na který přicházejí desetitisícové částky a obratem je někdo vybírá. Na videu, které Roman také poslal, je dokonce čitelné i jméno české majitelky účtu.
Přestože prostředníci často tvrdí, že peníze pochází z kryptoměnové burzy, reportérům se jeden z nich nepřímo přiznal, že jde o nelegální peníze. "Neovlivní vás to," ujišťuje žena vystupující pod jménem Soňa, ale dodává, že v krajním případě může banka kartu zablokovat. "Můžete se ale obrátit na banku a uvést, že jste kartu ztratil a nevěděl jste, co se s ní děje," radí.
Prostředníci sice prohlašují, že nedělají nic nelegálního, svou totožnost ale důsledně skrývají. Výjimkou byl profil Nelly, která na sociálních sítích uvádí, že žije v ruském Rostově na Donu a ukrajinském Luhansku, který je deset let ovládaný proruskými separatisty. Zda za účtem na Telegramu skutečně stojí stejná žena, se ověřit nepodařilo. Poté co ji reportér konfrontoval, si u účtu změnila jméno a své fotky smazala. Na dotazy neodpověděla a následně zablokovala i možnost posílání zpráv.
Až pět let vězení
Policie o praní peněz ruskojazyčnými skupinami v Česku ví. Nejedná se podle ní o nic nového. "Setkáváme se s tím již poměrně dlouho a tato metoda legalizace výnosů je výstupem celého podvodného procesu. Paralelně si nechávají zasílat peníze na bitcoinové účty, to je další forma legalizace," řekl Aktuálně.cz policejní mluvčí Ondřej Moravčík.
Banky podle něj většinou nezpozorní, pokud si člověk jednou nastaví výběr hotovosti na maximum a vybere větší částku. Situace, kdy člověk potřebuje najednou větší obnos, se stávají. Pokud by ale výběry byly opakované, banky podle policie účet pravděpodobně zablokují.
Před takzvanými legalizátory - tedy lidmi, kteří pomáhají peníze vyprat přes svůj účet - policie důrazně varuje. A to i v ukrajinštině. "I legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti je trestná s horní sazbou odnětí svobody až pět let," uvádí. Pachatelé podle policie používají několik legend, kterými vysvětlují, proč si účet potřebují "půjčit". Jednou z nich je právě nákup kryptoměn.
Kriminalisté se setkávají s náborem legalizátorů také metodou sněhové koule. "Nábor dělají další legalizátoři, kteří oslovují své známé například s tím, že pro ně mají nabídku výhodné práce," líčí.
I na takové reportéři Aktuálně.cz narazili. "Někoho jsem v této oblasti znal, tak jsem se zapojil," říká rusky mluvící muž s přezdívkou Morales. Reportérovi nabízí podíl 22 procent, pokud mu sežene lidi s českými účty. Jejich odměnu jim má reportér vyplácet ze svého. Je na něm, jak velkou. "Vynáší to dobře, věřte mi, dělám to dva roky," ujišťuje.
Na poptávku po "zapůjčení" bankovního účtu redakce narazila v několika skupinách na Telegramu. Ten podle vývojáře Michala Špačka, který se zaměřuje na bezpečnost webových aplikací, funguje velmi zhruba jako aplikace pro zasílání zpráv Facebook Messenger, WhatsApp či Skype. "Co se týká zabezpečení, Telegram byl a vlastně pořád je kritizován za horší zabezpečení než zmíněné programy," říká odborník.
Původně ruskou službu v současnosti po celém světě používá zhruba 800 milionů lidí. V Česku se o ní mluví zejména v souvislosti s šířením dezinformací, ruské propagandy či organizovaným zločinem. Při přípravě několika útoků ho v minulosti využili i islámští teroristé. Obsah Telegramu nepodléhá žádné kontrole, ruská tajná služba však opakovaně po společnosti požadovala přístup ke komunikaci uživatelů.
S přispěním Michaely Prešinské
