reklama
 
 

Stát jim dal miliony na rozjezd, teď kluby v ghettech ruší

Aktualizováno 21. 10. 2014 13:44
Poslanci budou projednávat prezidentem vetovaný zákon o dětských skupinách, který výrazně mění současná pravidla.

Praha - Ještě v loňském roce je stát podporoval a posílal jim miliony korun na rozjezd. Nyní je chce naopak zrušit. Řeč je o speciálních skupinách pro děti z nejchudších ghett. Na první třídu se tady připravují stovky malých předškoláků. Jejich rodiče totiž na běžnou mateřinku nemají peníze.

Dvacítka klubů ale nyní zřejmě zanikne. Ohrožuje ji nový zákon o dětské skupině. "Znovu tak nejchudším dětem Česka vezmeme jedinou možnost, jak se adekvátně připravit na vstup do školy. Právě ony přitom potřebují předškolní vzdělávání nejvíce,“ říká Martin Kovalčík z neziskové organizace Člověk v tísni.

Diskriminace Romů stojí Česko miliardy

Všechno to začalo jedním výpočtem: V roce 2008 Světová banka Česku prvně vzkázala, že ho diskriminace Romů stojí miliardy.

Český stát podle ní vydá každým rokem nejméně 16 miliard korun kvůli tomu, že nedopřeje romské menšině vzdělání – každé třetí romské dítě totiž odsune do praktické školy. Nevzdělaní Romové potom neseženou práci, neodvádějí daně a naopak potřebují sociální dávky.

Nejhorší situace je v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách, kterých je v Česku více než čtyři sta. Varování mezinárodní organizace se začala následně objevovat každý rok.

Dvacítka center

České ministerstvo školství se proto rozhodlo konat a podpořilo projekt devíti neziskových organizací, které s romskými dětmi pracují.

Uvolnilo miliony korun na to, aby mohla vzniknout v nejchudších českých ghettech speciální centra. Ta mají romské děti dostatečně připravit na to, aby na základní škole uspěly. Například organizace Člověk v tísni dostala 350 tisíc korun.

V dětských skupinách po celém Česku se děti učí základním dovednostem, které už jejich vrstevníci dávno získali. "Například držet tužku, poznat tvary nebo odpovědět na otázku,“ popisuje Martin Kovalčík z neziskové organizace Člověk v tísni. Snáz se potom udrží na běžné základní škole. Do speciálních dětských klubů chodí ročně kolem 350 dětí.

Umyvadla půl metru nad zemí a místnost pro saponáty

Jenomže teď mohou tyto skupiny zaniknout - a to kvůli novému zákonu o dětské skupině. "Narazí totiž na nesplnitelné technické a hygienické požadavky, které norma zavádí," vysvětluje Kovalčík.

Každá dětská skupina bude muset mít stejné vybavení jako klasická mateřinka: například speciální místnost na spaní, další pokoj na převlékání, třetí na použité prádlo a jiný na čisticí prostředky. "Norma také stanoví, že umyvadla nesmí viset výš než padesát centimetrů nad zemí nebo že se ručníky dětí nesmí navzájem dotýkat,“ vyjmenovává nové podmínky Kovalčík.

Předškolní kluby chudých ghett přitom působí většinou v pronajatých prostorách podobných klubovně nebo malému bytu.

Lesní školky, skauti, kluby pro romské děti

Kluby pro nejchudší děti ale nejsou jedinými skupinami, které zákon nepřežijí. Zánik hrozí také lesním školkám, skautským předškolním skupinám nebo mateřským centrům. Bez možnosti předškolního vzdělání se proto může ocitnout víc než 50 tisíc dětí.

"Také my se obáváme, že budeme muset kvůli náročným požadavkům mnohaletý provoz některých center omezit, nebo dokonce uzavřít," potvrdila zástupkyně Unie center pro rodinu a komunitu Michaela Bernardová. Nyní podle ní působí v Česku přes 600 alternativních center, která navštěvuje odhadem 30 tisíc dětí.

Asociace lesních mateřských škol už proto spustila petici. Poslance v ní znovu vyzývá, aby normu neschvalovali. "Nejbezpečnějším řešením by bylo vrácení zákona ministerstvu práce a sociálních věcí, které zákon připravilo," řekl předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček.

Původně měl zákon alternativy rozšířit

Jenomže premiér Bohuslav Sobotka protesty neslyší. Poslanci by podle něj měli prezidentské veto přehlasovat. Lesním školkám by se potom mohla udělit výjimka.

Podobně se vyjádřila také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. "Jsem přesvědčena, že během ročního přechodného období řešení pro lesní školky a další spolky najdeme," řekla.

Zákon o dětských skupinách předložilo vedení resortu práce a sociálních věci letos v létě. Původně měla norma pomoci zaměstnavatelům a rodičům, kteří chtějí pracovat a nemají kam umístit své děti, protože mateřinky jsou přeplněné. Zákon počítá s tím, že už nebudou moci dětské skupiny zřizovat jen obce, ale také firmy, vysoké školy nebo neziskové organizace.

Zeman normu vetoval

Každá organizace či firma, která bude chtít dětskou skupinu založit, bude muset požádat na ministerstvu práce o registraci – za to dostane slevu na dani a případně i dotace. Jenomže to není všechno. Kromě toho bude muset splnit i náročné podmínky stanovené vyhláškou.

S normou proto nesouhlasili senátoři, vrátili ji poslancům k přepracování. Začátkem října potom zákon vetoval i prezident Miloš Zeman. "Schválený zákon jde přesně v opačném směru - alternativy péče o dítě omezuje pouze na jeden druh registrovaných subjektů splňujících přísné podmínky plynoucí ze zákona. Dochází tak k omezování společensky prospěšných občanských aktivit, na kterých stojí moderní demokratická společnost," uvedl Zeman v dopise předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi. Norma se proto vrací na stůl znovu poslancům, kteří ji pravděpodobně projednají na následující schůzi. Schválení ale možná nebude tak snadné, jak se původně čekalo. Lidovci již oznámili, že zákon možná nepodpoří. Chtějí od ministerstev záruky, že zákon nepoškodí alternativní vzdělávací zařízení, jako jsou lesní školky.

Pokud poslanci prezidentovo veto přehlasují, ministr školství Marcel Chládek se prý alespoň bude snažit rozšířit kapacity v mateřských školách tak, aby mělo každé dítě v přípravných třídách své místo.

autor: Veronika Rodriguez | 21. 10. 2014 12:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama