reklama
 
 

Sněmovna podpořila možnost hlídání v dětské skupině

26. 3. 2014 15:55
Dětské skupiny nebudou podle ministryně práce Marksové konkurencí mateřským školám, ale rozšířením služeb péče o dítě.

Praha - Sněmovna v úvodním kole podpořila návrh zákona, který má umožnit vznik takzvaných dětských skupin, do kterých by pracující rodiče mohli dávat své malé potomky na hlídání.

Předloha, kterou podala ještě bývalá úřednická vláda, míří k posouzení do sociálního a do školského výboru.

Dětské skupiny nebudou podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové (ČSSD) konkurencí mateřským školám, ale rozšířením služeb péče o dítě. Fungovaly by na nekomerčním základě. Provozovatel by mohl stanovit úhradu jen do výše nákladů.

O předloze poslanci vedli rozsáhlou debatu, kritikou nešetřili komunisté. Marta Semelová (KSČM) uvedla, že návrhem se vrátí opatrovny z 19. století. Vláda by podle komunistů měla místo zavádění "hlídací služby" podpořit rozvoj jeslí a mateřských školek.

KSČM neprosadila vrácení předlohy kabinetu k dopracování, což je prakticky měkčí forma zamítnutí. Přímo zamítnutí navrhl Jiří Zlatuška (ANO), nezískal ale podporu ani u svých spolustraníků.

Čí je to zásluha?

Zásluhy na nápadu a prosazování nové služby si připisuje víc stran. Podle poslankyně ODS Jany Černochové s návrhem přišla před několika lety ODS a tehdejší ministr práce Petr Nečas.

Poslankyně TOP 09 Věra Kovářová zas řekla, že vládě loni návrh předložila tehdejší ministryně práce Ludmila Müllerová, která je z její strany. ČSSD ještě jako opoziční strana záměr původně kritizovala, její politici označovali dětské skupiny za odkladiště dětí. Nynější ministryně práce z ČSSD novou službu usilovně prosazuje.

"To je příklad zákona, tak jak by to mělo vypadat i jindy. Nepřemýšlíme tak nad tím, kdo ho vymyslel a kdo ho předložil, ale jaký má dopad. Já sama jsem měla v minulosti kritické výhrady, ale od té doby byl zákon upraven. V současné situaci, kdy nemáme místa pro děti ve školkách, je nezbytné ten zákon přijmout," řekla Marksová.

Skupiny by mohly fungovat od září

Dětské skupiny by mohly podle návrhu fungovat od září. Mohlo by v nich být maximálně 24 dětí. Provozovatel by s rodiči uzavíral smlouvu. Musel by mít plán výchovy a péče, vhodné prostory i personál. Požadavky ale mají být mírnější než u školek. Podle Marksové skupiny také nebudou dostávat žádné příspěvky a dotace.

Náklady na zřízení skupiny odhaduje ministerstvo práce zhruba na půl milionu korun, podobnou částku by stál roční provoz. Provozovatelům, jimiž by mohly být firmy, úřady, radnice, vysoké školy či neziskové organizace, by byly daňově uznány náklady. Na slevu na dani by měli nárok i rodiče.

Podle propočtů ministerstva by v roce 2015 mohlo v Česku fungovat přes 1100 dětských skupin. Zaměstnání několika desítek tisíc rodičů by pro státní rozpočet mohlo znamenat přínos 382 až 573 milionů korun.

V následujícím roce by mohlo přibýt dalších víc než 200 skupin, rozpočet by získal 457 milionů až miliardu korun, a to podle počtu zaměstnaných matek a otců, uvádějí autoři v podkladech k zákonu. Podle nich dětské skupiny vyjdou mnohem levněji než postavení školek.

Ve školním roce 2012/2013 chodilo do školky 354 340 dětí. Předškolní zařízení odmítla kvůli nedostatku míst bezmála 59 tisíc žádostí. V posledních letech přibývá dětí ve školkách i odmítnutých žadatelů. V roce 1990 bylo v jeslích asi 39 tisíc míst, nyní funguje jen pár desítek těchto zařízení.

autor: ČTK | 26. 3. 2014 15:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama