"Kdyby bylo na mně, tak bych to jednání hned zavřel," zamýšlí se jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva obrany. Naráží na to, že když sněmovní výbor pro obranu začal v úterý pozdě odpoledne řešit incident českých speciálních sil, při němž byl postřelen keňský kadet do břicha, zůstala schůze otevřená veřejnosti. Při probírání citlivých věcí to přitom není obvyklé.
Novináři tak mohli v přímém přenosu vidět a slyšet to, že vztahu mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a šéfem armády Karlem Řehkou rozhodně nevládne klid a mír. Grimasy či posunky, když jeden nesouhlasil s výkladem nebo názory toho druhého, nešly přehlédnout.
V době, kdy Evropu sužuje největší konflikt od druhé světové války a Rusko s Čínou podle tajných služeb často útočí v kyberprostoru na evropské země včetně Česka, by přitom ministryně obrany a náčelník generálního štábu měli tvořit dobře fungující a spolupracující dvojici.
Otevřený spor mezi Černochovou a Řehkou trvá už několik měsíců. Znovu se rozhořel před několika týdny. V úterý 22. října podle Vojenské policie jeden z příslušníků českých speciálních sil při výcviku postřelil do břicha mladého keňského vojáka. Speciálové v africké zemi působí už dvanáct let. Pomáhají tam s budováním keňských ozbrojených sil, i když o plnohodnotnou zahraniční operaci zatím nejde.
Jana Černochová se však o incidentu dozvěděla až 25. října. Podle Řehky šlo o obvyklý proces, ministryně má ale za to, že se k ní informace dostala nezvykle pozdě. Před poslanci řekla, že zatímco běžně ji armáda esemeskou informuje i o "malichernostech", tentokrát jí zprávu neposlala.
V sobotu 26. října - mimochodem v den svých narozenin - tak Černochová narychlo svolala na ministerstvu poradu, po které se do věci zapojila Vojenská policie. A vyslala své vyšetřovatele do Nairobi. I její kriminalista Martin Bečvář, který na jednání sněmovního výboru seděl po levici Černochové, veřejně podpořil její výhrady k tomu, jak velení speciálních sil po incidentu postupovalo.
"Trval jsem na tom, že cokoliv jsem slyšel ústně, jsem chtěl ověřit a případný trestný čin hlásit Vojenské policii," bránil se ředitel speciálních sil Miroslav Hofírek, kterého se předtím v dlouhém proslovu zastal Řehka.
Neuzavřené jednání branného výboru a znovuoživený spor mezi generálem a ministryní využili opoziční poslanci. "Zástupci resortu si dělají poznámky," úkoloval předseda výboru Lubomír Metnar (ANO) ministryni, když chtěla začít odpovídat na otázky zákonodárců, ovšem nedostala slovo. "Chtěl bych vyzvat ke zklidnění debaty," snažil se krotit emoce poslanec Stanislav Blaha (ODS). Průběh jednání přirovnal k inkvizičnímu soudu.
Absurditu ještě zdůraznil emotivní výstup Pavla Růžičky (ANO). Ten Řehku dlouhodobě kritizuje a na jednáních to mezi nimi velmi často jiskří. Růžička se do generála opírá i na sociálních sítích. "To jste hrdinové! Vy jste teda koalice, která jde proti vlastní ministryni, nikdo se jí tady nezastane!" obořil se na ostatní zákonodárce.
Řehkovi předchůdci nechtějí o sporu mluvit
Ministryně v úterý ve vysílání ČT24 tvrdila, že o žádné fatální spory nejde a že s Řehkou vychází v dobrém. Podle jejích slov to má dokázat i velká finanční odměna, kterou mu udělila za zásah armády při povodních. Tandem ale nefunguje, už na jaře museli spory uklidňovat prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS).
"Já se ani nedomnívám, že by mezi nimi byl soulad a shoda. Protože se neshodnou, dostává se to do médií místo toho, aby došlo k řešení. Taková situace mezi mnou a generálem Opatou nenastala," říká Lubomír Metnar, který byl ministrem obrany v letech 2018 až 2021.
Neznamená to, že by nikdy v minulosti třenice mezi ministry a šéfy armády nebyly. Rozdíl je v tom, že probíhaly v bezpečnostně daleko klidnější době než nyní. Některé výroky - například úterní slova Karla Řehky o tom, že speciální síly jsou v podstatě paralyzovány - podle expertů vzbuzují otázky ohledně dění uvnitř české armády.
Třeba před deseti lety, na přelomu roku 2014 a 2015, se rozhádal tehdejší ministr Martin Stropnický (za ANO) s náčelníkem Petrem Pavlem. Stejně jako několik dalších armádních generálů měl problém se Stropnického návrhem, aby se šéfem Vojenské policie stal právník Pavel Kříž. "Pokud to vidím špatně a měl bych být překážkou pro normální fungování armády, jsem připraven sám požádat prezidenta republiky o odvolání z funkce," prohlásil Petr Pavel v lednu 2015.
Když však po několika měsících zamířil do bruselské centrály Severoatlantické aliance, jeho nástupce v čele armády Josef Bečvář byl s Pavlem Křížem smířený. Šéfem Vojenské policie se pak mohl konečně stát.
V prosinci 2012 se na méně než dva týdny stala ministryní obrany Karolína Peake. Hned druhý den ve funkci odvolala svého prvního náměstka Vlastimila Picka, bývalého náčelníka generálního štábu. Vadilo jí, že politickou funkci obsadil voják. Picek je nyní radním v Brandýse nad Labem a současnou situaci v resortu odmítá komentovat. "Omlouvám se, nebudu se k tomuto tématu vyjadřovat," řekl.
Podobně reaguje i Řehkův předchůdce Aleš Opata. Armádu vedl od roku 2018 do jara 2022, kdy měl Černochové oznámit, že už pokračovat nechce. "Upřímně se více věnuji baltskému regionu a k tématu nemám informace, a tedy ani co říct," sdělil Opata, který je od loňského října velvyslancem v Litvě.
I to, jak bývalí náčelníci nechtějí o současné situaci mluvit, potvrzuje, že jde o citlivou věc. Spor nechtěl veřejně řešit podle svého vyjádření pro Deník N ani premiér Petr Fiala. Jeho strategie ale neuspěla, po jednání branného výboru je nesoulad mezi Řehkou a Černochovou znovu tématem.
