Lubomír Metnar

Metnar kvůli škrtům v armádním rozpočtu nehodlá rezignovat na post ministra obrany

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nehodlá rezignovat kvůli v pátek schválenému přesunu deseti miliard korun z rozpočtu jeho resortu do vládní rozpočtové rezervy. Řekl to České televizi. Očekává, že se peníze do rozpočtu obrany vrátí začátkem roku. Sněmovna dnes schválila návrh KSČM, kterým strana podmiňovala podporu návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ten následně dolní komora hlasy ANO, ČSSD a KSČM podpořila.

V červnovém rozhovoru s ČTK Metnar uvedl, že pokud by se měly rozpočtové škrty výrazně dotknout výdajů na armádu, nechtěl by nadále zůstávat na svém postu. Také náčelník generálního štábu Aleš Opata důrazně odmítl snahy KSČM o snižování armádního rozpočtu. Mimo jiné varoval, že bez modernizace armády se Česko stane černým pasažérem a "trapným vyžírkou" v Severoatlantické alianci (NATO), se kterým sdílí společnou obranu.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je přesun deseti miliard korun z rozpočtu obrany do rezervy jen dočasný. Vládě se sice nelíbí, ale musela zvolit menší zlo a zabránit provizoriu, uvedl. Babiš řekl, že má ze schválení rozpočtu obrovskou radost. "Museli jsme vydat obrovskou energii a čas, abychom to prosadili," uvedl. Kabinet podle něj vyhověl požadavku KSČM, aby Česku nehrozilo rozpočtové provizorium. "Vláda nemůže dělat jen to, co považuje za správné, musíme hledat kompromisy," dodal.

Podobně se vyjádřil i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Sociální demokracie podle jeho slov na podporu rozpočtu kývla po slibu premiéra, že vláda navrhne v lednu převod stejné částky zpět do rozpočtu armády. 

"Sociální demokracie svými pěti hlasy ve vládě podpoří příslušné rozpočtové opatření, kterým ty peníze převede zpátky," řekl. Bez rozpočtu by hrozil podle Hamáčka v Česku chaos.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila vojenské mise, nyní míří k projednání do parlamentu

V příštích dvou letech by měla armáda na zahraniční mise vyslat méně vojáků než nyní, souhlasila s tím v pondělí vláda. Na Twitteru o tom informoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Nejvíce jich bude podle návrhu, který musí ještě posoudit parlament, opět působit v Afghánistánu, Mali, Pobaltí či Iráku. Aktuální mandát trvá do konce roku. V roce 2021 by mohlo být do misí vysláno až 851 vojáků, o rok později téměř o 100 více. Nyní může mít armáda v zahraničních misích až 1096 vojáků, reálně jich je nasazeno méně. V plánovaných počtech není započítáno nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, o kterém bude parlament rozhodovat zvlášť.

Zdroj: ČTK
Pokračovat