Státní rozpočet Česka loni skončil schodkem 419,7 miliardy korun. Státní dluh loni stoupl na rekordních 2,47 bilionu korun. "Ačkoliv Česko v evropském srovnání patří stále mezi nejméně zadlužené země, tempo růstu státního dluhu v roce 2021 bylo třetí nejvyšší," upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě.
"Tempo nárůstu státního dluhu je rizikem pro udržitelnost veřejných financí a i v roce 2021 to bylo jedno z podstatných témat. Zásadní je to, že v Česku bezpochyby existuje prostor pro to, aby stát lépe zacházel s veřejnými penězi a neplýtval jimi," uvedla viceprezidentka úřadu Zdeňka Horníková.
Rychlé tempo meziročního růstu běžných výdajů je podle úřadu znepokojivé i z toho důvodu, že rok 2020 nastavil velmi vysokou srovnávací základnu a přijatá ekonomická omezení proti šíření covidu byla v roce 2020 rozsáhlejší.
"Zpráva kontrolního úřadu naší vládě vyčítá zejména pokračující podporu pro podnikatele, zvýšení platby za státní pojištěnce a navýšení peněz pro kraje, což je naprosté nepochopení situace, ve které jsme se nacházeli. Rok 2021 byl pro velkou část podnikatelů ještě horší než rok 2020 a díky naší rozsáhlé podpoře, po které mimochodem volala i opozice, tu nedošlo k hromadnému krachu firem a podniků," uvedla bývalá ministryně a nynější předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Podotkla, že si stojí například za zvýšením plateb za státní pojištěnce. Pokud by je vláda nezvýšila, musely by zdravotní pojišťovny sahat do svých rezerv, argumentuje. Také výtka úřadu ohledně vývoje státního dluhu je podle exministryně Schillerové zcela mimo. "Porovnat jen rok 2021 a 2020, kdy jsme se za výhodných podmínek předfinancovali a nevzít do úvahy celé covidové období, to jednoduše nelze, protože pak dochází k vědomému zkreslení," uvedla.
Rostly hlavně běžné výdaje, investice minimálně
Úřad uvádí, že schodek se meziročně zvýšil o víc než 52 miliard korun, přestože ekonomická omezení kvůli pandemii koronaviru loni nedosahovaly takové míry jako o rok dřív. Na schodku se podle něj podílel hlavně růst běžných výdajů téměř o 60 miliard korun, zatímco výdaje na investice meziročně vzrostly o 4,5 miliardy.
Jako příklad úřad uvádí, že v letech 2017 až 2020 se počet státních zaměstnanců zvýšil téměř o 32 tisíc a celkový objem peněz na platy vzrostl zhruba o 66 miliard korun. Schillerová naproti tomu argumentuje tím, že i v době covidu vláda zvyšovala platy a vyplácela odměny hasičům, zdravotníkům a policistům.
Kontroloři opakovaně upozorňují na významné nedostatky ve finančním řízení státu, které výrazně ohrožují stabilitu veřejných financí. "Výsledky kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2021 ukazují v řadě oblastí na dlouhodobé, často systémové problémy, které pro Českou republiku představují nedostatečně využitou příležitost šetřit veřejné prostředky," shrnul úřad svá zjištění.
Podle něj ale nejde o prosté škrty, ale o odstranění neúčinných a dlouhodobě zaběhnutých postupů. Jako příklady úřad uvádí nehospodárné nákupy, digitalizaci nezmodernizovaných nákupů, neúčinné kontroly některých institucí nebo nedůsledný přístup k vlastnické politice státu.
Digitalizace je nákladná a pomalá
Kontrolní úřad se ve zprávě věnuje i dalším oblastem. Uvádí například, že ačkoli se prokazatelně zlepšuje úroveň digitálních služeb, v některých oblastech nepřináší digitalizace potřebné výsledky. Elektronizace je podle úřadu neúměrně nákladná a pomalá. Od roku 2017 na ni ministerstva vynaložila celkem 70 miliard korun.
Kontrolní úřad opakovaně upozorňuje na problém se závislostí na úzkém okruhu dodavatelů, takzvaný vendor lock-in. "Tato závislost významně zvyšuje náklady, prodražuje údržbu morálně a technicky zastaralých informačních systémů a způsobuje pokles IT kompetencí na straně státní správy," varují kontroloři.
Úřad dál napsal, že státu se nedaří plnit cíle v sociální oblasti. Ministerstva podle něj nastavila některé cíle tak, že nereagovaly na skutečné potřeby občanů. Některá ministerstva do sociální oblasti dávala značné peníze, aniž se zabývala jejich skutečným přínosem. Dlouhodobým problémem je podle kontrolního úřadu oddalování důchodové reformy.
Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce, která hlavně kontroluje nakládání s penězi a majetkem státu. Loni dokončil 29 kontrol, které měl v kontrolních plánech na roky 2019 až 2021. Jeho loňský schválený rozpočet byl téměř 854 milionů korun. Pro letošek má v plánu 32 kontrolních akcí a v rozpočtu 788 milionů korun.
