Je to přesně rok, co Miloše Zemana na Hradě vystřídal Petr Pavel. Osmasedmdesátiletého prezidenta, který se kvůli zdravotním problémům pohyboval na vozíku, neúčastnil se veřejných akcí včetně nejdůležitějších svátků s vysvětlením, že už vše v minulosti řekl, nahradil o sedmnáct let mladší Pavel, který pravidelně vystupuje na veřejnosti, často jezdí na motorce a v doprovodu své ochranky běhá při oficiálních návštěvách.
S podobnou energií ale nevystupuje na domácí politické scéně. Když Pavel na Hrad nastoupil, bylo ho všude plno, i díky každotýdenním tiskovým konferencím. Po čtvrt roce své aktivity utlumil, nechtěl být tolik na očích. Zvlášť pokud toho jako prezident příliš nezmůže.
Ačkoliv během posledního roku Česko neřešilo žádnou větší vládní krizi, při kterých může být pokušení prezidentů do dění v zemi aktivně zasahovat silnější, Pavel se jeví jako prezident, který zatím odolává touze uzurpovat si co největší moc – na rozdíl od všech třech jeho předchůdců. Ti odmítali jmenovat ministry, velvyslance či v případě Zemana dokonce dosazovali úřednické kabinety bez podpory sněmovny.
Zatímco v předchozích letech odpovídali právníci na otázky, zdali jsou prezidentovy kroky v souladu s ústavou, s Pavlem mají klid. Úřad vykonává čistě reprezentativně a z Hradu nedělá druhé mocenské centrum země. Na druhou stranu se nenaplnily ani obavy opozice, že by byl provládním kandidátem. Vyjadřoval pochybnosti o vládní penzijní reformě i o úsporném balíčku, v novoročním projevu vyzval k přijetí eura, vládu kritizoval za nedostatečnou snahu pomáhat regionům nebo za špatnou komunikaci.
Vystupoval ale spíše jako glosátor, který upozorňuje na problémy, než že by vládě kladl reálné překážky. Koneckonců jím kritizovaný konsolidační balíček i penzijní reformu nakonec podepsal a ani nevyužil možnost zákon vetovat. Do jeho pasivnějšího přístupu k domácímu dění se tak propisuje to, že před nástupem na Hrad neměl na rozdíl od svých předchůdců žádné politické zkušenosti.
Výrazně sebevědoměji vystupuje v zahraniční politice, kde v době probíhající války na Ukrajině jsou v popředí témata obrany a bezpečnosti, která jsou Pavlovi jako generálovi ve výslužbě a bývalému šéfovi vojenského výboru NATO vlastní. Mezi evropskými prezidenty patří vedle polských a pobaltských politiků k jestřábům, kteří vyzývají k co nejtvrdšímu postupu vůči Rusku. Těsně po svém zvolení si telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, loni v dubnu odjel přímo na Ukrajinu.
V únoru pak představil českou iniciativu, jejímž cílem je nákup 800 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu. Více než se podařilo sehnat celé Evropské unii jako celku, jejíchž 18 států následně Česku přislíbilo, že mu na nákup pošle peníze.
Co současného a minulého prezidenta naopak spojuje, jsou problémy kolem hradního týmu. Zatímco Zemanovo působení poznamenaly kauzy jeho kancléře Vratislava Mynáře i neprůhledná minulost a ruské kontakty poradce Martina Nejedlého, Pavlovi lidé řeší vzájemné hádky a personální otřesy. A to až do takové míry, že se navzájem pranýřují v médiích. Popisují, že v prezidentově okolí probíhá boj o vliv. To vedlo k tomu, že prezident několik měsíců neměl svého mluvčího.
Půl roku po nástupu na Hrad se kolem Pavla začali střídat spolupracovníci. Personální otřesy začaly loni na podzim, když o post ředitelky komunikačního odboru přišla Markéta Řeháková a ve funkci ředitelky kabinetu skončila Linda Jozwiak Kopecká. Poslední změny proběhly letos v únoru. Skončila jedna z prezidentových nejbližších spolupracovnic, kancléřka Jana Vohralíková.
Pro zobrazení podrobností klikněte na fotky.
Nejasné bylo i postavení jeho poradce Petra Koláře, kterého Pavel označuje za „přítele po boku“. Kvůli své lobbistické práci pro zbrojařský holding Colt CZ Group byl srovnáván s Nejedlým. Pavel původně sliboval, že požádá o bezpečnostní prověrku pro Koláře, nakonec z toho ale Hrad vycouval. Kolář nyní prezidentovi radí pouze neformálně a bez nároku na honorář.
I přes kontroverze v jeho nejbližším okolí prezidentova podpora podle šetření CVVM výrazně neklesá, od zvolení přišel jen o pár procentních bodů a i v ekonomicky těžkých časech mu důvěřuje zhruba polovina populace. Ačkoliv důvěryhodnost prezidenta nedosahuje takových hodnot jako po většinu doby, během které na Hradě seděl Václav Havel a Václav Klaus, s nástupem Pavla se po úpadku v závěrečných měsících Zemanova mandátu zase vrátila důvěra lidí v hlavu státu.
Společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou vyrazil během loňského dubna Pavel na Ukrajinu. Setkali se tam s prezidentem Volodomyrem Zelenským a navštívili místa postižená válkou. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Boroďanky, Pavel pokračoval i do Buči. Setkal se také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. V červenci pak dorazil na oficiální návštěvu Česka naopak Zelenskyj.
Krátce po nástupu na Hrad se Pavel zabýval vládní novelou o nižší valorizaci důchodů, kterou nakonec přes své výhrady podepsal. "Mám však stále pochybnosti o tom, zda není v rozporu s Ústavou. Proto jsem přesvědčen, že je naprosto nezbytné, aby tento zákon přezkoumal Ústavní soud," řekl k tomu. Podnět k Ústavnímu soudu nakonec podalo hnutí ANO, novela však u soudců obstála.
Pavel plánoval jmenovat ústavním soudcem místopředsedu Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra. Po oznámení jeho nominace se objevily pochybnosti o Fremrově předrevoluční minulosti. Podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci. Na základě toho Pavel Fremrovo jmenování odložil, než si jeho minulost detailně prostuduje. Mezitím se Fremr kandidatury sám vzdal.
Pavel jmenoval novým předsedou Ústavního soudu Josefa Baxu, který byl 15 let předsedou Nejvyššího správního soudu. Ve funkci vystřídal Pavla Rychetského, který instituci vedl 20 let.
Prezident oznámil, že Česko našlo v zahraničí zdroje stovek tisíc kusů dělostřelecké munice, kterou by mohla v řádu týdnů dodat na Ukrajinu. "Identifikovali jsme půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů,“ řekl Pavel. Britský list Financial Times v této souvislosti uvedl, že Česko převzalo otěže v podpoře Ukrajiny.